Nepochopené verše z Koránu: Difference between revisions

From WikiIslam, the online resource on Islam
Jump to navigation Jump to search
[unchecked revision][unchecked revision]
Line 126: Line 126:
{{Quote|Ibn Taymiyyah|"Je konsenzem učenců této Ummy, že pokud část náboženství je Aláhova a druhá část ne, boj musí pokračovat dokud celé náboženství není Aláhovo".<ref>Shaykh ul-Islaam Taqi ud-Deen Ahmad ibn Taymiyyah - [http://www.fisabeelillah.org/books/manhaj/The-Religious-And-Moral-Doctrine-Of-Jihad.pdf The Religious and Moral Doctrine of Jihaad] - p.28, 2001 Maktabah Al Ansaar Publications, ISBN 0953984753</ref>}}
{{Quote|Ibn Taymiyyah|"Je konsenzem učenců této Ummy, že pokud část náboženství je Aláhova a druhá část ne, boj musí pokračovat dokud celé náboženství není Aláhovo".<ref>Shaykh ul-Islaam Taqi ud-Deen Ahmad ibn Taymiyyah - [http://www.fisabeelillah.org/books/manhaj/The-Religious-And-Moral-Doctrine-Of-Jihad.pdf The Religious and Moral Doctrine of Jihaad] - p.28, 2001 Maktabah Al Ansaar Publications, ISBN 0953984753</ref>}}


{{Quote|[http://www.islamistwatch.org/main.html Join The Caravan, p9]<BR>Sheikh Abdullah Yusuf Azzam|"Jihad and the rifle alone. NO negotiations, NO conferences and NO dialogue."}}
{{Quote|[http://www.islamistwatch.org/main.html Join The Caravan, p9]<BR>Sheikh Abdullah Yusuf Azzam|"Džihád a zbraň samotné. ŽÁDNÉ vyjednávání, ŽÁDNÉ konference a ŽÁDNÝ dialog."}}


{{Quote|[http://www.islamistwatch.org/main.html Join The Caravan, p20]<BR>Sheikh Abdullah Yusuf Azzam|"So, if the fighting stops, the disbelievers will dominate, and fitnah, which is Shirk (polytheism), will spread."}}
{{Quote|[http://www.islamistwatch.org/main.html Join The Caravan, p20]<BR>Sheikh Abdullah Yusuf Azzam|"Takže, pokud bojování přestane, nevěřící budou dominovat, a fitnah, což je Shirk (polyteismus), se bude šířit."}}


==Fight those who fight you (2:190)==
==Fight those who fight you (2:190)==

Revision as of 08:17, 28 February 2016

Mnoho apologetů používá špatně interpretované verše a/nebo zavádějící parafráze Koránových veršů pro propagaci islámu. Tato stránka probírá některé z těch více populárních a poskytuje jejich skutečný význam.

Zabít jednoho člověka, je jako zabít celé lidstvo (5:32)

Verš

A kvůli tomuto jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré.

Význam verše

Tento slavný verš je často špatně citován. Je napsaný v minulém čase, proto zjevně neplatí pro muslimy, ale pro "Děti Izraele", tedy pro židy, kteří podle islámu, dostali dřívější sadu textu. Když si to přečteme v kontextu s dalšími dvěma verši, zjistíme, že je to ve skutečnosti varování pro nevěřící.

A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný kromě těch, kteří se kajícně obrátí, dříve než nad nimi získáte moc. A vězte, že Bůh je odpouštějící, slitovný.

Podle velmi respektované Koránové exegeze od Ibn Kathir- raného komentátora Koránu a Tabi‘un, Sayid ibn Jubayr (který žil za časů Mohameda a byl společníkem Aiši), řekl:

[فَكَأَنَّمَا قَتَلَ النَّاسَ جَمِيعاً]

.....Sa`id bin Jubayr řekl: "Ten, kdo si dovolí prolít krev muslima, je jako ten, kdo si dovolí prolít krev všech lidí. Ten, kdo zakazuje krveprolití jednoho muslima, je jako ten, který zakazuje krveprolití všech lidí." Navíc, Ibn Jurayj žekl, že Al-A`raj řekl, že Mujahid okomentoval verš,

Tento verš také říká, že je v pořádku zabít někoho kdo dělá "pohoršení". V tafsíru ibn Kathir, Qatada, jeden z Mohamedových společníků, vysvětlil definici "pohoršení" podle islámu.

