Nepochopené verše z Koránu
Mnoho apologetů používá špatně interpretované verše a/nebo zavádějící parafráze Koránových veršů pro propagaci islámu. Tato stránka probírá některé z těch více populárních a poskytuje jejich skutečný význam.
Zabít jednoho člověka, je jako zabít celé lidstvo (5:32)
Verš
Význam verše
Tento slavný verš je často špatně citován. Je napsaný v minulém čase, proto zjevně neplatí pro muslimy, ale pro "Děti Izraele", tedy pro židy, kteří podle islámu, dostali dřívější sadu textu. Když si to přečteme v kontextu s dalšími dvěma verši, zjistíme, že je to ve skutečnosti varování pro nevěřící.
Podle velmi respektované Koránové exegeze od Ibn Kathir- raného komentátora Koránu a Tabi‘un, Sayid ibn Jubayr (který žil za časů Mohameda a byl společníkem Aiši), řekl:
.....Sa`id bin Jubayr řekl: "Ten, kdo si dovolí prolít krev muslima, je jako ten, kdo si dovolí prolít krev všech lidí. Ten, kdo zakazuje krveprolití jednoho muslima, je jako ten, který zakazuje krveprolití všech lidí." Navíc, Ibn Jurayj žekl, že Al-A`raj řekl, že Mujahid okomentoval verš,
Tafsir Ibn Kathir
Tento verš také říká, že je v pořádku zabít někoho kdo dělá "pohoršení". V tafsíru ibn Kathir, Qatada, jeden z Mohamedových společníků, vysvětlil definici "pohoršení" podle islámu.
Tafsir Ibn Kathir
Závěr
Tento verš neodsuzuje zabíjení ne-muslimů, ale vydává přísné varování těm, kteří se islámu postaví nebo jej odmítají.
Nebudiž žádného donucování v náboženství (2:256)
Verš
Význam verše
Velmi známý špatně interpretovaný verš, ve skutečnosti se týká lidí z jiných náboženství, konvertujících k islámu.
Když děti ženy (v před-islámské době) nepřežily, přísahala, že pokud její dítě přežije, konvertuje jej na žida. Když byl kmen Banu an-Nadir vyhoštěn (z Arábie), byly zde nějaké děti od Ansar (pomocníci) mezi nimi. Řekli: Neměli bychom opustit své děti. Takže Aláh zjevil: "Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!"
Ibn Kathir ve verzi jeho tafsíru zkráceném Sheikh Muhammad Nasib Ar-Rafa‘i, k tomu říká tohle (všiměme si, že tato část nebyla přeložena Safiur Rahman Mubarakpuri, který je zodpovědný za zkrácenou verzi tafsíru Ibn Kathir široce přístupnou na internetu):
(Nebudiž žádného donucování v náboženství), znamená: "Nenuťte nikoho stát se muslimem, neboť islám je jasný, a jeho důkazy jsou jasné a čisté. Proto, není potřeba nutit nikoho příjmout islám. Spíše, kohokoliv Aláh nasměruje k islámu, otevře jeho srdce a osvítí jeho mysl, příjme islám s jistotou. Komukoliv Aláh zaslepí srdce a zalepí uši a oči, ten nebude mít zisk z toho, že bude donucen příjmout islám.
Bylo zonámeno, že Ansar byli důvodem pro zjevení tohoto verše, přestože jeho význam je obecný. Ibn Jarir zaznamenal, že Ibn `Abbas řekl, ﴿že před islámem﴾, "Když (Ansar) žena nemohla splodit dítě, které by přežilo, tak přísahala, že pokud porodí dítě, které přežije, vychová jej jako žida. Když byl kmen Banu An-Nadir vyhnán ﴿z Medíny﴾, některé děti od Ansar byly vychovány mezi nimi, a Ansar řekl, `Neopustíme své děti.'
Aláh zjevil,
(Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!)
Abu Dawud a An-Nasa'i také zaznamenali tento hadís. Co se týče hadísu, který Imam Ahmad zaznamenal, ve kterém Anas řekl, že posel Aláhův řekl muži, Abu Dawud a An-Nasa'i také zaznamenali tento hadís. Co se týče hadísu, který Imam Ahmad zaznamenal, ve kterém Anas řekl, že posel Aláhův řekl člověku: ("Přijmi islám. Muž řekl: "Mě se nelíbí. Prorok řekl, "I když se ti nelíbí.)
