Zachovalost Koránu: Difference between revisions

From WikiIslam, the online resource on Islam
Jump to navigation Jump to search
[unchecked revision][unchecked revision]
Line 84: Line 84:
==Šestý problém==
==Šestý problém==


The compilation of the Qur'an was clearly a very human process involving trial and error, educated guesses, faulty memories, fallible opinions, disagreements, mistakes, ignorance, and bad decisions. And we can't forget, of course, the pile of manuscripts reduced to ashes by Uthman in his desperate attempt to destroy all evidence that the Qur'an hadn't been perfectly preserved. The early Muslim community left modern Muslims with a huge mess to clean up if they want to cling to the belief that the Qur'an was perfectly preserved as you can see in this hadith;
Sestavení Koránu byl zřejmě velmi lidský proces zahrnující pokus a omyl, odhady, chybné vzpomínky, omylné názory, nesouhlasy, chyby, nevědomost a špatná rozhodnutí. A nemůžeme zapomenout, samozřejmě, kopec rukopisů spálených Uthmanem v jeho zoufalém pokusu zničit veškeré důkazy, že Korán nebyl dokonale zachován. Raná muslimská komunita nechala moderním muslimům velký nepořádek pro uklizení, pokud chtějí trvat na tom, že byl Korán dokonale zachován, jak můžete vidět v tomto hadísu:


{{Quote|{{Muslim|5|2286}}| Abu Harb b. Abu al-Aswad reported on the authority of his father that Abu Musa al-Ash'ari sent for the reciters of Basra. They came to him and they were three hundred in number. They recited the Qur'an and he said: You are the best among the inhabitants of Basra, for you are the reciters among them. So continue to recite it. (But bear in mind) that your reciting for a long time may not harden your hearts as were hardened the hearts of those before you. We used to recite a surah which resembled in length and severity to (Surah) Bara'at. '''I have, however, forgotten it''' with the exception of this which I remember out of it: "If there were two valleys full of riches, for the son of Adam, he would long for a third valley, and nothing would fill the stomach of the son of Adam but dust." And we used to recite a surah which resembled one of the surahs of Musabbihat, and '''I have forgotten it''', but remember (this much) out of it: "O people who believe, why do you say that which you do not practise" (lxi. 2) and "that is recorded in your necks as a witness (against you) and you would be asked about it on the Day of Resurrection"}}
{{Quote|{{Muslim|5|2286}}| Abu Harb b. Abu al-Aswad oznámil z pověření svého otce, že Abu Musa al-Ash'ari poslal pro recitátory z Basry. Přišli k němu a bylo jich sto. Recitovali Korán a on řekl: Vy jste nejlepší mezi mými obyvateli Basry, neboť vy jste recitátory. Takže pokračujte a recitujte. (Ale mějte na mysli), že recitace po dlouhou dobu nemusí zatvrdit vaše srdce, tak jako zatvrdila srdce těch před vámi. Recitovávali jsme súru, která se délkou a krutostí podobala súře Bara'at(Pokání). '''Nicméně, zapoměl jsem ji''' s výjimkou tohoto, co si z toho pamatuji: "Pokud by byly dvě údolí plná bohatství, tak co se týče Adamova syna, toužil by po třetím údolí, a nic by nenaplnilo Adamův žaludek, než prach." A recitovávali jsme súru, která se podobala jedné ze súr Musabbihat, a '''zapomněl jsem ji''', ale pamatuji si z ní: "Ó lidé, kteří věříte, proč říkáte to, co nekonáte" (lxi. 2) a "je to zaznamenáno ve vašich krcích, jako svědectví (proti vám) a budete na to tázáni v Den zmrtvýchvstání"}}


==Další problémy==
==Další problémy==

Revision as of 15:43, 27 February 2016

Muslimové říkají, že Korán byl dokonale zachován, ale je toto tvrzení pravdivé? Textová integrita je důležitým tématem v muslimských kruzích a bude nadhozena jak islámskými učenci, tak ne-učenci. Muslimský argument říká, že text dnešního Koránu je identický tomu, který dostali od proroka Mohameda. Nicméně, je zde několik problémů s tímto argumentem.

První problém

Nejdůvěryhodnější kolekcí hadísů, považovanou za nejautentičtější knihu po Koránu je Sahíh Buchárí, ale dokonce i v ní je kontradikce ohledně toho, kdo shromažďoval Korán.

