Editors, em-bypass-2
4,744
edits
[checked revision] | [checked revision] |
Prekladator (talk | contribs) No edit summary |
Prekladator (talk | contribs) No edit summary |
||
Line 132: | Line 132: | ||
Those who claim that the fountain pen was invented in AD 953 by a Muslim need to produce both the evidence of a fountain pen, and evidence of the type of ink used. | Those who claim that the fountain pen was invented in AD 953 by a Muslim need to produce both the evidence of a fountain pen, and evidence of the type of ink used. | ||
=== | ===Systém číslování=== | ||
{{Quote|| | {{Quote||Systém číslování, který používáme po celém světě je pravděpodobně z Indie, ale styl číslic je arabský a poprvé se objevuje v tisku v práci muslimských matematiků al-Khwarizmi a al-Kindi kolem roku 825. Algebra byla pojmenovány po al-Khwarizmiově knize, Al-Jabr wa-al-Muqabilah, většina jejího obsahu se stále používá. Práce muslimských učenců matematiky byla importována do Evropy o 300 let později italským matematikem Fibonaccim. Algoritmy a většina teorie trigonometria přišla z muslimského světa. A Al-Kindiho objev analýzy frekvence ukázal všechny šifry starověkého světa rozpustné a vytvořil základy moderní kryptologie.<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
[[File:Brahmi numerals.jpg|thumb|right| | [[File:Brahmi numerals.jpg|thumb|right|Dnešní systém číslování se vyvinul z indických Brahmi číslic, které byly vyvinuty na začátku prvního století. Před jejich uvedením, arabové stále používali řecký systém číslování, a dokonce sami arabové nazývají to co mnoho lidí špatně nazývá "arabskými číslicemi" jako "hinduistické číslice."]] | ||
Algebra | Algebra mohla být pojmenována podle knihy al-Khwarizmiho zvané ''Al-Jabr wa-al-Muqabilah'', ale kořeny algebry samotné mohou být vystopovány až ke starověkým babyloňanům, kteří byli schopni dělat výpočty algoritmickým způsobem.<ref>Dirk J. Struik, ''[http://amazon.com/dp/0486602559 A Concise History of Mathematics]'', Dover Publications; 4 Rev Sub edition, 1987, ISBN 9780486602554</ref> Pokud máte něco pojmenováno po něčem co to zpopularizovalo nebo vylepšilo, ještě neznamená, že jste vynálezce. Navíc byste museli nepočítat práci matematika Diophantus z Alexandrie (200 a 214 AD–284 a 298 AD), který napsal sérii knih jménem "Arithmetica" a je běžně označován za "otce algebry". | ||
Paul Vallely | Paul Vallely s nevolí přiznává, že systém číslování, který se používá po celém světě je 'pravděpodobně' z Indie, nicméně titulek tohoto údajného islámského vynálezu je stále "Systém číslování". První známé použití čísel bylo kolem roku -30 000 , ale je obecně uznáváno, že číselný systém, který používáme dnes (čísla 0 až 9) byl vynalezen v Indii.<ref>Berat Jusufi, Jon-Fredrik Stryker, Vegard Larsen, [{{Reference archive|1=http://home.c2i.net/greaker/comenius/9899/indiannumerals/india.html|2=2011-02-08}} The history of Indian numerals], Comenius Maths Project, a Europeen Education Project (EEP)</ref><ref>Joel Achenbach, "[{{Reference archive|1=http://www.highbeam.com/doc/1P2-909875.html|2=2011-02-08}} Take a Number, Please]", The Washington Post, September 16, 1994</ref> Důvodem, proč se jím říká "arabská" na Západě, je že byly představeny evropanům skrze araby, kteří je přijali dríve od hinduistů. Podobně, sami arabové je běžně nazývají "hindské číslice".<ref>Russ Rowlett, [{{Reference archive|1=http://www.unc.edu/~rowlett/units/roman.html|2=2011-02-08}} Roman and "Arabic" Numerals], The University of North Carolina at Chapel Hill, March 14, 2001, updated July 14, 2004</ref> | ||
Použití nuly jako čísla je nalezeno v mnoha starověkých indických textech. Koncept negativních čísel byl uznán mezi lety 100-500 př. n. l. číňany. Řečtí a indičtí matematikové studovali teorii racionálních čísel. (Nejznámější z těchto děl je Euklidovy elementy, datované 300 př. n. l.. Euclid ja často také označován za "Otce geometrie".) První použití iracionálních čísel je v indické Sulba Sutras (800–500 př. n. l.). První výsledky ohledně transcendentních čísel udělal Johann Heinrich Lambert roku 1761. První známý koncept matematického nekonečna se objevuje v hindském textu Yajur Veda (1,400 a 1,000 př. n. l.). První zmínka o odmocnině ze záporného čísla udělal řecký matematik a vynálezce Heron z Alexandrie (10–70 AD). Prvočísla byly studovány celou psanou historii. Matematická větev trigonometrie byla studována starověkým egypťany a babyloňany, ale byli to až starověcí řekové, kteří dokázali teorémy, které jsou shodné s moderní trigonometrií. A nakonec, první známé algoritmy byly vyvinuty starověkýmy babylónany (1600 BC).