(A když je jim řečeno: "nepáchejte pohoršení na zemi,"), znamená, "Nedělejte činy neposlušnosti na zemi. Jejich pohoršení je neuposlechnutí Aláha, protože kdokoliv se nepodřizuje Aláhovi na zemi, nebo přikazuje, aby Aláh nebyl poslouchán, způsobil pohoršení na zemi.
Meaning of Mischief
Tafsir Ibn Kathir

Závěr

Tento verš neodsuzuje zabíjení ne-muslimů, ale vydává přísné varování těm, kteří se islámu postaví nebo jej odmítají.

Nebudiž žádného donucování v náboženství (2:256)

Verš

Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí.

Význam verše

Velmi známý špatně interpretovaný verš, ve skutečnosti se týká lidí z jiných náboženství, konvertujících k islámu.

Vyprávěl Abdullah ibn Abbas
Když děti ženy (v před-islámské době) nepřežily, přísahala, že pokud její dítě přežije, konvertuje jej na žida. Když byl kmen Banu an-Nadir vyhoštěn (z Arábie), byly zde nějaké děti od Ansar (pomocníci) mezi nimi. Řekli: Neměli bychom opustit své děti. Takže Aláh zjevil: "Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!"

Ibn Kathir ve verzi jeho tafsíru zkráceném Sheikh Muhammad Nasib Ar-Rafa‘i, k tomu říká tohle (všiměme si, že tato část nebyla přeložena Safiur Rahman Mubarakpuri, který je zodpovědný za zkrácenou verzi tafsíru Ibn Kathir široce přístupnou na internetu):

Aláh říká: "Nebudiž žádného donucování v náboženství", to znamená: nenuťte nikoho příjmout islám, protože je to jasné a jeho důkazy jsou jasné. Kohokoliv Aláh vede a otevře srdce islámu, ten jej přijal s jasnými důkazy. Kohokoliv Aláh svede, zaslepí jeho srdce a umístí pečeť do jeho uší a zacpe mu oči, ten nemůže příjmout islám silou... proto Aláh zjevil tento verš. Ale tento verš je zrušen veršem "bojování...proto, všichni lidé světa by měli být zváni k islámu. Pokud to kdokoliv z nich odmítne, nebo odmítne zaplatit džizju, musíme proti nim bojovat, dokud nejsou zabiti. To je ten význam donucování. V Sahih, prorok řekl: "Aláh se podivuje nad těmi lidmi, kteří příjdou do ráje v poutech", to znamená, že zajatci přivedení v okovech do islámského státu, poté příjmou islám a stanou se správnými, a stanou se lidmi, kteří půjdou do ráje.[1]
Tafsír Ibn Kathir, Al-Firdous Ltd., London, 1999: First Edition, Part 3, pp. 37-38
Aláh řekl,

(Nebudiž žádného donucování v náboženství), znamená: "Nenuťte nikoho stát se muslimem, neboť islám je jasný, a jeho důkazy jsou jasné a čisté. Proto, není potřeba nutit nikoho příjmout islám. Spíše, kohokoliv Aláh nasměruje k islámu, otevře jeho srdce a osvítí jeho mysl, příjme islám s jistotou. Komukoliv Aláh zaslepí srdce a zalepí uši a oči, ten nebude mít zisk z toho, že bude donucen příjmout islám.

Bylo zonámeno, že Ansar byli důvodem pro zjevení tohoto verše, přestože jeho význam je obecný. Ibn Jarir zaznamenal, že Ibn `Abbas řekl, ﴿že před islámem﴾, "Když (Ansar) žena nemohla splodit dítě, které by přežilo, tak přísahala, že pokud porodí dítě, které přežije, vychová jej jako žida. Když byl kmen Banu An-Nadir vyhnán ﴿z Medíny﴾, některé děti od Ansar byly vychovány mezi nimi, a Ansar řekl, `Neopustíme své děti.'

