Seznam vymyšlených hadísů

Vyprávěl 'Ali: Prorok řekl, "Neříkejte o mě lži, neboť kdokoliv o mě řekne lež (záměrně) skonči v ohni pekelném."

Vyprávěl 'Abdullah bin Az-Zubair: Řekl jsem svému otci: "Neslyším od tebe žádné vyprávění (hadís) o Aláhově apoštolu tak jako slyším (jeho vyprávění) od toho a toho?" Az-Zubair odpověděl: Byl jsem vždy s ním (prorokem) a slyšel jsem ho říkat "Kdokoliv řekne lež proti mě(záměrně) poté (rozhodně) nechte jej zabrat své sedadlo v ohni pekelném.

Otázka: Jaký je rozsudek ohledně vyprávění příběhů, které jsem slyšel, ale neuvědomuji si jejich autenticitu, když dávám da’wah (získávání nových věřících) některým lidem, a rovněž vyprávění příběhů o kterých vím, že jsou vymyšlené (lži)? A jaký je rozsudek ohledně vyprávění hadísu, když nevím jestli je autentický nebo slabý?

Odpověď: Není dovolenu člověku, vypravěči nebo rádci, aby vyprávěl hadís a přisoudil jej poslovi (sal-Allaahu `alayhe wa sallam) zatímco on neví jestli je autentický. A není to (také) povoleno, vyprávět hadís o kterém ví, že je slabý. Nicméně, pokud vypráví slabý hadís, aby ukázal jeho slabost a varoval před ním lidi, poté je to povinné.

Rovněž, by neměl vyprávět příběhy o kterých předpokládá, že jsou cenné (vyprávění), aniž by zkontroloval (jejich autenticitu), a neměl by vyprávět příběhyo kterých ví, že jsou vymyšlené, protože to znamená, že je neupřímný a svádí lidi.^[1]

Rozšířování da’wah zpráv a dopisů, které obsahují vysvětlení šáríjských rozhodnutí, nebo kázající a příznivé příběhy, je důležitým způsobem dělání dobra, protože spousta lidí je příjme, a je snadné je poslat. Ale měli bychom se ujistit, že obsah je solidní a že hadísy v něm jsou sahíh (spolehlivé), protože někteří lidé zneužívají toto velké požehnání (jednoduché komunikace) a šíří vymyšlené hadísy a lživé příběhy.

Není dovoleno komukoliv říct, “Posel Aláhův (mír a požehnání s ním) řekl…”, když ví, že ten hadís je mawdoo’ (vymyšlený) nebo lživý. Prorok (mír a požehnání s ním) řekl: “Kdokoliv o mě řekne záměrně lež, nechte jej vzít si jeho místo v pekle.” ... Je to harám, vyprávět vymyšlený hadís někomu, kdo ví, že je vymyšlený nebo kdo si myslí že je pravděpodobně vymyšlený. Kdokoliv vypráví hadís, o kterém ví, nebo si myslí, že je pravděpodobně vymyšlený a nevysvětlí, že byl vymyšlený je zahrnut v tomto varování a je zahrnut mezi lidmi, kteří říkají lži o poslo Aláhovu(mír a požehnání s ní m).^[2]

Tento hadís má mnoho řetězů vyprávění z pověření více než dvanácti společníků, včetně dvaceti následníků zdánlivě oznamujících od samotného Anse. Jsou posbírány Ibn Majahem, al-Bahihaqem, al-Tabaranem a dalšími, ale všechny z nich jsou da'if, podle Ahmad bin Hanbala, Ishaq bin Rahuwaiha, Ibn Abd al-Barra a dalších, přestože někteří učenci ověřili několik řetězů. Al-Baihaqi řekl, že jeho text je mashhur zatímco jeho isnad je da'if, zatímco al-Hakim a Ibn al-Salah jej považovali za ukázkový příklad mashhur hadís, který není sahih. Nicméně, je považován pozdějšími učenci hadísů, že má dostatek řetězů vyprávění, aby byl posílen na úroveň hasan nebo sahih, názor, který má al-Mizzi, al-Iraqi, Ibn Hajr, al-Suyuti a al-Albani.^[4]

Co je zde myšleno, je poznání šaríe (islámských znalostí). Al-Thawri řekl: “Je to poznání, pro které nikdo nemá žádnou výmluvu, že to neví.” A Aláh ví nejlíp.^[5]