Zaprvé, toto je autentický hadís, s jen třemi vypravěči mezi Imam Ahmad a prorokem. Nicméně, není to důležité pro diskutované téma, neboť prorok nenutil toho člověka stát se muslimem. Prorok jej pouze pozval, aby se stal muslimem a on odpověděl, že se mu nechce být muslim. Prorok mu řekl, že i když se mu nelíbí příjmutí islámu, měl by ho příjmout, neboť Aláh ti udělí upřímnost a opravdový záměr.'Tafsir Ibn Kathir
Závěr
Tento verš nemá nic společného s tolerancí jiných věr.
Ti, kteří se vyhodí do povětří se vhazují do destrukce (2:195)
Verš
Význam verše
V tomto verši, destrukce ve skutečnosti znamená opuštění džihádu a jako verš 5:32, znamená přesný opak toho, co tvrdí apologetové.
Abu Ayyub řekl: `My známe tento verš (2:195) lépe, neboť byl zjeven o nás, Společnících Aláhova posla, kteří se zúčastnili džihádu s ním a pomáhali a podporovali ho. Když se islám stal silným, my, Ansar, jsme se setkali a řekli jeden druhému: `Aláh nás poctil tím, že jsme Společníci jeho proroka a v tom, že jej podporujeme dokud islám nevyhraje a nebude mít mnohem víc následovníků. Dříve jsme ignorovali potřeby našich rodin, statků a dětí. Válčení přestalo, tak nás nech jít zpět k našim rodinám a dětem a věnovat se jim.' A tak byl zjeven tento verš o nás:
(A věnujte se Aláhovi a nevhazujte se do destrukce.) destrukce znamená zůstat s našima rodinama a majetkama a opuštění džihádu."[2]Závěr
Ti, kteří se dopouštějí destrukce a sebevraždu v Aláhově očích jsou mírumilovní muslimové, kteří odmítají se zúčastnit džihádu. Sahíh (autentický) hadís zaznamenal Mohameda jak nazývá tyto vlažné muslimy "pokrytci".
Sahíh hadís, Tafsir Ibn Kathir
“Jděte v boj lehcí i těžcí a bojujte majetky i osobami svými na cestě Boží! A to bude pro vás lepší, jste-li vědoucí.” Svatý Korán (9:41)
Džihád je posvátná povinnost povinná pro všechny muslimy od Aláha, všemocného. Muslimové by se měli bránit, pokud jsou napadeni, aby zachovali svoji víru, šířit islám a postavit se tyranům a utlačovatelům. Aláh udělal džihád povinným, ve všech jeho formách, ať už je to džihád společnosti nebo sebe, mluvení slova pro zachování islámské Da'wah, nebo bránění útočišť muslimského národa. Džihád je považován za nejlepší formu uctívání Aláha, nejvyššího.
Ten kdo utratí jen malou část peněz pro Aláha, bude odměněn mnohokrát Stvořitelem. Kdokoliv je zraněn na cestě pro Aláha, bude odměněn Aláhem v Den vzkříšení.
Mučedník, který se obětuje a zemře pro svoji víru najde své místo v ráji. Dostane požehnání od proroků a spravedlivých. Je naživu a stará se o něj Aláh.If they incline towards peace, you incline also, Allah hates aggressors (8:61)
Verš
Význam verše
Abrogation (Naskh) refers to one Qur'anic verse superseding another, and is itself supported by Qur'anic verses and various hadith narrations. According to Ibn ‘Abbās (Muhammad's Cousin) verse 8:61 has been replaced by another well known verse.
Ibn Abbas in Tafsir Ibn Abbas and Tafsir al-Jalalayn (Suyuti)
And here is that verse in full.
Notice that it says "if they repent, and establish regular prayers and practice regular charity, then open the way for them". The only way a non-believer can repent and establish regular prayers, is by converting to Islam. Muhammad also said, fighting must go on even after it stops.
Tafsir Ibn Kathir
Závěr
Verse 8:61 is no longer applicable to Muslims and many scholars agree.
Sheikh Abdullah Yusuf Azzam
Sheikh Abdullah Yusuf Azzam
Fight those who fight you (2:190)
Verš
Význam verše
Again, This verse has been abrogated by verses from chapter nine.
Tafsir al jalayn (Suyuti)
Závěr
Al Taubah (Repentance) is considered to be the closing remarks of Allah.
With all things considered, it should not come as a big surprise to learn that this final chapter is not at all about making peace among the people.
Fight them until there is no more oppression (8:39)
Verš
Význam verše
The Arabic word Fitna (فِتْنَةٌ) does not have the same meaning as given by our three official translators (Yusuf Ali, Picktall, Shakir), which is "tumult" and "oppression".