Aláh zjevil,

(Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!)

Abu Dawud a An-Nasa'i také zaznamenali tento hadís. Co se týče hadísu, který Imam Ahmad zaznamenal, ve kterém Anas řekl, že posel Aláhův řekl muži, Abu Dawud a An-Nasa'i také zaznamenali tento hadís. Co se týče hadísu, který Imam Ahmad zaznamenal, ve kterém Anas řekl, že posel Aláhův řekl člověku: ("Přijmi islám. Muž řekl: "Mě se nelíbí. Prorok řekl, "I když se ti nelíbí.)

Zaprvé, toto je autentický hadís, s jen třemi vypravěči mezi Imam Ahmad a prorokem. Nicméně, není to důležité pro diskutované téma, neboť prorok nenutil toho člověka stát se muslimem. Prorok jej pouze pozval, aby se stal muslimem a on odpověděl, že se mu nechce být muslim. Prorok mu řekl, že i když se mu nelíbí příjmutí islámu, měl by ho příjmout, neboť Aláh ti udělí upřímnost a opravdový záměr.'

Závěr

Tento verš nemá nic společného s tolerancí jiných věr.

Ti, kteří se vyhodí do povětří se vhazují do destrukce (2:195)

Verš

Rozdávejte na stezce Boží, avšak nevrhejte se do zkázy vlastníma rukama! Konejte dobré skutky, neboť Bůh miluje ty, kdož dobré skutky konají.

Význam verše

V tomto verši, destrukce ve skutečnosti znamená opuštění džihádu a jako verš 5:32, znamená přesný opak toho, co tvrdí apologetové.

"Muž z Ansar zlomil nepřátelské (Byzantské) linie v Konstantinopoli (Istanbul). Abu Ayyub Al-Ansari byl tehdy s námi. Takže někteří lidé řekli: `On se vhazuje do destrukce.'

Abu Ayyub řekl: `My známe tento verš (2:195) lépe, neboť byl zjeven o nás, Společnících Aláhova posla, kteří se zúčastnili džihádu s ním a pomáhali a podporovali ho. Když se islám stal silným, my, Ansar, jsme se setkali a řekli jeden druhému: `Aláh nás poctil tím, že jsme Společníci jeho proroka a v tom, že jej podporujeme dokud islám nevyhraje a nebude mít mnohem víc následovníků. Dříve jsme ignorovali potřeby našich rodin, statků a dětí. Válčení přestalo, tak nás nech jít zpět k našim rodinám a dětem a věnovat se jim.' A tak byl zjeven tento verš o nás:

(A věnujte se Aláhovi a nevhazujte se do destrukce.) destrukce znamená zůstat s našima rodinama a majetkama a opuštění džihádu."[2]
Abu Dawud, At-Tirmidhi, An-Nasa'i, `Abd bin Humayd v jeho tafsíru, Ibn Abu Hatim, Ibn Jarir, Ibn Marduwyah, Al-Hafiz Abu Ya`la v jeho Musnad, Ibn Hibban a Al-Hakim

Závěr

Ti, kteří se dopouštějí destrukce a sebevraždu v Aláhově očích jsou mírumilovní muslimové, kteří odmítají se zúčastnit džihádu. Sahíh (autentický) hadís zaznamenal Mohameda jak nazývá tyto vlažné muslimy "pokrytci".

Bylo vyprávěno z pověření Abu Huraira, že posel Aláhův (swt) řekl: Ten, kdo zemřel a nebojoval za Aláha, ani nevyjádřil žádný zájem (nebo odhodlání) pro džihád zemřel jako pokrytec.
Kdokoliv zemře a ani nebojoval (pro Aláha), ani upřímně neuvažoval o bojování, zemře smrtí Jahiliyyah (před-islámská éra "nevědomosti".
Jihad is made Obligatory
Sahíh hadís, Tafsir Ibn Kathir
“Proroku, bojuj usilovně proti nevěřícím a pokrytcům a buď k nim přísný! Jejich útočištěm bude peklo - jak hnusný je to cíl konečný!” Svatý Korán (66:9)