'Umar ibn al-Khattab...řekl, že pokud kdokoli zaplatí více jako věno, než co platíval prorok, dá ten přebytek do veřejné pokladny. Žena z Kurajš za ním přišla a řekla, "Ó vůdče věrných, má kniha Aláhova větší právo být následována, než tvé tvrzení? On řekl, "Kniha Aláhova." A tak mu řekla, "Právě jsi lidem zakázal dát nadměrné množství věna, ale Aláh řekl ve své knize: "A pokud jsi jim dal velké množství zlata jako věno, neber si ani trochu z toho zpět.'" [4:20] A poté 'Umar řekl dvakrát nebo třikrát, "Každý tomu rozumí líp, než 'Umar." [Jiná vyprávění říkají, "Ta žena má pravdu a Umar udělal chybu." - poznámka] Poté šel zpět na stupínek a řekl, "Ó lidé, zakazoval jsem vám platit nadměrné věna ženám. Věru, muž může dělat to, co uzná za vhodné se svým bohatstvím."^[6]

Tento příběh byl vyprávěn jak al-Baihaqi v Sunan al-Kubra tak Abdul Razzaq v al-Mussanaf. Řetězy obou al-Baihaqi i Abdul Razzaq jsou slabé. Al-Baihaqi, ve skutečnosti, upozorňuje, že řetěz, který zaznamenává je porušen. [Abu Bakr al-Baihaqi, Sunan al Kubra, Beirut, Dar al-Fikr, nd., vol 7, p 233] Popravdě, al-Baihaqi vypadá, že přeferuje jiné vyprávění od Umara, které zaznamenal hned před předchozím vyprávěním. V tom vyprávění se říká, že Umar řekl, že chtěl omezit věna pro ženy, dokud si nepřečetl tento verš, "Velké množství zlata jako věno." V komentáři na toto vyprávění, al-Baihaqi řekl, "Je to dobrý mursal řetěz." [Poznámka: Mursal znamená, že spojení mezi Umarem a člověkem, který to vyprávěl je přerušeno.]

Al-Albani poukazuje na to, že nejen že jsou řetězy al-Baihaqi a Abdul Razzaq slabé, protože jsou přerušené, zároveň obsahují slabé vypravěče, které dále oslabují jejich řetězy. Takže, dospěl k závěru, že toto vyprávění od Umar ibn al-Khattaba je rozhodně slabé. [Footnote: Muhammad Nasir al-Din al-Albani, Irwa al-Ghalil fi Takhrij Ahadit Manar al-Sabeel Beirut, al-Maktab al-Islami, 1979, vol 6, p 347.]

Popravdě, je to potvrzeno v autentickém hadísu od Abu Dawud, al-Nasai, al-Tirmidhi a dalších, že Umar ibn al-Khattab opravdu radil lidem nedávat ženám nadměrná věna.

Vlastně, incident výše z časů Umar ibn al-Khattaba je citován mnoha dnešními lidmi, aby demonstroval, že ženy se zúčastňovaly politických a jiných aktivit během doby Společníků. Měly aktivní roli ve společnosti a jak jeden řečník řekl, byly součástí "kongresových setkání" (!) probíhajících v mešitě v průběhu té doby. Z toho přejdou k povzbuzování žen, aby braly více atraktivní role ve společnosti a nebýt spokojeny s tím, že jsou doma, dobrými ženami a matkami. Říkají, že toto nebyla praktika během časů Společníků jak tento incident za časů Umara ibn al-Khattab jasně demonstruje. Zřejmě, abyste mohli použít takový incident jako důkaz, musíte první dokázat autenticitu vyprávění. To v tomto případě není možné, a proto, tento incident nemůže být použit jako důkaz.^[6]

Oznamují, že prorok(mír a požehnání s ním) řekl, “Kdokoli špatně zachází s dhimmim (žid nebo křesťan pod nadvládou islámu), Aláh bude jeho oponentem v den zmrtvýchvstání” nebo “Já budu jeho oponent v den zmrtvýchvstání.” Toto je da’eef (slabé). Co je od něj známo je, že řekl: “Kdokoli zabije mu’aahid (člen káfir národa, který má mírovou dohodu s muslimy) bez oprávněného důvodu, neucítí vůni ráje.”^[7]

Bylo vyprávěno osvobozeným Aišiným otrokem, že: Aiša řekla: "Nikdy jsem se nepodívala (nebo nikdy jsem neviděla) soukromé oblasti posla Aláhova." (Da'if)(Jeden z vypravěčů) Abú Bakr (Ibn Abu Shaibah) řekl: "Abu Nu'aim by řekl: '(Od) osvobozeného Aišiného otroka"^[8]

Bylo vyprávěno od Abu Hurairah, že posel Aláhův řekl: “Vyhýbejte se legálním trestům, jak jen můžete.”

