Na pravou míru: Nezázrak islámské vědy: Difference between revisions
| [checked revision] | [checked revision] |
Prekladator (talk | contribs) |
Prekladator (talk | contribs) (→Kompas) |
||
| Line 142: | Line 142: | ||
===Kompas=== | ===Kompas=== | ||
{{Quote||'''Co je učeno:''' | {{Quote||'''Co je učeno:''' Kompas vynalezli číňané, kteří mohli být prvními, kteří jej poprvé používali pro účely navigace, někdy mezi lety 1000 a 1100 A.D. První zmínka o jeho použití byla od anličana Alexander Neckam (1157-1217).<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Muslimští geografové a mořeplavci se naučili o střelce, možná od číňanů, a byli prvními, kdo použil střelku pro navigaci. Vynalezli kompas a předali znalosti o jeho použití Západu. Evropští mořeplavci byli závislí na muslimských kormidelnících a jejich nářadí, když prozkoumávali neznámé oblasti. Gustav Le Bon tvrdí, že střelka a kompas byly zcela vynalezeny muslimy a že číňané s tím neměli skoro nic společného. Neckam, stejně tak jako číňané se o tom pravděpodobně naučili od muslimských obchodníků. Stojí také za zmínku, že číňané zlepšili jejich plavební zkušenosti poté, co začali jednat s muslimy v 8. století.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}} | ||
Další přivlastnění čínského vynálezu.<ref>Mary Bellis - [{{Reference archive|1=http://inventors.about.com/od/cstartinventions/a/Compass.htm|2=2013-01-10}} The Compass and other Magnetic Innovations] - About.com (Inventors), accessed January 10, 2013</ref> První nalezený kompas byl nalezen v Číně, z 1. století (minimálně pět století před příchodem muslimů).<ref>[{{Reference archive|1=http://web.archive.org/web/20101204153911/http://www.ocean.washington.edu/people/grads/mpruis/magnetics/history/hist.html|2=2013-01-10}} History of Magnetics] - University of Washington (School of Oceanography), archived December 4, 2010</ref> Někteří říkají, že kompas představili číňané arabům (ne naopak) během dynastie Sung (960 - 1127 AD).<ref>[{{Reference archive|1=http://web.archive.org/web/20050311231150/http://www.wcsu.k12.vt.us/~newfane/4inventions/4_great_invention.htm|2=2013-01-10}} Four Great Inventions of Ancient China - the Compass] - Windham Central Supervisory Union, archived March 11, 2005</ref> | |||
===Rasy=== | ===Rasy=== | ||
Revision as of 22:05, 1 March 2016
---NA PŘEKLADU SE DĚLÁ---
Toto je vyvrácení "Setting the Record Straight: The Miracle of Islamic Science" (Na pravou míru: Zázrak islámské vědy) od Dr K. Ajram.
Úvod
Islámský Zlatý věk trval od 750 n. l. minimálně do 11. až 12. století, kdy se Al Ghazalimu povedlo úspěšně prosadit náboženství před rozumem; dle některých to trvalo až do doby, kdy mongolové vyplenili Bagdád v roce 1258. Většina toho času splývala s Abbásovskou říší a vytvořila několik velkých muslimských vědců. Nicméně, někteří apologetové nadhodnotili úspěchy těchto muslimských vědců, podhodnotili úspěchy ne-muslimských vědců, nebo přivlastnili muslimům úspěchy druhých. Někteří dokonce tvrdí, že Zlatý věk skončil ve 14. století. Nicméně, rozšíření Zlatého věku o další dvě století je chybné, protože dokonce už před rokem 1258, se Abbásovská říše rozpadala a upadala.
Účelem této analýzy je umístit úspěchy muslimských vědců Zlatého věku do správné perspektivy, nikoliv je pošpinit, nebo nafouknout. Veškerého vědeckého a technologického pokroku je dosahováno postupně; úspěchy muslimů jsou jen články v řetězu. Několik muslimských vědeckých úspěchů byly samostatné, ale byly odvozeny muslimskými vědci, kteří stáli na ramenou těch, kteří přišli před nimi. Zároveň předáváním řeckých, římských, indických, perských a egyptských znalostí (některé z nich mohly být ztraceny, nebýt jejich arabských překladů), tito muslimové udělali lidstvu velkou službu.