“Jděte v boj lehcí i těžcí a bojujte majetky i osobami svými na cestě Boží! A to bude pro vás lepší, jste-li vědoucí.” Svatý Korán (9:41)

Džihád je posvátná povinnost povinná pro všechny muslimy od Aláha, všemocného. Muslimové by se měli bránit, pokud jsou napadeni, aby zachovali svoji víru, šířit islám a postavit se tyranům a utlačovatelům. Aláh udělal džihád povinným, ve všech jeho formách, ať už je to džihád společnosti nebo sebe, mluvení slova pro zachování islámské Da'wah, nebo bránění útočišť muslimského národa. Džihád je považován za nejlepší formu uctívání Aláha, nejvyššího.

Ten kdo utratí jen malou část peněz pro Aláha, bude odměněn mnohokrát Stvořitelem. Kdokoliv je zraněn na cestě pro Aláha, bude odměněn Aláhem v Den vzkříšení.

Mučedník, který se obětuje a zemře pro svoji víru najde své místo v ráji. Dostane požehnání od proroků a spravedlivých. Je naživu a stará se o něj Aláh.

Pokud by chtěli mír, tak ho chtěj taky, Aláh nesnáší agresory (8:61)

Verš

A budou-li ochotni k míru, buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On slyšící je i vševědoucí.

Význam verše

Zrušení (Naskh) znamená, že jeden verš z Koránu nahrazuje jiný a je to podporováno verši Koránu a různými hadísy. Podle Ibn ‘Abbāse (Mohamedův bratranec), verš 8:61 byl nahrazen jiným velmi známým veršem.

‘Tento verš byl zrušen "veršem meče" [Q. 9:5]’
Súra Al-'Anfāl (Kořist) 8:61
Ibn Abbas v tafsíru Ibn Abbas a tafsír al-Jalalayn (Suyuti)

A zde je ten verš celý

A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.

Všiměme si, že říká "pokdu se kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít". Jedinou cestou, kterou se nevěřící může kát a dodržovat modlitbu je konverzí k islámu. Mohamed také řekl, že bojování musí pokračovat i když přestane.

(Dokud válka pokládá své břímě.) Mudžahíd řekl: "Dokud `Isa bin Maryam (mír s ním) sestupuje. Vypadá to, jako by odvodil tento názor od proroka, který řekl: Vždy tu bude skupina v mé Ummě vítězná v pravdě, dokud poslední z nich bojuje proti Ad-Dajjal.) Imam Ahmad zaznamenal od Jubayr bin Nufayr, který oznámil od Salamah bin Nufayl, že šel k poslu Aláhovu a řekl: "Nechal jsem jít svého koně, a odhodil svoji zbraň, neboť válka skončila. Už není další bojování. Poté mu prorok řekl: Právě nastal čas bojovat. Vždy bude skupina v mé Ummě dominovat ostatním. Aláh odkloní srdce některých pryč (od "pravdy"), takže oni budou (ta skupina) bojovat proti nim

Závěr

Verš 8:61 se již neaplikuje na muslima a mnoho učenců souhlasí.

"Je konsenzem učenců této Ummy, že pokud část náboženství je Aláhova a druhá část ne, boj musí pokračovat dokud celé náboženství není Aláhovo".[3]
Ibn Taymiyyah
"Džihád a zbraň samotné. ŽÁDNÉ vyjednávání, ŽÁDNÉ konference a ŽÁDNÝ dialog."
Join The Caravan, p9
Sheikh Abdullah Yusuf Azzam
"Takže, pokud bojování přestane, nevěřící budou dominovat, a fitnah, což je Shirk (polyteismus), se bude šířit."
Join The Caravan, p20
Sheikh Abdullah Yusuf Azzam

Fight those who fight you (2:190)

Verš

Fight in the cause of Allah those who fight you, but do not transgress limits; for Allah loveth not transgressors.

Význam verše

Again, This verse has been abrogated by verses from chapter nine.