Grade: Da'if (Darussalam)^[10]

Bylo nám řečeno od Layth, z pověření 'Ata', z pověření Abu Rabah, z pověření Jabir, který řekl, 'Prorok (salallaahu 'alayhee wa sallam) se vrátil z jedné ze svých bitev, a tehdy nám řekl, 'Přišli jste s výborným příchodem, přišli jste z menšího džihádu do většího džihádu - usilování služebníka (Aláhova) proti jeho tužbám.'^[12]

[To] je ve skutečnosti lež, vymyšlený hadís, který nemá podklady. Je to pouze rčení Ibrahim Ibn Abi `Abalah, jednoho z Následovníků, a odporuje textovým důkazům a realitě... Slovo "džihád", zmíněno samo o sobě, znamená pouze boj se zbraněmi, jak bylo zmíněno Ibn Rushdem, a na tomto se Čtyři imámové shodli.^[13]

Existuje hadís, související se skupinou lidí, který říká, že prorok [mír s ním] řekl po bitvě o : 'Vrátili jsme se z Džihádu Asghar [menší džihád] k džihádu Akbar [větší džihád].' Tento hadís nemá zdroj, zcela nikdo z oblasti islámských znalostí jej nevyprávěl. Džihád proti nevěřícím je tím nejvznešenějším činem, a navíc je to tím nejdůležitějším chováním pro lidstvo.^[14]

Otázka:

Je džihád ve prospěch Aláha na stejné úrovni, nezávisle na tom, jestli je to s vlastním životem, bohatstvím nebo prosením, i když je někdo schopen toho typu, který zahrnuje vlasní život?

Odpověď:

Jsou různé typy džihádu - vlastním životem, bohatstvím, prosením, učením, dáváním pokynů nebo pomocí ostatním v jakémkoliv dobru. Nejvyšší formou džihádu, nicméně, je ten s vlastním životem (účelem zde není sebevražda, neboď to je v islámu zakázáno), poté přichází džihád s vlastním bohatstvím a džihád s učením a vedením, a touto cestou Da'wah je formou džihádu, ale džihád vlastním životem je nejvyšší formou.

Toto rčení je široce rozšířeno a je to rčení od Ibrahim ibn Ablaha podle Nisa'i v al-Kuna. Ghazali jej zmiňuje v Ihya' a al-`Iraqi řekl, že Bayhaqi to vztahoval k autoritě Jabira a řekl: Je zde slabost, v řetězu předávání.^[15]

Jeho řetěz vyprávění je slabý. Ibn Hajr řekl, že toto bylo rčení Ibraaheem bin Abee Ablaha, Taabi’ee, a nikoliv poslův hadís.^[4][16]

Zmínil al-Manjaniqi ve své kolekci hadísů staršch vypravěčů oznamujících od mladších, z pověření al-Hasan al-Basri. Al-Khatib al-Baghdadi řekl, že je to maudu jako vyprávění od proroka, ale je to rčení od al-Hasan al-Basri.^[4]

Vztažen Khateeb v The History of Baghdad 2/193. Také řekl, že to byl vymyšlený hadís.

Výše zmíněný vymyšlený hadís dává přednost metodě da'wah před džihádem pro rozšiřování islámu. Nicméně, nejlepší metodou pro šíření islámu je džihád, a ne da'wah. Tedy, svatý prorok strávil třináct let v Mekce dáváním da'wah a pouze asi sto lidí přijalo islám. Ale když přišel do Mekky s vojenskou silou a Shawka (silou) dvou tisíc, dostal jejich šahádu v jediný den.

Mudžahídové dobývají území a zachraňují celé populace před vstupem do pekelného ohně, tím, že jím doručují islám. Dosažení tohoto, je mnohem větší, než co mohou udělat knihy.