<ref>Erich Friedman, [http://www2.stetson.edu/~efriedma/numbers.html What's special about this number?], Stetson University</ref><ref>Steven Galovich, ''[http://amazon.com/dp/0155434683 Introduction to Mathematical Structures]'', Harcourt Brace Javanovich, 1989, ISBN 0154534683</ref><ref>Paul Halmos, ''[http://amazon.com/dp/0387900926 Naive Set Theory]'' Springer, 1974, ISBN 0387900926</ref><ref>Morris Kline, ''[http://amazon.com/dp/0195061357 Mathematical Thought from Ancient to Modern Times]'', Oxford University Press, 1972</ref><ref>Whitehead and Russell, ''[http://amazon.com/dp/0521626064 Principia Mathematica to *56]'', Cambridge University Press, 1910</ref> | |||
Co se týče al-Kindi, zatímco je považován za prvního, kdo popsal analýzu frekvence, samotná technika možná nebyla objevena al-Kindim jak je tvrzeno. Nikdo neví, kdo vlastně objevil/vynalezl/uvědomil si, že frekvence písmen mohou být použity pro dešifrování,<ref>Simon Singh, [{{Reference archive|1=http://www.simonsingh.net/The_Black_Chamber/crackingsubstitution.html|2=2011-02-08}} The Black Chamber: Cracking the substitution cipher], Simon Singh.net</ref> a sama kryptologie může být vystopována až do časů Julia Cesara. | |||
=== | ===Tří chodové jídlo=== | ||
{{Quote||Ali ibn Nafi, | {{Quote||Ali ibn Nafi, aka Ziryab (Černý pták) přišel z Iráku do Kordoby v 9. století a přinesl s sebou koncept jídla o třech chodech – polévka, po ní ryba nebo aso, poté ovoce a ořechy. Zátoveň představil křišťálové sklo (které bylo objeveno po experimentech s křišťálem Abbas ibn Firnas - viz č. 4).<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
Having to include the ''three course meal'' in any religion's top 20 list of inventions is embarrassing. The expression ''scraping the barrel'' comes to mind, but did a Muslim actually invent it? Unsurprisingly, the answer is ''no''. The Romans invaded Britain in 43 AD (almost 600 years before the advent of Islam) and with them they brought the concept of the three-course meal<ref>Adam Hart Davis, [{{Reference archive|1=http://www.bbc.co.uk/history/ancient/romans/tech_04.shtml|2=2011-02-10}} Discovering Roman Technology: Food and baths], BBC History, May 11, 2009</ref> which consisted of a first course, main course, and dessert.<ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Roman_cuisine&oldid=325786557 Roman cuisine], Wikipedia, accessed November 16, 2009</ref> A typical starter/first course would be haddock, herring, mullet, or mackerel; the main course roasted beef, pork, or venison served with a prepared sauce and boiled vegetables; followed by a dessert of stuffed fried dates, apples soaked in a cream sauce, or pastries covered in honey and pepper; and to wash it all down, plenty of wine.<ref>[http://web.archive.org/web/20080525094754/http://www.romans-in-britain.org.uk/arl_dinner_party.htm The dinner party], The Romans in Britain</ref> It was the pre-Islamic Persians who introduced the dessert into Asia Minor as far as Ephesus (condemning the Greeks for its omission in meals). | Having to include the ''three course meal'' in any religion's top 20 list of inventions is embarrassing. The expression ''scraping the barrel'' comes to mind, but did a Muslim actually invent it? Unsurprisingly, the answer is ''no''. The Romans invaded Britain in 43 AD (almost 600 years before the advent of Islam) and with them they brought the concept of the three-course meal<ref>Adam Hart Davis, [{{Reference archive|1=http://www.bbc.co.uk/history/ancient/romans/tech_04.shtml|2=2011-02-10}} Discovering Roman Technology: Food and baths], BBC History, May 11, 2009</ref> which consisted of a first course, main course, and dessert.<ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Roman_cuisine&oldid=325786557 Roman cuisine], Wikipedia, accessed November 16, 2009</ref> A typical starter/first course would be haddock, herring, mullet, or mackerel; the main course roasted beef, pork, or venison served with a prepared sauce and boiled vegetables; followed by a dessert of stuffed fried dates, apples soaked in a cream sauce, or pastries covered in honey and pepper; and to wash it all down, plenty of wine.<ref>[http://web.archive.org/web/20080525094754/http://www.romans-in-britain.org.uk/arl_dinner_party.htm The dinner party], The Romans in Britain</ref> It was the pre-Islamic Persians who introduced the dessert into Asia Minor as far as Ephesus (condemning the Greeks for its omission in meals). |