Zatímco my nemáme problém s muslimskými vědci, kde někteří z nich jsou uznáváni, myslíme si, že absence následného pokroku je krutým důsledkem vlivu islámu. Například, Newton (ne-muslimský vědec, který byl hodnocen jako druhý nejvlivnější člověk v historii, Michaelem H. Hartem) a jeho práce o optice vedly k vynalezení teleskopu a mikroskopu a přispěly k velkým krokům v astronomii, geografii a mikrobiologii. Na rozdíl od Alhazenovy práce o optice, která nevedla k žádnému vědeckému průlomu.
Ve většině případů, původní objev (základní věda) nestačí pro tvoření vědeckého pokroku, základní objev musí následovat aplikace vědy, v čemž většina muslimských vědců selhávala. Například, pan Alexander Fleming objevil penicilin, ale zároveň bylo potřeba pana Howarda Florey a Ernsta Chaina pro vytvoření cesty jak antibiotikum produkovat v terapeutických kvantitách. Islámskému zlatému věku většinou chyběly tyto vědecké následky a práce velkých vědců vadla ve vinici, nebo zemřela po narození.
Analýza
Létání lidí
Co by se mělo učit: Ibn Firnas z islámského Španělska vymyslel, zkonstruoval a otestoval létající zařízení, někdy po roce 800. Roger Bacon se naučil o létacích zařízeních od arabských referencí k Ibn Firnasově zařízení. Tento vznález tu byl 500 let před Baconem a 700 let před Da Vincim.[1]
V Číně roku 202 př. n. l., generál Han Xin, pod císařem Liu Bang, udělal létacího "draka" nesoucího muže pro vojenské účely. To je první zaznamenaný důkaz o létání lidí.[2]
Skleněná zrcadla
Co by se mělo učit: Skleněná zrcadla byly používány v islámském Španělsku už od 11. století. Benátčané se naučili umění produkce jemného skla od syrských řemeslníků během 9. a 10. století.[1]
Římané vynalezli skleněné zrcadlo v Sidonu v prvním století našeho letopočtu.[3]
Mechanické hodiny
Co by se mělo učit: Různé mechanické hodiny byly vytvořeny španělskými muslimskými inženýry, jak velké, tak malé, a tato znalost se přenesla do Evropy skrze latinské překlady islámských knih o mechanice. Tyto hodiny byly založeny na váze. Designy a ilustrace planetové převodovky byly také poskytnuty. Jediny takové hodiny měly krokové ústrojí. Pozdější typ byl přímo zkopírován evropany během 15. století. Navíc, během devátého století, Ibn Firnas z islámského Španělska, podle Willa Duranta, vynalezl něco jako hodinky, co udržovalo aktuální čas. Muslimové také zkonstruovali mnoho velmi přesných orlojů ve svých hvězdárnách.[1]
První plně mechanické hodiny (poháněné vodou) byly postavěny Liang Ling-Can, v Číně roku 724.[4][5] Dle některých, první hodiny založené na váze vynalezl Pacificus, arcijáhen z Verony, v devátém století.[6]
Kyvadlo
Co by se mělo učit: Kyvadlo vynalezl Ibn Yunus al-Masri během desátého století, který byl prvním, kdo studoval a dokumentoval jeho kmitavý pohyb. Jeho hodnota pro použití v hodinách byla uvedena muslimskými fyziky během 15 století.[1]
Římané věděli o kyvadlech, jelikož je používali pro věštění a jejich metody byly popsány ve spisech římského historika Ammianus Marcellinus.[7] První ověřené kyvadlové hodiny postavil Christian Huygens roku 1657 přestože Galileo o tom přemýšlel již kolem roku 1602. Někteří si myslí, že Gerbert z Aurillac (c.945 - 1003 n. l.), který se později stal Pope Sylvester II vynalezl kyvadlové hodiny kolem roku 996.[8]