Zároveň tento vymyšlený hadís odporuje svatému Koránu:

Súra Ženy, verš 95:

"Nejsou si rovni ti věřící, kteří zůstali sedět doma - kromě těch, kdož jsou neschopní, s těmi, kdož usilovně bojují na stezce Boží majetkem svým i osobami svými. Bůh povýšil ty, kdož usilovně bojují majetkem svým i osobami svými, o stupeň výše než ty, kdož zůstali sedět doma. Všem Bůh přislíbil odměnu překrásnou, avšak vyznamenal ty, kdož usilovně bojují, nad těmi, kdož sedí doma, udělením Své odměny nesmírné."^[17]

“Jeho text je slavný, nicméně je to slabý hadís; byl vyprávěn přes řetězy, které jsou zcela slabé…” (Shu’ab al-Iman)^[18]

“Obsahuje Abu Atikah Tarif ibn Salman on je zcela odmítnut v hadísu (Munkar al Hadith jiddan)…” (Tadhkirat al-Huffadh)^[18]

“Není autentický…” (al-Mawdu’at)^[18]

Zmiňuje Abu Atikah Tarif ibn Salman a ty, kteří jej znevažovali a tento hadís (MIzan al-’Itidal)^[18]

“…je slabý…” (al-Maqasid al-Hasanah)^[18]

“(Je) vymyšlený.” (Da’eef al-Jaami’ no. 906).^[5]

Hadith 20

Myslet hodinu je lepší, než se zúčastnit uctívání po dobu šedesáti let.

Klasifikován jako vymyšlený Ibn Jawzeem.^[17]

Stát hodinu v boji je lepší, než stát v modlitbě šedesát let.

Ráno nebo večer stráven na cestě Aláhově je lepší, než svět a všechno co obsahuje.

As-Sakhaawee řekl, "Abu al-Mudhaffar as-Sama’aanee řekl, toto není známo jako hadís posla, spíše se to vztahuje ke rčení Yahya bin Mu’aadh ar-Raazee.’ A podobně an-Nawawee řekl, ‘není to stanoveno’" [‘al-Maqaasid al-Hasanah’ (pg. 491 no.1149)]

As-Suyutee řekl, "tento hadís není autentický" [‘Haawee lil Fataawee’ (2/351)]

Alee al-Qaaree citoval z ibn Taymiyyah říkajíc, "smyšlený" [‘al-Asraar al-Marfoo’ah’ (pg. 83)]

Al-Allaamaa Fairozabaadee řekl, "toto není z prorokova hadísu, navzdory faktu, že většina lidí si myslí, že ano, a není v žádném případě autentický. Vztahuje se pouze k židovským tradicím jako ‘O lidstvo! Poznej sebe a poznáš svého pána’" [‘ar-Radd alaa al-Mu’tarideen’ (2/37)]

Al-Albaanee říká, "nemá to základ" [‘Silsilah ad-Da’eefah’ (1/165 no.66)]

Prorok (mír a požehnání s ním) měl židovskou sousedku, která mu házela odpadky pře jeho dveře každý den. Byl trpělivý a nedělal nic. Jednoho dne si všiml, že nebyly žádné odpadky před jeho dveřmi, tak šel zkontrolovat jeho sousedku a ukázalo se, že je nemocná. Zeptala se ho, jak ví, že je nemocná a on řekl, protože nebyly žádné odpadky před jeho dveřmi toho dne, takže žena byla tak dojatá, že přijala islám.^[19]

Authenticita: Smyšlený (neautentický)

Reference: Tento hadís se nenachází z žádné z knih hadísů.^[19]

Ó lide, poslouchejte mě, protože nevím jestli po tomto roce, tu s Vámi ještě budu. Proto poslouchejte, co Vám říkám velmi pozorně a vemte tyto slova těm, kteří tu dnes nebyli.

Ó lide, tak jako ty považuješ tento měsíc, tento den, toto město jako Posvátné, tak považujte život a majete každého *muslima za posvátnou záruku. Vracejte zboží, které Vám bylo svěřeno jeho právoplatným majitelům. Neubližujte nikomu, aby nikdo neubližoval vám. Pamatujte, že věru potkáte svého Pána, a on věru pode počítat vaše skutky. Bůh vám zakázal brát úrok, takže od všech úroků by mělo být upuštěno. Váš kapitál je nicméně, pro vás. Nebudete se dopouštět ani trpět žádnou nespravedlností. Bůh rozsoudil, že nesmí být žádné úroky a že všechny úroky kvůli Abbas ibn 'Abd'al Muttalib (prorokův strýc) by měly být upuštěny...

