Seznam vrazd narizenych nebo podporovanych Mohamedem

V Islámu je jakékoli buď částečné odmítnutí víry (týkající se některého z jeho základních pilířů nebo principů), nebo úplné odmítnutí víry vždy považováno za odpadlictví. ^[1] Trestem za odpadlictví je dle Islámu smrt. Ačkoli může být argumentováno tím, že z textu samotného Koránu to přímo nevyplývá, islámští učenci tento výklad dovozují z významu jeho textu. Existují rovněž četné Hadísy, potvrzující, že sám prorok Mohamed tento výklad Koránu potvrzoval. V Sahíh Bukhari je uvedeno, že „Kdokoli se zřekl své víry v Islám, zabijte ho,"^[2] přičemž toto je jeden ze tří důvodů, na jejichž základě je dovoleno zabít muslima.^[3]

Zhodnocení postoje Islámu k odpadlictví by nebylo úplné bez vysvětlení politického základu Islámu. Islám je v podstatě kmenový systém, který vyšel ze základů společenského zřízení původně existujícího na severu arabského kontinentu. Vysoce organizovaná společnost jako taková na severu před zavedením Islámu neexistovala. Mohli bychom zde nalézt pouze jistá více či méně formální kmenová shromáždění, jež se nikdy nevyvinula do plně organizované společnosti. Jedním z důvodů tohoto uspořádání bylo, že populaci tvořili z větší části nomádi, kteří se přesouvali z místa na místo. Je třeba si uvědomit, že víra nebyla v pre-islámském období osobní, nýbrž společenskou záležitostí. Proto se odmítnutí víry v zásadě rovnalo zradě vůči vlastnímu kmeni, a proto bylo nutné jej trestat smrtí. Mohamed původně žil tímto způsobem života a podařilo se mu dosáhnout společenské změny sjednocením několika kmenů pod společné vedení bez toho, že by opustil větší část již existujících kmenových pravidel. Tato pravidla naopak zůstala zachována a byla včleněna do nově vznikajícího náboženství. Jedním z těchto pravidel byla právě smrt za odpadlictví.

Není známo, že by za Mohamedova života byl kdokoli z odpadlíků zabit za zřeknutí se Islámu. Vyplývá to zřejmě z toho, že v této době žádný jednotlivec Islám neopustil. Nicméně v Hadíse Sahíh Bukhari vidíme Mohameda, jak vyhostil beduína, který se zřeknul své víry. Tato událost sama o sobě však dle výkladu Koránu neznamená, že by Mohamed považoval zřeknutí se Islámu za něco menšího než zradu nebo zločin, jež si zasluhuje smrt. Stalo se to v rané fázi ve městě Medina, kdy ještě Mohamedův Islám a jeho zjevení nebyly dokončeny a kdy ještě Islám plně nereguloval celý způsob života jednotlivce. Po Mohamedově smrti smrti, za kalifátu Abu Bakra, byli odpadlíci hromadně zabíjeni během poměrně dlouho trvající „Riddah (odpadlické) války“. To dokazuje, že již v tomto období bylo odpadlictví považováno za závažný zločin a že se nejednalo jen o nějakou pozdější inovaci Islámu. Konkrétním důvodem, proč Abu Bakr zabíjel odpadlíky, bylo znění verše 9:5 Koránu,^[4] který ukládá věřícím platit desátek. Lidé, kteří odmítli platit desátek, neodmítali víru jako takovou, ale odmítali se podřídit všem pěti pilířům Islámu (Zakat). Jak potvrzují historikové, Abu Bakr proti nim vedl krvavou válku trvající více než rok (632 – 633 A.D.). Kalif s pronásledováním nepřestal, dokud nebyli všichni odpadlíci buď zabiti, nebo dokud plně nekonvertovali zpět k Islámu. Existují rovněž mnohé záznamy, které zachycují, že zabíjení odpadlíků bylo vykonáváno mnohými Mohamedovými následovníky, kdy ateisté,^[2] křesťané,^[5] a židé^[6] byli zabíjeni pro zřeknutí se Islámu.

Právo trestat odpadlictví je odvozeno ze slov Mohameda a výše uvedených skutků Abu Bakra a dalších následovníků. Pokud je zřeknutí se některého ze základních pilířů islámu považováno za zločin, na jehož základě je nutno vest válku proti lidem, kteří se ho dopustili, logickým závěrem je, že trestem pro odpadlictví je smrt. Imam Abu Hanifa poskytuje v dokumentu Al-Shybani's Kitab al-Siyar odpadlíkovi několik dní na to, aby se navrátil zpět k Islámu, jinak však musí čelit trestu smrti. Všechny čtyři školy islámského práva souhlasí s tímto výkladem, a to pouze s drobnými obměnami týkajícími se délky doby stanovené pro navrácení se k Islámu.^[5] Škola Hanafi věří, že pokud je odpadlíkem žena, jedná se o výjimku z výše uvedeného pravidla, přičemž žena sice nemá být zabita, ale pouze uvězněna do doby než buď zemře, nebo dokud se nenavrátí k Islámu. Ostatní islámské školy (Shafi, Maliki a Hanbali) se všechny shodují na tom, že trest za odpadlictví pro ženy má být stejně přísný jako pro muže, tedy trest smrti. ^[7]

Po téměř 1400 let byla trestem za odpadlictví smrt. Tento výklad začal být zpochybňován až nedávno, veskrze pouze některými zastánci této myšlenky, kteří patří k 3% muslimů žijících v rozvinutých zemích západního světa. ^[8] Jeden z průzkumů zabývajících se tímto tématem, provedený 2. prosince 2010, odhalil, že I dnes by “většina muslimů uvítala změnu zákonů ve své zemi tak, aby umožňovaly ukamenování pro nevěru, useknutí ruky pro krádež a smrt pro ty, kdo opustili Islám jako svou víru“.^[9][10]

Pro představu, o jaká konkrétní čísla se jedná v případě jednotlivých zemí, použijme Pakistán jako příklad. Průzkum provedený v Pakistánu v roce 2010 ukázal, že 76% Pákistánců souhlasí s tím, aby byly odpadlíci trestání smrtí. V zemi čítající cca 173 milionů lidí ^[11] (z nichž 96% jsou muslimové)^[12] by se jednalo o 126 milionů lidí. Proti tomu pouze 13% muslimů nesouhlasilo s trestem smrti. Pokud bychom měli konstatovat, že muslimové, kteří souhlasí s trestem smrti z důvodu zřeknutí se víry v Islám, jsou extremisté, pak musíme na základě výše uvedeného dojít k závěru, že většina muslimů na světě jsou extremisté. Nejedná se tedy pouze o její okrajovou část.

Zvážíme-li všechny výše uvedené body a vycházeje z náboženských textů, historie a nedávných průzkumů názorů současných muslimů, je nutno konstatovat, že i v současné době platí mezi naprostou většinou muslimů výklad, že trestem za zřeknutí se islámské víry nebo její části je smrt. Toto pravidlo zahrnuje jak sunity,^[13][14] tak šíity,^[15] kteří dohromady tvoří téměř veškerou muslimskou populaci dnešního světa.

• Články v českém jazyce (Articles in Czech) - Přehled všech článků v českém jazyce na WikiIslam

• Apostasy - Answering Islam
• Accusing Muslim Intellectuals of Apostasy - Aluma Dankowitz, MEMRI: Inquiry and Analysis No. 208, February, 18,2005
• Apostasy in Islam - Ibn Kammuna
• Throwing Apostates to the Wolves - Nonie Darwish