After the Prophet (s) was prevented from [visiting] the House in the year of the battle of Hudaybiyya, he made a pact with the disbelievers that he would be allowed to return the following year, at which time they would vacate Mecca for three days. Having prepared to depart for the Visitation [‘umra], [he and] the believers were concerned that Quraysh would not keep to the agreement and instigate fighting. The Muslims were averse to becoming engaged in fighting while in a state of pilgrimage inviolability in the Sacred Enclosure [al-haram] and during the sacred months, and so the following was revealed: And fight in the way of God, to elevate His religion, with those who fight against you, the disbelievers, but aggress not, against them by initiating the fighting; God loves not the aggressors, the ones that overstep the bounds which God has set for them: this stipulation was abrogated by the verse of barā’a, ‘immunity’ [Q. 9:1], or by His saying below:
Surat Al-Baqarah (The Cow) 2:190
Tafsir al jalayn (Suyuti)
(And fight in the way of Allah those who fight you,) Abu Al-`Aliyah said, "This was the first Ayah about fighting that was revealed in Al-Madinah. Ever since it was revealed, Allah's Messenger used to fight only those who fought him and avoid non-combatants. Later, Surat Bara'ah (chapter 9 in the Qur'an) was revealed." `Abdur-Rahman bin Zayd bin Aslam said similarly, then he said that this was later abrogated by the Ayah

Závěr

Al Taubah (Repentance) is considered to be the closing remarks of Allah.

Abu Ishaq said that he heard al-Bara' b 'Azib (Allah be pleased with him) say: The last complete sura revealed (in the Holy Qur'an) is Sura tauba (i e. al-Bara'at, ix.), and the last verse revealed is that pertaining to Kalala.

With all things considered, it should not come as a big surprise to learn that this final chapter is not at all about making peace among the people.

Fight them until there is no more oppression (8:39)

Verš

And fight them on until there is no more tumult or oppression [Fitna], and there prevail justice and faith in Allah altogether and everywhere; but if they cease, verily Allah doth see all that they do.

Význam verše

The Arabic word Fitna (فِتْنَةٌ‎) does not have the same meaning as given by our three official translators (Yusuf Ali, Picktall, Shakir), which is "tumult" and "oppression".

Allah then commanded fighting the disbelievers when He said:

(...until there is no more Fitnah) meaning, Shirk. This is the opinion of Ibn `Abbas, Abu Al-`Aliyah, Mujahid, Al-Hasan, Qatadah, Ar-Rabi`, Muqatil bin Hayyan, As-Suddi and Zayd bin Aslam.

Allah's statement:

(...and the religion (all and every kind of worship) is for Allah (Alone).) means, `So that the religion of Allah becomes dominant above all other religions.' It is reported in the Two Sahihs that Abu Musa Al-Ash`ari said: "The Prophet was asked, `O Allah's Messenger! A man fights out of bravery, and another fights to show off, which of them fights in the cause of Allah' The Prophet said:

(He who fights so that Allah's Word is superior, then he fights in Allah's cause.) In addition, it is reported in the Two Sahihs:

(I have been ordered (by Allah) to fight the people until they proclaim, `None has the right to be worshipped but Allah'. Whoever said it, then he will save his life and property from me, except for cases of the law, and their account will be with Allah.)
So fight them until there is no more shirk, and none is worshipped except Allaah alone with no partner or associate, and trials and calamities, which are disbelief and polytheism, are lifted from the slaves of Allaah on earth, and religion is all for Allaah alone, and so that obedience and worship will be devoted to Him alone and none else.[4]
Tafsir al-Tabari

Závěr

Oppression or not, Muslims must continue to fight until there is no religion but Islam.

Those who believe in God, Christians and Jews, shall be in Heaven (2:62)

Main Article: Christians, Jews and Muslims in Heaven

Verš

Surely those who believe, and those who are Jews, and the Christians, and the Sabians, whoever believes in Allah and the Last day and does good, they shall have their reward from their Lord, and there is no fear for them, nor shall they grieve.

Význam verše

This verse is often quoted by Muslims in an effort to prove Islam is tolerant and inclusive of other faiths. After all, how much more tolerant can a faith be than to allow the followers of other faiths into its vision of heaven?