Dejte si pozor na Satana, pro bezpečí vašeho náboženství. Ztratil veškerou naději, že by se mu někdy povedlo vás svést na dělání zlých věcí, takže dávejte pozor, aby vás nevedl v malých věcech.

Ó lidi, je to pravda, že máte nějaká prává co se týče vašich žen, ale i ony mají práva nad vámi. Pamatujte, že jste si je vzaly za manželky pouze pod boží důvěrou a svolením. Pokud se řídí vaším právem, tak jim patří právo být nakrmeny a oblečeny s hodností. Chovejte se k ženám pěkně a buďte na ně hodní, neboť ony jsou vašimi partnerkami a oddanými pomocnicemi. A je vaším právem, že se nebudou kamarádit s nikým, koho jim nepovolíte, steně tak, že nikdy nebudeou necudné.

Ó lide, poslouchejte mě vážně, uctívejte boha, dělejte pět modliteb (Salah), hladovte během měsíce Ramadánu a dávejte bohatství v Zakátu. Dělejte Hadž pokud si to můžete dovolit.

Všechno lidstvo je z Adama a Evy, arab není nadřazen nad ne-arabem ani ne-arab není nadřazen nad arabem; také bílý není nadřazen nad černým ani černý není nadřazen nad bílým až na zbožnost a dobré chování. Vězte, že každý muslim je bratrem každému muslimovi a že muslimové znamenají jedno bratrství. Nic nemá být legitimní pro muslima, co patří jinému muslimovi, leda že by mu to dal zdarma a ochotně. Nepáchejte tedy nespravedlnost na sobě.

Pamatujte, jednoho dne se zjevíte před bohem a budete odpovídat na vaše hříchy. Takže pozor, nesejděte z cesty spravedlnosti až tu nebudu.

Ó lide, žádný prorok ani apoštol po mě již nepříjde a žádná nová víra se nenarodí. Myslete dobře, proto Ó lidi, a chápejte slova, která vám dávám. Nechávám za sebou dvě věci, Korán a moji Ahl al-Bayt a pokud je následujete tak nikdy nesejdete z cesty.

Všichni, kteří mě poslouchají nechť předají má slova druhým a ti zase dalším; a nechť ti poslední chápou má slova lépe, než ti, kteří mě poslouchali přímo. Buď mým světkem, bože, že jsem doručil tvou zprávu lidem.

Tato kniha je kolekcí některých vybraných kázání svatého proroka, které zahrnují jak velké tak krátké, podle situace. Nebyly dostupné ve formě Khutbas, ale byly odvozeny z různých knih hadísů a historie. Je to jen nedávno, kdy se některé zjevily v knižní formě spolu s původními texty a překlady do urdštiny; ale autenticita těch textů je stále zpochybňována ulemou. V anglickém jazyce, jsou ztěží dostupné. Takže byl pokus nejen je přeložit do angličtiny, ale také najít okolnosti, při kterých jsou doručeny tak jejich datum doručení může být zjištěn a uděláno objasnění. Jak moc jsem v tom uspěl v mém závazku spočívá v prohlášení mých čtenářů. Jakékoliv nápady nebo komentáře, jsou vítány pro zlepšení.

{{{2}}}

Fakt, že Aláh nejvyšší si vybral araby před jinými národy je potvrzen v důsledně autentikovaných hadísech proroka, nechť ho Aláh požehná a dá mu mír; dosvědčil Bukhari a Muslim ve svých sahíh na začátku kapitoly o zásluhách, # 5897, z pověření Wathilah ibn al-Asqa` který řekl, “Slyšel jsem posla Aláhova, nechť ho Aláh požehná a dá mu mír, říkat, ‘Věru, Aláh si vybral Kinanah od syna Isma`il, a vybral si Quraysh od Kinanah a vybral si Hashim od Quraysh a vybral si mě od Bani Hashim.’”

Takže tento hadís je hlavním textem o preferenci arabů na jinými a preferencí arabů nad jinými araby. A to je to, co si imámové vybrali z ………jejich knih, a i když jednotlivé knihy, jako je kniha Qurb mluví o zásluhách arabů, od autora Imam al-Hafiz Zayn al-din al-`Iraqi. A je to shrnuto Shaykh al-Islam Ibn Hajar al-Haytami a dašími.

