Jak islámští vynálezci nezměnili svět: Difference between revisions

no edit summary
[checked revision][checked revision]
No edit summary
No edit summary
Line 118: Line 118:
Pokud se podíváme na historii větrných mlýnů, první rotační mlýn byl oběven v Catal Hayuk v Turecku a existoval asi před 8000 lety,<ref>[{{Reference archive|1=http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?groupid=1222|2=2011-02-08}} History of Technology: Mills], History World</ref> zatímco nejstarší větrné mlýny byly vyvinuty mnohem později pro automatizaci mletí obilí a čerpání vody. Jeden z prvních větrných mlýnů o kterém máme zmínku, může být nalezen v řeckých textech z 1. století, kde je větrný mlýn nazván ''hydraletēs'', ale díky těžkému použití otrocké práce, nenacházíme archeologické důkazy o větrných mlýnech až do 4. století. <ref>Geoffrey Ernest Maurice De Ste. Croix, ''[http://books.google.com/books?id=MSPttWbUPZsC The class struggle in the ancient Greek world]'' (pg. 38), Cornell University Press, 1989, ISBN 9780801495977</ref> Nejstarší zmínka o typu větrného mlýna může být nalezena v knize ''Pneumatica'' napsané v 1. století pisatelem jménem Hero, v ní je popisováno tvoření druhu ústrojí poháněného větrem. <ref>Donald Routledge Hill, [http://books.google.nl/books?id=MqSXc5sGZJUC&dq=hero+windmill+greek&source=gbs_navlinks_s A history of engineering in classical and medieval times (pg. 172)], London: Croom Helm & La Salle, Illinois: Open Court, 1984, ISBN 0875484220</ref> Myšlenka nicméně nebyla nikdy realizována a nenacházíme nejstarší design vertikální osy, až do jeho vyvinutí v Persii v letech 500–900 AD. Čína je také často považována za vynálezce větrných mlýnů. Víra, že to bylo vynalezeno v Číně před více než 2000 lety je široce rozšířená a možná i přesná, ale nejstarší vlastní dokumentace čínského mlýna byla až roku 1219 AD čínským státníkem Yehlu Chhu-Tshai.<ref>Darrell M. Dodge, [{{Reference archive|1=http://telosnet.com/wind/early.html|2=2011-02-08}} Illustrated History of Wind Power Development: Part 1], TelosNet Web Development</ref>  
Pokud se podíváme na historii větrných mlýnů, první rotační mlýn byl oběven v Catal Hayuk v Turecku a existoval asi před 8000 lety,<ref>[{{Reference archive|1=http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?groupid=1222|2=2011-02-08}} History of Technology: Mills], History World</ref> zatímco nejstarší větrné mlýny byly vyvinuty mnohem později pro automatizaci mletí obilí a čerpání vody. Jeden z prvních větrných mlýnů o kterém máme zmínku, může být nalezen v řeckých textech z 1. století, kde je větrný mlýn nazván ''hydraletēs'', ale díky těžkému použití otrocké práce, nenacházíme archeologické důkazy o větrných mlýnech až do 4. století. <ref>Geoffrey Ernest Maurice De Ste. Croix, ''[http://books.google.com/books?id=MSPttWbUPZsC The class struggle in the ancient Greek world]'' (pg. 38), Cornell University Press, 1989, ISBN 9780801495977</ref> Nejstarší zmínka o typu větrného mlýna může být nalezena v knize ''Pneumatica'' napsané v 1. století pisatelem jménem Hero, v ní je popisováno tvoření druhu ústrojí poháněného větrem. <ref>Donald Routledge Hill, [http://books.google.nl/books?id=MqSXc5sGZJUC&dq=hero+windmill+greek&source=gbs_navlinks_s A history of engineering in classical and medieval times (pg. 172)], London: Croom Helm & La Salle, Illinois: Open Court, 1984, ISBN 0875484220</ref> Myšlenka nicméně nebyla nikdy realizována a nenacházíme nejstarší design vertikální osy, až do jeho vyvinutí v Persii v letech 500–900 AD. Čína je také často považována za vynálezce větrných mlýnů. Víra, že to bylo vynalezeno v Číně před více než 2000 lety je široce rozšířená a možná i přesná, ale nejstarší vlastní dokumentace čínského mlýna byla až roku 1219 AD čínským státníkem Yehlu Chhu-Tshai.<ref>Darrell M. Dodge, [{{Reference archive|1=http://telosnet.com/wind/early.html|2=2011-02-08}} Illustrated History of Wind Power Development: Part 1], TelosNet Web Development</ref>  