However, this is in direct conflict with the following:

And if any believe not in Allah and His Messenger, We have prepared, for those who reject Allah, a Blazing Fire!

As most Muslims will already be aware, this is not a contradiction per se, when you take abrogation into consideration. Verse 2:62 has been abrogated by verse 3:85.

And whoever desires a religion other than Islam, it shall not be accepted from him, and in the hereafter he shall be one of the losers.

Závěr

Heaven in Islam is exclusive to Muslims. Christians and Jews may believe in God, but they do not believe in "His Messenger". Thus they are destined for the "Blazing Fire".

The only way a Christian or Jew can make it into heaven is by accepting Muhammad as a prophet, but then they would no longer be Christians or Jews, they would be Muslims.

In fact, Muslims will be spared hell-fire by Allah on the Day of Resurrection by making innocent Christians and Jews take their place and be thrown into hell.

Abu Musa' reported that Allah's Messenger (may peace be upon him) said: When it will be the Day of Resurrection Allah would deliver to every Muslim a Jew or a Christian and say: That is your rescue from Hell-Fire.

To you be your way, and to me mine (109:1-6)

Verš

Say: O ye that reject Faith!
I worship not that which ye worship,
Nor will ye worship that which I worship.
And I will not worship that which ye have been wont to worship,
Nor will ye worship that which I worship.
To you be your Way, and to me mine.

Význam verše

There was a time in Makkah when although a storm of opposition had arisen in the pagan society of Quraish against the message of Islam preached by the Holy Prophet (upon whom be peace), yet the Quraish chiefs hall not yet lost hope that they would reach some sort of a compromise with him. Therefore, from time to time they would visit him with different proposals of compromise so that he accepted one of them and the dispute between them was brought to an end.
. . .
If the Surah is read with this background in mind, one finds that it was not revealed to preach religious tolerance as some people of today seem to think, but it was revealed in order to exonerate the Muslims from the disbelievers religion, their rites of worship, and their gods, and to express their total disgust and unconcern with them and to tell them that Islam and kufr (unbelief) had nothing in common and there was no possibility of their being combined and mixed into one entity. Although it was addressed in the beginning to the disbelieving Quraish in response to their proposals of compromise, yet it is not confined to them only, but having made it a part of the Quran, Allah gave the Muslims the eternal teaching that they should exonerate themselves by word and deed from the creed of kufr wherever and in whatever form it be, and should declare without any reservation that they cannot make any compromise with the disbelievers in the matter of Faith. That is why this Surah continued to be recited when the people to whom it was addressed as a rejoinder, had died and been forgotten, and those Muslims also continued to recite it who were disbelievers at the time it was revealed, and the Muslims still recite it centuries after they have passed away, for expression of disgust with and dissociation from kufr and its rites is a perpetual demand of Faith.
Commentary on Qur'an Chapter 109:1-6
Sayyid Abul Ala Maududi, Tafhim al-Qur'an

Závěr

When read in context, like many other verses misinterpreted for apologetic purposes, surat al-Kafiroon advocates the opposite of what is sometimes claimed. This surah is not a proclamation on religious tolerance and freedom or a recognition of religious pluralism.

This page is featured in the core article, Islam and Propaganda which serves as a starting point for anyone wishing to learn more about this topic
Error creating thumbnail: Unable to save thumbnail to destination

Viz také

Reference

  1. Tafsír Ibn Kathir, Surah Al-Baqarah, verš 253 až 286, Surah Al-Imran, verš 1 až 92, zkrácen Sheikh Muhammad Nasib Ar-Rafa‘i [Al-Firdous Ltd., London, 1999: First Edition], Part 3, pp. 37-38
  2. The Command to spend in the Cause of Allah - Tafsir Ibn Kathir
  3. Shaykh ul-Islaam Taqi ud-Deen Ahmad ibn Taymiyyah - The Religious and Moral Doctrine of Jihaad - p.28, 2001 Maktabah Al Ansaar Publications, ISBN 0953984753
  4. The reason why jihaad is prescribed - Islam Q&A, Fatwa No. 34647