Tisk pohyblivými písmeny
Co by se mělo učit: Roku 1454, Gutenberg vyvinul nejsofistikovanější tiskařský lis ve středověku. Nicméně, tisk pohyblivými mosaznými písmeny používalo islámské Španělsko o 100 let dřív a tam byly vytvořeny první tiskárny na západě.[1]
Číňané vynalezli tisk pohyblivými písmeny. Roku 1041, Pi-Sheng vyvinul tisková písmena z tvrzené hlíny, ale nebyl moc úspěšný. Na počátku 13. století, Korea vymyslela tisková písmenka z bronzu. Nejstarší tisk kovovými písmenky je ‘Baegun Hwasang Chorok Buljo jikji simche yojeol,’ který byl publikován v Korei roku 1377 a je momentálně uchován v národní knihovně Francie.[9][10]
Optika
Co by se mělo učit: V 11. století, al-Haytham objevil v podstatě všechno, co objevil Newton a je považován mnoha autoritami za zakladatele optiky. Není téměř pochyb, že ovlivnil Newtona. Al-Haytham byl nejcitovanějším fyziekm ve středověku. Jeho práce byly používány a citovány mnoha evropskými učenci během 16. a 17. století, více než díla Newtona a Galilea dohromady.[1]
al-Haytham (aka Alhazen) byl velkým vědcem, který ale stavěl na práci řeckých vědců.[11]
Paprsky
Co by se mělo učit: Tento vynález by zcela vynalezen al-Haythamem v 11. století a Kamal ad-Dinem ve 14. století. Newton udělal nějaké původní objevy, ale tohle mezi ně nepatří.[1]
V tomhle mají apologetové pravdu. Alhazen byl velkým vědcem. Někteří si myslí, že možná musel předstírat, že je blázen, aby se vyhnul nemožnému úkolu od chalífa al-Hakima a odešel do exilu, aby mohl pokračovat ve svém zájmu o optiku.[12]
Povaha hmoty
Co by se mělo učit: Principy tohoto objevu byly popsány o několik staletí dříve islámským, perským, velkým učencem al-Birunim (d. 1050). Lavoisier byl učencem muslimských chemiků a fyziků a často se odkazoval na jejich knihy.[1]
al-Biruni byl velký vědec, a také stál na ramenou předešlých generací vědců. Byl velkým překladatelem sanskrtských vědeckých textů, včetně indické astronomie a matematiky o které se především zajímal. Al-Biruni byl velmi sečtělý, měl vědomosti o astrologii, astronomii, chronologii, geografii, gramatice, matematice, medicíně, filozofii, náboženství ze sanskrtské literatury.[13]
Trigonometrie
Co by se mělo učit: Trigonometrie zůstala z větší části jen teoretickou vědou mezi řeky. Byla vyvinuta k dokonalosti až muslimskými učenci, přestože uznání patří také al-Battanimu. Slova popisující základní funkce této vědy, sinus, kosinus a tangent jsou všechny odvozeny z arabských slov. Proto, původní přínost řeckých vědců byl minimální.[1]
Muslimové přispěli k trigonometrii jen jako článek v řetězu objevitelů, počínaje od egypťanů a babyloňanů, k řekům, indiánům, poté muslimům až k západním matematikům.[14] Tvrdit, že to muslimové "dovedli k dokonalosti" je emotivní a není to pravda. Ve skutečnosti slovo "sinus" má indické kořeny a bylo pouhou transliterací pro araby.
Tvrdit, že trigonometrie byla z větší čáasti jen teoretickou vědou mezi řeky je také emotivní. Řekové vyvinuli trigonometrii pro astronomické výpočty.[15] Tvrdit, že původní přínos řeků k trigonometrii byl minimální je také velmi nelaskavé vzhledem k tomu co ukazují reference v tomto textu.