Proto preference arabů před jinými národy, a preference některých arabů nad jinými araby je potvrzena ve svatém právu. Aláh dokonce preferoval některé měsíce nad jinými měsíci a některé dny a noci nad jinými, stejně tak místa. Takže stejným způsobem, Aláh je skvělý a vysoký, si vybral některé lidi nad jinými, jako třeba proroky nad jinými a dokonce některé proroky nad jinými proroky. Muslimové by k tomu neměli mít žádné námitky, protože tohle všechno se vrací moudrosti Nejmoudřejšího, Skvělý on je, kterého se neptáme, co dělá, ale raději, oni jsi ti, kterých se bude ptát. Takže poté co muslim uvěřil v Aláha jako svého Pána, pravdu, a že není jiný bůh než on, pak by měl vědět, že tohle je jednou z jeho záležitostí, požehnán a vysoký on jest, a není zde nic, než obrovská moudrost, kterou můžeme anebo nemusíme vidět. Každopádně, my jsme pouze povinni podřídit se jeho nadvládě, on je skvělý. A mezi jeho rozhodnutí patří to, že arabové jsou nadřazeni jiným a že někteří arabové jsou lepší, než jiní arabové, jak hadís výše jasně vysvětlil. Takže není vhodné aby s tím kdokoliv nesouhlasil, když důkaz je plně validní.

A neměla by být žádná neshoda v tom, co právě předcházelo, ani žádná neshoda v tom, co je ve velkolepé Knize a v sunně, kde najdeme, že opravdovým zdrojem Aláhových preferencí je strach z boha (taqwa), jehož výsledkem jsou dobré skutky, které lidi dostávají a za které jsou uznáni. Takže kdokoli pro sebe vysílá dobro, Aláh jej preferuje nad těmi, kteří vysílali zlo. Co se týče preference arabů nad ne-araby, a preferencí některých arabů nad jinýmis, to není skutek, který může někdo získat. Raději, je to dar, který Aláh dává tomu, komu chce. Takže může chtít něco pro tyto lidi, a nejsou žádné námitky pro vládu tvého Pána. Je to jako preference některých dnů nad jinými, protože mysl říká, že všechny dny jsou stejné v podstatě, a neexistují rozdíly, které by v nich byly vidět. Nicméně, mysl může chápat, proč je něco lepší, pokud tam není……….. Takže svaté právo přišlo a potvrdilo preferenci některých nad jinými, a pro některé z těchto věcí, byly důvody a moudra, jako třeba preference noci Moci nad jinými, protože majestátní Korán byl během ní zjeven. A v některých věcech, v tom moudrost nevidíme a tím to spadá do kapitoly absolutní poslušnosti, tak jako počet cyklů (rak`ah) v motlitbě.

Je povinností muslima věřit, že arabové jsou preferovaní, před jinými národy, protože pro to existuje důkaz. Nicméně, toto není jedním z pilířů našeho náboženství, takových, že kdyby to někdo odmítnul, byli by považování za odpadlíky. Ale pokud to někdo odmítá, tak se dopustil hříchu za to, že tomu nevěřil, protože je to porvrzená záležitost, podle jasných důkladně ověřených hadísů. Zároveň, tato záležitost není něco, co by bylo běžně známo mezi muslimy, takže pro tohle, byste neměli moc rychle obviňovat někoho, kdo s tím nesouhlasí. Je nutné, raději, mu říct o této záležitosti.

A fakt, že arabové jsou preferovaní před jinými neznamená, že ne-arab nemůže mít vyšší zásluhy v náboženství, než arab, protože člověk získává dobré skutky, které Aláh doporučil, abychom o ně soutěžili. To je nejvyšší hodnota strachu z boha a tohle bude základ na kterém budou věci rozhodnuty v posmrtném životě. Nicméně, hodnota arabů stále zůstane, co se týče jejich respektu a povýšení, že jsou výš, než ostatní. A z těchto hadísů jsme zjistili o Kurajš, který byl umístěn první do Chalífátu, před druhými, jako třeba hadís v Bucharí (#3500) z pověření Mu`awiyah, nechť Aláh je jím potěšen, kdo řekl, ” Slyšel jsem posla Aláhova, nechť jej Aláh požehná a dá mu mír, říct, ‘Tato záležitost vlády náleží Kurajš. Kdokoliv kdo má nepřátelský postoj k nim bude shozen na obličej, dokud budou poslušně věřit.” A Buchari také dosvědčil (#3501) z pověření Ibn `Umara od proroka, nechť ho Aláh požehná a dá mu mír, že řekl, “Vláda nadále bude patřit Kurajš, i kdyby jich bylo méně, než dva.”