(...until there is no more Fitnah) meaning, Shirk. This is the opinion of Ibn `Abbas, Abu Al-`Aliyah, Mujahid, Al-Hasan, Qatadah, Ar-Rabi`, Muqatil bin Hayyan, As-Suddi and Zayd bin Aslam.
Allah's statement:
(...and the religion (all and every kind of worship) is for Allah (Alone).) means, `So that the religion of Allah becomes dominant above all other religions.' It is reported in the Two Sahihs that Abu Musa Al-Ash`ari said: "The Prophet was asked, `O Allah's Messenger! A man fights out of bravery, and another fights to show off, which of them fights in the cause of Allah' The Prophet said:
(He who fights so that Allah's Word is superior, then he fights in Allah's cause.) In addition, it is reported in the Two Sahihs:
(I have been ordered (by Allah) to fight the people until they proclaim, `None has the right to be worshipped but Allah'. Whoever said it, then he will save his life and property from me, except for cases of the law, and their account will be with Allah.)Tafsir Ibn Kathir
Závěr
Oppression or not, Muslims must continue to fight until there is no religion but Islam.
Those who believe in God, Christians and Jews, shall be in Heaven (2:62)
- Main Article: Christians, Jews and Muslims in Heaven
Verš
Význam verše
This verse is often quoted by Muslims in an effort to prove Islam is tolerant and inclusive of other faiths. After all, how much more tolerant can a faith be than to allow the followers of other faiths into its vision of heaven?
However, this is in direct conflict with the following:
As most Muslims will already be aware, this is not a contradiction per se, when you take abrogation into consideration. Verse 2:62 has been abrogated by verse 3:85.
Závěr
Heaven in Islam is exclusive to Muslims. Christians and Jews may believe in God, but they do not believe in "His Messenger". Thus they are destined for the "Blazing Fire".
The only way a Christian or Jew can make it into heaven is by accepting Muhammad as a prophet, but then they would no longer be Christians or Jews, they would be Muslims.
In fact, Muslims will be spared hell-fire by Allah on the Day of Resurrection by making innocent Christians and Jews take their place and be thrown into hell.
To you be your way, and to me mine (109:1-6)
Verš
I worship not that which ye worship,
Nor will ye worship that which I worship.
And I will not worship that which ye have been wont to worship,
Nor will ye worship that which I worship.
To you be your Way, and to me mine.
Význam verše
. . .
If the Surah is read with this background in mind, one finds that it was not revealed to preach religious tolerance as some people of today seem to think, but it was revealed in order to exonerate the Muslims from the disbelievers religion, their rites of worship, and their gods, and to express their total disgust and unconcern with them and to tell them that Islam and kufr (unbelief) had nothing in common and there was no possibility of their being combined and mixed into one entity. Although it was addressed in the beginning to the disbelieving Quraish in response to their proposals of compromise, yet it is not confined to them only, but having made it a part of the Quran, Allah gave the Muslims the eternal teaching that they should exonerate themselves by word and deed from the creed of kufr wherever and in whatever form it be, and should declare without any reservation that they cannot make any compromise with the disbelievers in the matter of Faith. That is why this Surah continued to be recited when the people to whom it was addressed as a rejoinder, had died and been forgotten, and those Muslims also continued to recite it who were disbelievers at the time it was revealed, and the Muslims still recite it centuries after they have passed away, for expression of disgust with and dissociation from kufr and its rites is a perpetual demand of Faith.
Sayyid Abul Ala Maududi, Tafhim al-Qur'an
Závěr
When read in context, like many other verses misinterpreted for apologetic purposes, surat al-Kafiroon advocates the opposite of what is sometimes claimed. This surah is not a proclamation on religious tolerance and freedom or a recognition of religious pluralism.
Viz také
- Nepochopené verše - A hub page that leads to other articles related to Nepochopené verše
- Lhaní - A hub page that leads to other articles related to lhaní
- Seznam vymyšlených hadísů
Reference
- ↑ Tafsír Ibn Kathir, Surah Al-Baqarah, verš 253 až 286, Surah Al-Imran, verš 1 až 92, zkrácen Sheikh Muhammad Nasib Ar-Rafa‘i [Al-Firdous Ltd., London, 1999: First Edition], Part 3, pp. 37-38
- ↑ The Command to spend in the Cause of Allah - Tafsir Ibn Kathir
- ↑ Shaykh ul-Islaam Taqi ud-Deen Ahmad ibn Taymiyyah - The Religious and Moral Doctrine of Jihaad - p.28, 2001 Maktabah Al Ansaar Publications, ISBN 0953984753
- ↑ The reason why jihaad is prescribed - Islam Q&A, Fatwa No. 34647