===Očkování===
===Inokulace===
{{Quote||Technika očkování nebyla vynalezena dvojicí Jenner a Pasteur, ale byla vynalezena v muslimském světě a přivedena do Evropy z Turecka manželkou anglického ambasadora v Istanbulu roku 1724. Děti v Turecku byly očkovány kravskými neštovicemi, aby bojovaly proti smrtícím neštovicím minimálně 50 let před tím, než to objevil Západ.<ref name="Paul Vallely"></ref>}}
{{Quote||Technika inokulace nebyla vynalezena dvojicí Jenner a Pasteur, ale byla vynalezena v muslimském světě a přivedena do Evropy z Turecka manželkou anglického ambasadora v Istanbulu roku 1724. Děti v Turecku byly vakcinovány kravskými neštovicemi, aby bojovaly proti smrtícím neštovicím minimálně 50 let před tím, než to objevil Západ.<ref name="Paul Vallely"></ref>}}


It was smallpox that was used for inoculation by the Turks, not cowpox. Inoculation was widespread at the time, and involved the use of smallpox scabs. The use of the much less dangerous cowpox virus to induce immunity is known not as inoculation, but as vaccination. It was in fact Jenner who first reported the use of cowpox to vaccinate against the much more lethal smallpox, hence he invented vaccination. And Yes, Jenner and Pasteur were not the inventors of inoculation but neither were the Muslims. What Paul seems to be continually doing is referring to anything that originated from the Eastern hemisphere (regardless of whether it was before or after the advent of Islam or not) as originating from 'the Muslim world' when even the most unenlightent amongst us will realize that China and India are not a part of this so-called Muslim world. It has been said that Inoculation against smallpox began in China during the 10<sup>th</sup> century,<ref name="The Genius of China"></ref> but the earliest documented reference to smallpox inoculation in China comes from text written in 1549.<ref>Joseph Needham, ''[http://amazon.com/dp/0521632625 Science and Civilization in China: Volume 6, Biology and Biological Technology]'', Part 6, Medicine, Cambridge University Press, 2000, pg. 134, ISBN 9780521632621</ref> The earliest known attempts to produce artificial immunity involved powdered smallpox scabs being blown into the sinuses, and in the 17<sup>th</sup> century, they prepared pills made from the fleas of cows in an effort to prevent the disease. In India, physicians conferred immunity by applying scabs to the scarified skin of the healthy. The technique of inoculation spread west to Turkey and then Europe.<ref>Christopher S. W. Koehler Ph.D., [{{Reference archive|1=http://pubs.acs.org/subscribe/journals/mdd/v04/i10/html/10timeline.html|2=2011-02-08}} Science, “society”, and immunity], The American Chemical Society, MDD Vol. 4, No. 10, pp 59–60., October 2001</ref>
Byly to neštovice, co bylo používáno pro očkování Turky, ne kraví neštovice. Očkování bylo široce rozšířené v té době a zahrnovalo použití strupu neštovic. Použití mnohém méně nebezpečných kravských neštovic pro vyvolání imunity není inokulace, ale vakcinace. Byl to ve skutečnosti Jenner kdo poprvé oznámil použití kravských neštovic pro vakcinaci proti mnohem smrtelnějším neštovicím, tedy vynalezl vakcinaci. A ano, Jenner a Pasteur nevynalezli inokulaci, ale také to nebyli muslimové. To co Paul zřejmě neustále dělá je přisuzovat cokoliv co vzešlo z východní polokoule (nezávisle na tom, jestli to bylo před nebo po vzniku islámu nebo ne) jako vzešlé z 'muslimského světa', přestože i ten nejméně informovaný z nás si uvědomuje, že Čína a Indie nejsou součástí tzv. muslimského světa. Bylo řečeno, že inokulace proti neštovicím začala v Číně během 10. století,<ref name="The Genius of China"></ref> ale nejstarší dokumentovaná inokulace v Číně přicházi z textu z roku 1549.<ref>Joseph Needham, ''[http://amazon.com/dp/0521632625 Science and Civilization in China: Volume 6, Biology and Biological Technology]'', Part 6, Medicine, Cambridge University Press, 2000, pg. 134, ISBN 9780521632621</ref> První známé pokusy pro vytvoření umělé imunity zahrnovaly práškové neštovice fouknuté do dutin, a v 17. století, připravili pilulky z kravích much ve snaze předejít této nemoci. V Indii, lékaři zelpšovali imunitu použitím neštovicových strupů na potrhanou kůži zdravých. Technika inokulace se rozšířila na západ do Turecka a poté do Evropy.<ref>Christopher S. W. Koehler Ph.D., [{{Reference archive|1=http://pubs.acs.org/subscribe/journals/mdd/v04/i10/html/10timeline.html|2=2011-02-08}} Science, “society”, and immunity], The American Chemical Society, MDD Vol. 4, No. 10, pp 59–60., October 2001</ref>


===Plnicí pero===
===Plnicí pero===
Editors, em-bypass-2
4,744

edits