Takže já říkám, že ctnost strachu z boha je to, co se počítá, podle důkladně ověřených hadísů, “A ten, kdo je pomalý v dělání dobrých skutků, jeho vznešený rodokmen jej nezrychlí (ve vstupu do ráje).^[25]

Sláva Aláhu.

Tento hadís je mawdoo’ (smyšlený).

Viz al-Asraar al-Marfoo’ah, 506; Tanzeeh al-Sharee’ah, 2/402; al-Silsilah al-Da’eefah, 11.^[26]

Laa Asla Lahu (bez základu). Muhadditheen se snažili najít pro něj isnaad, ale žádný nenašli, do té míry, že Suyooti řekl ve svém al-Jaami` as-Sagheer, "Možná to bylo zahrnuto v některé z knih huffaadh, které se k nám nedostaly!"

Tento návrh je hodně přehnaný, jelikož by to znamenalo, že některé rčení proroka (sallallaahu `alaihi wa sallam) bylo ztraceno pro ummu navždy, což není dovoleno muslimovy, aby tomu věřil.

Manaawi citoval Subki, že řekl: "Toto (rčení) není známo muhadditheen a nemůžu pro něj najít žádný isnaad, ať už saheeh, da`eef nebo mawdoo`", a to bylo potvrzeno Shaykhem Zakareeyyah al-Ansaari v jeho poznámkách k Tafseer al-Baidaawi [92/2].

Dále, význam tohoto hadísu je také špatný, jako je ukázáno ověřujícími učenci, proto Ibn Hazm says ve al-Ihkaam fi Usool al-Ahkaam [5/64] po náznaku, že to není hadís,

"Tohle je jedno z nejvíce nekorektních tvrzení jaké může být, jelikož pokud ikhtilaaf je milosrdenství, poté shoda by byla trestem, což by žádný muslim neřekl, protože může být jen shoda nebo neshoda, a může být jen milosrdenství nebo trest."^[27]

Verily when a man looks at his wife and she looks at him, Allaah will look at them both with glance of Mercy, when he takes her hand their sins will be wiped away thru their fingers” (This is) fabricated, reported by Ar-Raafi’iy in his Taarikh (2/47) commenting on Maysara bin ‘Aliy in his Mashaykha with its chain of narration from Al-Hussain bin Mu’aadh Al-Khurasaaniy who narrated from Ismaa’eel bin Yahya At-Taymiy from Mis’ar bin Kidaam from Al-‘Awfiy from Abiy Sa’eed Al-Khudriy who said: The messenger of Allaah peace and blessings of Allaah be upon him: and the he mentioned the hadeeth: I say (regarding this hadeeth): This is fabricated, damaged by this At-Taymiy, he is known to fabricate ahadeeth and he has false and troublesome narrations which some of it were already mentioned, and Husain bin Mu’aadh is almost like him, Al-Khateeb said (regarding him): He is not trustworthy and his hadeeth is fabricated.^[28]

They report that the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) said, “Do favours for the poor, for tomorrow they will have authority, and what authority!” and, “Poverty is my pride and I boast of it.” Both of these are lies and are not known in any way in the well known books of the Muslims.
. . .
They report that the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) said, “The poor will sit down on the Day of Resurrection, and [Allaah] will say, ‘By My Glory and Majesty, I did not deprive you of worldly things because you are insignificant. Rather I wanted to raise your status on this Day. Go to the place where the people are standing, and whoever gave you a piece of bread, or water to drink, or clothes to wear, take him to Paradise .’” The shaykh said: this report is a lie which was not narrated by any of the scholars of hadeeth. It is baatil (false) and goes against the Qur’aan and Sunnah and scholarly consensus (ijmaa’).^[7]

Hadith 43

To love your country is a part of Iman.