Desetinná čísla
Co by se mělo učit: Muslimští matematikové byli první, kteří používali desetinná čísla namísto zlomků ve velkém měřítku. Al-Kashiho kniha Key to Arithmetic, byla napsána na počátku 15. století a byla stimulem pro systematickou aplikaci desetinných čísel. Je velmi pravděpodobné, že Stevin importoval tuto myšlenku do evropy od al-Kashiho.[1]
Zlomky vymysleli babyloňané. Přestože muslimští matematici odvodili teoretické základy pro používání desetinných čísel, byl to číňan jménem Yang Hui která již v roce 1261 n.l. poprvé použil desetinná čísla v moderní formě. al-Kashi napsal hodnotu pí v desetinné formě více než o století později.[16]
Algebra
Co by se mělo učit: Muslimští matematikové, vynálezci algebry, uvedli koncept používání proměnných v rovnicích už v devátém století. Tímto způsobem řešili mnoho složitých rovnic, všetně kvadratických a kubických. Používali symboly pro vývoj binomické věty.[1]
Indové vymysleli algebru. Prvním textem o algebře je Bakhshali Manuscript. Západní učenci odhadují její datum na 3. nebo 4. století. Věnuje se většinou aritmetice a algebře, s několika problémy o geometrii. Brahmagupta (598 - 665 AD) poskytla pravidla pro řešení kvadratických rovnic.
Kubické rovnice
Co by se mělo učit: Kubické rovnice, stejně jako mnoho rovnic i vyšších řádů byly hravě řešeny muslimskými matematiky již v 10. století.[1]
Apologetické tvrzení neposkytuje žádné příklady ani odkazy nebo zdroje, proto nemůže být tvrzeno. Omar Khayyam je uznáván za vyřešení obecných kubických rovnic geometrickými konstrukcemi a kónickými sekcemi, ale on byl svobodomyslný agnostik, ne muslim.
Záporná čísla
Co by se mělo učit: Muslimští matematici uvedli záporná čísla pro použití v mnoha aritmetických funkcích minimálně 400 let před Cardanem.[1]
Záporná čísla vynalezl Brahmagupta (598 – 665 AD).[17] Jeho hlavní dílo bylo Brahmasphutasiddhanta, které bylo později přeloženo do arabštiny jako Sind Hind.
Logaritmy
Co by se mělo učit: Muslimští matematici vymysleli logaritmi a vytvořili logaritmické tabulky o mnoho staletí dřív. Takové tabulky byly běžné v islámském světě již v 13. století.[1]
Toto apologetické tvrzení neuvádí žádný příklad ani zdroje, a proto nemůže být posouzen.
Geometrie
Co by se mělo učit: Matematici v islámské říši dokázali přesně tohle již v 9. století. Thabit bin Qurrah byl prvním a následoval jej Abu'l Wafa, jehož kniha z 10. století používala algebru k vylepšení geometrie.[1]
Apologetové spoléhají na ignorantní předpoklad, že kdokoliv se středo-východním jménem musí být muslim. Thabit Ibn Qurrah (stejně tak Omar Khayyam) nenásledovali islámskou víru. Byl členem sábijské sekty (kteří uctívali hvězdy) z Harran.[18]
Binomická věta
Co by se mělo učit: Stovky muslimských matematiků používalo a zdokonalilo binomickou větu. Začali ji používat pro systematické řešení algebraických problémů během 10. století (nebo dříve).[1]
Toto apologetické tvrzení neuvádí žádný příklad ani zdroje a proto nemůže být posouzen.
Astronomie
Co by se mělo učit: Muslimští astronomové udělali mnoho vylepšení Ptolemových objevů již v 9. století. Byli prvními astronomy, kteří vyvrátili jeho archaické myšlenky. V jejich kritice řeků, udělali důkaz, že je slunce centrem sluneční soustavy a, že oběžné dráhy Země a jiných planet mohou být elipsoidní. Vytvořili stovky velmi přesných astronomických tabulek a map hvězdné oblohy. Mnoho z jejich výpočtů jsou tak přesné, že jsou považovány za aktuální i dnes. Alphonsinovy tabulky jsou jen o trochu víc, než kopie astronomických spisů, které byly předány Evropě skrze islámské Španělsko, Toledo tabulkami.[1]
Král Alphoso nevymyslel Alphonsinské tabulky. On jen objednal jejich vytvoření týmu astronomů (vedených židem jménem Isaac Ibn Said). Byly založeny na principech, které zavedl Ptolemy, ale zahrnovaly nové pozorování (takže přirozeně, byly přesnější).