Vyprávěl Qatada: Zeptal jsem se Anas bin Malika: Kdo shromažďoval Korán v době proroka? Odpověděl, čtyři, všichni jsou z Ansar, Ubai bin Ka'b, Muadh bin Jabal, Zaid bin Thabit a Abu Zaid.

Vyprávěl Anas bin Malik:

Když prorok zemřel, nikdo neshromažďoval Korán, než čtyři lidé: Abu Ad Darda, Mu'adh bin Jabal, Zaid bin Thabit a Abu Zaid. Zdědili jsme od Abu Zaid, jelikož on neměl potomky.

Pokud se nemůžete dohodnout na tom, kdo shromažďoval text Koránu, jak můžete vůbec začít tvrdit, že Korán je neporušený a přesně takový jak byl zjeven?

Druhý problém

Z hadísů víme, že sám Mohamed zapomínal části Koránu:

Vyprávěla Aiša: Prorok slyšel muže recitovat Korán v mešitě a řekl: "Nechť na něj Aláh udělí svůj soucit, neboť mi připoměl ten-a-ten verš té-a-té súry."
Aiša oznámila, že apoštol Aláhův (mír s ním) slyšel někoho recitovat Korán v noci. Na to řekl: Nechť Aláh ukáže svoji milost pro něj; připoměl mi ten-a-ten verš, který my chyběl v té-a-té súře.

Aláh v Koránu říká, že dokonce i jeho posel může zapomenout některé verše.

Naučíme tě přednášet a nezapomeneš nic z věci té, leda co Bůh bude chtít - a On zná zjevné i skryté

V hadísu níže, vidíme, že Mohamedovi Společníci také zapomínali pasáže z Koránu.

Vyprávěl Abdullah: Prorok řekl: "Proč vůbec někdo z lidí říká: 'Zapoměl jsem ten-a-ten verš (Koránu)?' On (Aláh), ve skutečnosti, způsobil zapomění."
Ibn Mas'ud oznámil, že Aláhův posel (mír s ním) řekl: Ubohý je člověk, který říká: Zapoměl jsem tu-a-tu súru, nebo zapoměl jsem ten-a-ten verš, ale mu bylo dáno zapomenout.

Pokud prorok zapomíná verše, tak jak můžete říct, že máte dokonalé nezměněné slovo boží?

Třetí problém

Jsou zde tvrzení v hadísech, že určité verše chybí. Například 'kamenovací verš' za nevěru. Dnešní Korán neobsahuje trest radžm (kamenování) pro nevěrníky, který zrušil předešlý trest.

Abdullah b. 'Abbas oznámil, že 'Umar b. Khattab seděl na kazatelně s Aláhovým poslem (mír s ním) a řekl: Věru, Aláh seslal Mohameda (mír s ním) s pravdou a seslal s ním Knihu, a verš o kamenování byl součástí toho, co seslal. Recitovali jsme jej, zachovali v naší paměti a chápali jej. Aláhův posel (mír s ním) ocenil trest ukamenování k smrti (pro ženaté nevěrníky a nevěrnice) a, po něm, jsme také ocenily trest kamenováním, ale mám obavu, že jak bude čas plynout, lidi (jej můžou zapomenout) a mohou říct: My nenacházíme trest kamenováním v knize Aláhově, a tím sejdou z cesty opuštěním této povinnosti předepsané Aláhem. Kamenování je povinnost stanovena Aláhovou knihou pro muže a ženy v manželství, kteří se dopustí nevěry, pokud jsou důkazy nebo je tu těhotenství, nebo přiznání.

Al-Nurayn a al-Wilaya jsou dvě súry (kapitoly), které byly údajně součástí Koránu, dle některých šítských sekt. Tyto sekty se údajně hádaly, že Ali měl jinou kopii Koránu ve srovnání s třetím Chalífou Uthmanem. Nicméně, tyto súry jsou široce viděny jako smyšlené většinou muslimského světa. Někteří věří, že tyto súry jsou vymyšlené, se záměrem zvýšit nepřátelství vůči šítským muslimům v sunnitském světě.

Čtvrtý problém

Pravděpodobně jste slyšeli o satanských verších, kdy se Mohamed pokusil udělat kompromis s pohany. Tento incident je oznámen ve všech hlavních tafsírech, což demonstruje, že toto byla opravdová událost za časů Mohameda.

Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá
a Manát, té třetí, jiné?
Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?
To vskutku rozdělení by bylo nerovné!
Qur'an 53:19-22

Pod zvyšujícím se tlakem a bojkotování od pohanských mekkánců, se oslabený Mohamed přizpůsobil jejich víře, uznáním existence třech pohanských bohyní vedle Aláha: Lat, Uzza a Manat.

Ibn Ishaq

Od Ibn Ishaqovy "Sirat Rasul Allah". (Ibn Ishaq je první známý islámský historik)

Díky jeho lásce k lidem a jeho úzkosti ohledně nich, potěšilo by jej kdyby překážka, která dělal jeho úkol tak těžký mohla být odstraněna; takže meditoval nad tímto projektem a toužil po něm a bylo to pro něj důležité. Poté bůh seslal ' Při hvězdě padající! Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden, ani nehovoří z vlastního popudu svého.' a když došel ke slovům ' Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá a Manát, té třetí, jiné? ',‎ Satan, když nad tím meditoval, a chtěl to přivolat (smíření) ke svým lidem, položil na jeho jazyk 'tohle jsou povýšené Gharaniq, jejichž pomoc je schválena.' Když to Kurajšovci slyšeli, ‎byli potěšení a spokojení jakým způsobem mluvil o jejich bozích a oni jej poslouchali; zatímco věřící považovali to, co jim prorok snesl od jejich Pána za pravdu, bez podezření chyby nebo ješitné touhy nebo přeřeknutí, a když došel k třetí prostraci a konci súry při které se sám uklonil, muslimové se také uklonili, když se uklonil jejich prorok, čímž potvrdili, že se budou řídit tím co jim přines a řídit se jeho příkazy...[1]

Al-Tabari

Al-Tabari byl raný a plodný islámský historik, který také zaznamenal incident Satanské verše.

Poté bůh zjevil:
Při hvězdě padající!
Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden, ...

a když došel ke slovům:

Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá a Manát, té třetí, jiné?

Satan nahodil na jeho jazyk, kvůli jeho vnitřním rozpravám a co chtěl přinést jeho lidem, tyto slova:

Toto jsou povýšené jeřáby; věru jejich pomoc je akceptována se souhlasem.[2]

Pátý problém

Z různých zdrojů víme, že třetí chalífa Uthman přikázal spálit různé kopie Koránu, protože v nich byly jasné rozdíly mezi recitacemi lidí z Levantu a lidí z Iráku. Rozdíly byly tak velké, že se Uthman a jeho společníci báli budoucích hádek o tom, který Korán je pravdivý. (Nemluvíme o výslovnosti, ale o obsahu). Proto Uthman požádal Hafsu o její kopii a přikázal udělat mnoho kopií a spálit a zničit všechny existující kopie Koránu. Uthman přikázal druhým akceptovat Hafsinu kopii, jako oficiální text Koránu. To ukazuje, že memorizace selhala v zachování Koránu (Korán znamená recitace) v jeho původní formě, ale bylo potřeba používat text.

Vyprávěl Anas bin Malik:

Hudhaifa bin Al-Yaman přišel k Uthmanovi ve stejný čas, kdy lidé Levantu a lidé Iráku válčili, aby dobyli Arminya a Adharbijan. Hudhaifa měle obavy ohledně jejich (lidi Levantu a Iráku) rozdílů v recitaci Koránu, takže řekl Uthmanovi: "Ó vůdče věřících! Zachraň tento národ, než se spolu budou nesouhlasit ohledně knihy (Koránu), jako se to stalo křesťanům a židům již dříve." Takže Uthman poslal zprávu Hafsi říkajíc: "Pošli nám rukopisy Koránu, abychom mohli sestavit materiál Koránu v dokonalých Kopiích a vrátit ti je." Hafsa je poslala Uthmanovi. Uthman poté přikázal Zaid bin Thabit, 'Abdullah bin AzZubair, Said bin Al-As a 'AbdurRahman bin Harith bin Hisham přepsat rukopisy do dokonalých kopií. Uthman řekl třem mužům z Quraishi, "V případě, že nesouhlasíte s Zaid bin Thabit v jakémkoli bodu v Koránu, tak je zapište v Kurajšském dialektuh, Korán b yl zjeven v jejich jazyce." Udělali to a když napsali mnoho kopií, Uthman vrátil původní rukopisi Hafsi. Uthman poslal každé muslimské provincii jednu kopii toho, co zkopírovali a přikázal, aby veškeré jiné záznamy Koránu, ať už zapsané útržky, nebo nebo celé kopie, byly spáleny. Said bin Thabit přidal, "Verš ze súry Spojenci mi chyběl, když jsem přepisoval Korán a slyšel jsem Aláhova apoštola jej recitovat. Takže jsme jej hledali a našli jej u Khuzaima bin Thabit Al-Ansari. (Tím veršem bylo): ' A mezi věřícími jsou muži, kteří věrně dodržují úmluvu, již s Bohem uzavřeli' (33:23)