Classified fabricated by Saghaani.^[17]

Hadith 67

Allah has sworn that He shall never allow a stingy person to enter the Paradise.

Related by Ibn Asaakir and classified fabricated by ad-Daar Qutnee who said a liar was found in the chain of transmitters by the name of Muhammad Ibn Zakaria Al Ghulaabi.^[17]

There is no saheeh hadeeth which says that Allaah, may He be exalted, brought the parents of the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) back to life, and that they believed in him then died. Rather the saheeh ahaadeeth that have been narrated indicated that they died in kufr and that they are among the people of Hell.^[30]

This view [that the parents of the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) will be saved (from Hell), and that Allaah brought them back to life after they had died and they believed in him] was rejected by the majority of scholars who ruled that the ahaadeeth which indicate that are fabricated (mawdoo’) or very weak (da’eef jiddan).

It says in ‘Awn al-Ma’bood:

Most of the reports that been narrated to the effect that the parents of the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) were brought back to life and believed in him and were saved are fabricated and false. Some of them are very weak and cannot be saheeh under any circumstances, as the imams of hadeeth are unanimously agreed that they are fabricated, such as al-Daaraqutni, al-Jawzaqaani, Ibn Shaheen, al-Khateeb, Ibn ‘Asaakir, Ibn Naasir, Ibn al-Jawzi, al-Suhayli, al-Qurtubi, al-Muhibb, al-Tabari, Fath al-Deen ibn Sayyid al-Naas, Ibraaheem al-Halabi and others. The scholar Ibraaheem al-Halabi explained at length the fact that the parents of the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) have not been saved from Hell in a separate essay, as did ‘Ali al-Qaari in Sharh al-Fiqh al-Akbar and in a separate essay. The basis for this opinion is the soundness of this hadeeth (“My father and your father are in Hell”). Shaykh Jalaal al-Deen al-Suyooti differed from the huffaaz and scholars and affirmed that they had believed and had been saved, and he wrote numerous essays on that topic, including al-Ta’zeem wa’l-Minnah fi anna Abaway Rasool-Illaah (peace and blessings of Allaah be upon him) fi’l-Jannah.

Shaykh al-Islam Ibn Taymiyah (may Allaah have mercy on him) was asked: Is there any saheeh report from the Prophet (peace and blessings of Allaah be upon him) that Allaah brought his parents back to life so that they could become Muslims, then they died (again) after that?

He replied: There is no saheeh report to that effect from the scholars of hadeeth. Rather the scholars are agreed that this is an invented lie… There is no dispute among the scholars that this is one of the most obvious of fabrications, as was stated by those who have knowledge. That does not appear in any of the reliable books of hadeeth, either in the Saheehs or the Sunans or the Musnads or any other well-known books of hadeeth. It was not mentioned by the authors of the books of Maghaazi or Tafseer, even though they narrated da’eef (weak) reports along with saheeh (sound) ones. The fact that this is a lie is clear to any one who has any knowledge of religion. If such a thing had happened there would have been a great deal of motivation to transmit it, because it is something that is extraordinary on two counts: the raising of the dead and believing after death. Such a thing would have been more deserving of being transmitted than anything else. Since no trustworthy narrated transmitted it, it may be understood that this is a lie.

Moreover, this goes against the Qur’aan and the saheeh Sunnah, and the consensus of the scholars. Allaah says (interpretation of the meaning):

“Allaah accepts only the repentance of those who do evil in ignorance and foolishness and repent soon afterwards; it is they whom Allaah will forgive and Allaah is Ever All‑Knower, All‑Wise.

18. And of no effect is the repentance of those who continue to do evil deeds until death faces one of them and he says: ‘Now I repent;’ nor of those who die while they are disbelievers”

[al-Nisa’ 4:17-18]

So Allaah states that there is no repentance for one who dies as a disbeliever. And Allaah says (interpretation of the meaning):

“Then their Faith (in Islamic Monotheism) could not avail them when they saw Our punishment. (Like) this has been the way of Allaah in dealing with His slaves. And there the disbelievers lost utterly (when Our Torment covered them)”

[Ghaafir 40:85]

So He tells us that the way in which He deals with His slaves is that faith will be to no avail once they have seen the punishment, so how about after death? And there are other similar texts. Then he quoted the two hadeeth which we quoted at the beginning of our answer.

Majmoo’ al-Fataawa, 4/325-327.^[31]