Toldo tabulky byly ve skutečnosti vytvořeny 12 židovskými astronomy, přestože byly vedeny Cordovským arabským astronomem Ibn Arzarkali ("Azarchel").[19]
Optické čočky
Co by se mělo učit: Ibn Firnas z islámského Španělska vynalezl brýle během 9. století a byly vyráběny a prodávany po celém Španělsku po dvě staletí. Jakákoliv zmínka o brýlích od Roger Bacon byla jednoduše kopie díla od al-Haytham (zemřel 1039), na jehož výzkum se Bacon často odkazoval.[1]
Číňané byli první, kteří používali optické čočky pro zlepšení zraku mezi lety -250 a +100.[20]
Římský spisovatel Seneca, narozen kolem roku -4, údajně přečetl "všechny knihy v Římě" tím, že se na ně díval skrze skleněnou kouli vody, což produkovali zvětšení. Nicméně Ibn Firnas mohl vynalézt brýle (navzdory důkazu o dřívějším vynálezu u číňanů), přestože jsme pro to nenašli žádné důkazy. Roger Bacon si hodně vzal od Kindi a Alhazen, ale říct, že jeho práce je jen kopírování prací minulých není pěkné.
Střelný prach
Co by se mělo učit: Číňané vyvinuli ledek pro použití v ohňostrojích a nevěděli o vojenském použití střelného prachu, ani nevynalezli jeho výrobu. Výzkum který udělal Reinuad a Fave jasně ukázal, že střelný prach byl formulován poprvé muslimskými chemiky. Navíc, tito historikové tvrdí, že muslimové vyvinuli první střelné zbraně. Zejména, muslimské armády používaly granáty a další zbraně v jejich obraně Algericusu před franky během 14. století. Jean Mathes naznačuje, že muslimští vládci měli zásoby granátů, pušek, děl, zápalných zařízení, sírových bomb a pistolí desítky let před tím, než byly tyto zařízení použity v Evropě. První zmínka o dělu byla v arabském textu kolem roku 1300 A.D. Roger Bacon se naučil postup pro výrobu střelného prachu z latinských překladů arabských knih. Nepřinesl v tomto ohledu nic nového.[1]
Celý tento apologetický případ je lež. Číňané znali postup pro výrobu střelného prachu a používali jej pro vojenské účely, včetně granátů, raket a dokonce raných forem zbraní/děl ve 12. století dynastie Sung.[21]
Kompas
Co by se mělo učit: Muslimští geografové a mořeplavci se naučili o střelce, možná od číňanů, a byli prvními, kdo použil střelku pro navigaci. Vynalezli kompas a předali znalosti o jeho použití Západu. Evropští mořeplavci byli závislí na muslimských kormidelnících a jejich nářadí, když prozkoumávali neznámé oblasti. Gustav Le Bon tvrdí, že střelka a kompas byly zcela vynalezeny muslimy a že číňané s tím neměli skoro nic společného. Neckam, stejně tak jako číňané se o tom pravděpodobně naučili od muslimských obchodníků. Stojí také za zmínku, že číňané zlepšili jejich plavební zkušenosti poté, co začali jednat s muslimy v 8. století.[1]
Další přivlastnění čínského vynálezu.[22] První nalezený kompas byl nalezen v Číně, z 1. století (minimálně pět století před příchodem muslimů).[23] Někteří říkají, že kompas představili číňané arabům (ne naopak) během dynastie Sung (960 - 1127 AD).[24]
Rasy
Co by se mělo učit: Muslim scholars of the 9th through 14th centuries invented the science of ethnography. A number of Muslim geographers classified the races, writing detailed explanations of their unique cultural habits and physical appearances. They wrote thousands of pages on this subject. Blumenbach's works were insignificant in comparison.[1]
Although we will not challenge the claim that Muslims invented racial-typing, their explanation above is false. Racial discrimination had been used much earlier by Muhammad bin Abdullah (c. 570 - 632 AD) when he called black people ‘raisin heads’.[25]
Geografie
Co by se mělo učit: Muslim geographers produced untold volumes of books on the geography of Africa, Asia, India, China and the Indies during the 8th through 15th centuries. These writings included the world's first geographical encyclopedias, almanacs and road maps. Ibn Battutah's 14th century masterpieces provide a detailed view of the geography of the ancient world. The Muslim geographers of the 10th through 15th centuries far exceeded the output by Europeans regarding the geography of these regions well into the 18th century. The Crusades led to the destruction of educational institutions, their scholars and books. They brought nothing substantive regarding geography to the Western world.[1]
Strike two to the apologists. The Muslim geographers were at the forefront of geography before the western world became interested.