Šestý problém

Sestavení Koránu byl zřejmě velmi lidský proces zahrnující pokus a omyl, odhady, chybné vzpomínky, omylné názory, nesouhlasy, chyby, nevědomost a špatná rozhodnutí. A nemůžeme zapomenout, samozřejmě, kopec rukopisů spálených Uthmanem v jeho zoufalém pokusu zničit veškeré důkazy, že Korán nebyl dokonale zachován. Raná muslimská komunita nechala moderním muslimům velký nepořádek pro uklizení, pokud chtějí trvat na tom, že byl Korán dokonale zachován, jak můžete vidět v tomto hadísu:

Abu Harb b. Abu al-Aswad oznámil z pověření svého otce, že Abu Musa al-Ash'ari poslal pro recitátory z Basry. Přišli k němu a bylo jich sto. Recitovali Korán a on řekl: Vy jste nejlepší mezi mými obyvateli Basry, neboť vy jste recitátory. Takže pokračujte a recitujte. (Ale mějte na mysli), že recitace po dlouhou dobu nemusí zatvrdit vaše srdce, tak jako zatvrdila srdce těch před vámi. Recitovávali jsme súru, která se délkou a krutostí podobala súře Bara'at(Pokání). Nicméně, zapoměl jsem ji s výjimkou tohoto, co si z toho pamatuji: "Pokud by byly dvě údolí plná bohatství, tak co se týče Adamova syna, toužil by po třetím údolí, a nic by nenaplnilo Adamův žaludek, než prach." A recitovávali jsme súru, která se podobala jedné ze súr Musabbihat, a zapomněl jsem ji, ale pamatuji si z ní: "Ó lidé, kteří věříte, proč říkáte to, co nekonáte" (lxi. 2) a "je to zaznamenáno ve vašich krcích, jako svědectví (proti vám) a budete na to tázáni v Den zmrtvýchvstání"

Další problémy

  • Nobody has the original copy of the Qur'an standardized by Uthman.
  • The most trusted commentary on preservation comes from hadith written hundreds of years after Muhammad.
  • Early copies of the Qur'an did not have diacretical marks, leaving room for an enormous amount of discrepency.

Závěr

The earliest found copies of the Qur'an do not have diacritical marks, and evidence points to 'trifling' changes made to the Uthmanic recension.[3] Multiple people collected the Qur'an after Muhammad's death. Differences existed among the various versions of the Qur'an before Caliph Uthman decided to burn all the copies except one. Muhammad himself forgot Qur'anic verses. Some verses, like the ones for stoning, are missing from the Qur'an we have today. We can thus conclude from Islamic sources that the Qur'an has not been perfectly preserved and today's text is not exactly the same as recited by Muhammad.

This page is featured in the core article, Islam and Scripture which serves as a starting point for anyone wishing to learn more about this topic
Error creating thumbnail: Unable to save thumbnail to destination

Viz také

Externí odkazy

Reference

  1. Ibn Ishaq, The Life of Muhammad: A Translation of Ishaq's Sirat Rasul Allah, Translated by A. Guillaume, Oxford University Press, Oxford, England, (Re-issued in Karachi, Pakistan, 1967, 13th impression, 1998) 1955, p. 146-148.
  2. Al-Tabari (838? – 923 A.D.), The History of al-Tabari (Ta’rikh al-rusul wa’l-muluk), Vol. VI: Muhammad at Mecca, Translated by W. M. Watt and M.V. McDonald, State University of New York Press, Albany, NY, 1988, ISBN: 0-88706-707-7, pp. 107-112.
  3. Taher, Abul, "Querying the Koran", The Guardian, Guardian News and Media Limited, 2000-08-08, http://www.guardian.co.uk/Archive/Article/0,4273,4048586,00.html.