Chemie
Co by se mělo učit: A variety of Muslim chemists, including ar-Razi, al-Jabr, al-Biruni and al-Kindi, performed scientific experiments in chemistry some 700 years prior to Boyle. Durant writes that the Muslims introduced the experimental method to this science. Humboldt regards the Muslims as the founders of chemistry.[1]
Notwithstanding the contribution the Muslim alchemists made, the invention of chemistry should really be attributed to the Ancient Egyptians as evidenced by the Leyden Papyrus (reference: Prof. Hamed Abdel-reheem Ead, Professor of Chemistry at Faculty of Science-University of Cairo Giza-Egypt and director of Science Heritage Center.)[26]
Geologie
Co by se mělo učit: Al-Biruni (1lth century) made precisely this observation and added much to it, including a huge book on geology, hundreds of years before Da Vinci was born. Ibn Sina noted this as well (see pages 100-101). It is probable that Da Vinci first learned of this concept from Latin translations of Islamic books. He added nothing original to their findings.[1]
There is no evidence that da Vinci consulted Arabic texts on this issue. To say that he added nothing original to the Arabic findings is highly uncharitable.
At about 540 BC, Xenophanes described fossil fish and shells found in deposits on mountains. Similar fossils were noted by Herodotus (about 490 BC) and by Aristotle (384 - 322 BC). Aristotle believed volcanic eruptions and earthquakes were caused by violent winds escaping from the interior of the earth, thus perhaps making the first breakthrough in the human understanding of geology.
Formation of Valleys
Co by se mělo učit: Ibn Sina and al-Biruni made precisely this discovery during the 11th century (see pages 102 and 103), fully 700 years prior to Desmarest.[1]
Minor point. Conceded.
První velký experimentátor
Co by se mělo učit: Al-Biruni (zemřel 1050) byl prvním velkým experimentátorem světa. Napsal přes 200 knih, kde mnoho z nich mluví o přesných experimentech. Jeho literární výstup ve vědě je si 13,000 stran, což je mnohem víc, než co napsal Galileo nebo dokonce Galileo a Newton dohromady.[1]
Necheme ponižovat Al-Birunihu, ale mělo by být řečeno, že kvantita není kvalita. A Archimedes (287 – 212 př. n. l.) byl také docela velkým experimentátorem na svoji dobu.
Medicine
Co by se mělo učit: Islam's surgeons were the first pathologists. They fully realized the nature of disease and described a variety of diseases to modern detail. Ibn Zuhr correctly described the nature of pleurisy, tuberculosis and pericarditis. Az-Zahrawi accurately documented the pathology of hydrocephalus (water on the brain) and other congenital diseases. Ibn al-Quff and Ibn an-Nafs gave perfect descriptions of the diseases of circulation. Other Muslim surgeons gave the first accurate descriptions of certain malignancies, including cancer of the stomach, bowel and esophagus. These surgeons were the originators of pathology, not Giovanni Morgagni.[1]
The field of Islamic Medicine owes its origins to two Christians, Yahya ibn Masawayh and Hunain ibn Ishaq. The Nestorian Christian, Yahya ibn Masawayh, wrote many works on fevers, hygiene, and dietetics. His was the first treatise on ophthalmology, but he was soon surpassed in this field by his famous pupil, Hunain ibn Ishaq, aka Johannitius, whom some regard as the father of Arab medicine. Razi, the physician of genius known in medieval Europe as Rhazes, profited greatly from the works started by Hunain ibn Ishaq.[27]
Microbes
Co by se mělo učit: Muslim physicians used a variety of specific substances to destroy microbes. They applied sulfur topically specifically to kill the scabies mite. Ar-Razi (10th century) used mercurial compounds as topical antiseptics.[1]
There is no evidence that Muslim physicians knew the existence of microbes. In fact, pre-Roman civilizations used burned brimstone as a medicine and used "bricks" of sulfur as fumigants, bleaching agents, and incense in religious rites. Pliny (23 - 27 AD) reported that sulfur was a "most singular kind of earth and an agent of great power on other substances," and had "medicinal virtues”. The Romans used sulfur or fumes from its combustion as an insecticide and to purify a sick room and cleanse its air of evil. The same uses were reported by Homer in the Odyssey in 1000 BC.[28]
Destilovaný alkohol
Co by se mělo učit: Mnoho muslimských chemiků vytvořilo zdravotnický alkohol skrze destilaci již od 10. století a vyráběli ve velkém první destilační chemické pomůcky. Používali alkohol jako rozpouštědlo a antiseptikum.[1]
Destilované víno bylo známé v Číně již od 7. století.[29]
Surgical Anesthetics
Co by se mělo učit: Six hundred years prior to Long, Islamic Spain's Az-Zahrawi and Ibn Zuhr, among other Muslim surgeons, performed hundreds of surgeries under inhalation anesthesia with the use of narcotic-soaked sponges which were placed over the face.[1]
Dioscorides (40 - 90 AD), was a Greek surgeon with the armies of the Roman Emperor Nero. He wrote excellent descriptions of nearly 600 plants, including cannabis, colchicum, water hemlock, and peppermint, contained in his De materia medica. Written in five books around the year 77, this work deals with approximately 1,000 simple drugs.
The medicinal and dietetic value of animal derivatives such as milk and honey is described in the second book, and a synopsis of such chemical drugs as mercury (with directions for its preparation from cinnabar), arsenic (referred to as auripigmentum, the yellow arsenic sulfide), lead acetate, calcium hydrate, and copper oxide is found in the fifth book. He clearly refers to sleeping potions prepared from opium and mandragora as surgical anesthetics “to such (people) as shall be cut, or cauteried .... For they do not apprehend the pain because they are overborn (overcome) with dead sleep .... But used too much they make men speechless.”
As for surgical anaesthetics, Hua T'o (c. 100 - 145 AD) was the leading surgeon of his time and highly revered in Chinese historical texts. He was the first to use anasthesia in surgical practice. One concotion that he used as a local anesthetic was a mixture of wine and hemp extract.[30]
Hua T'o predated Az-Zahrawi and Ibn Zuhr by more than 1,000 years.
Opium Extracts
Co by se mělo učit: Muslim physicians introduced the anesthetic value of opium derivatives during the Middle Ages. Opium was originally used as an anesthetic agent by the Greeks. Paracelus was a student of Ibn Sina's works from which it is almost assured that he derived this idea.[1]
Dioscorides (40 - 90 AD), wrote about the use of opium and mandragora as surgical anesthetics. The Ancient Egyptians also use mandrake and hashish as pain-killers.[31]
Modern Anesthesia
Co by se mělo učit: Modern anesthesia was discovered, mastered and perfected by Muslim anesthetists 900 years before the advent of Davy and Wells. They utilized oral as well as inhalant anesthetics.[1]
Again, Dioscorides (40 - 90 AD), wrote about the use of opium and mandragora as surgical anesthetics.
In India, Sushruta is the father of surgery. 2,600 years ago he and health scientists of his time conducted complicated surgeries like cesareans, cataract, artificial limbs, fractures, urinary stones and even plastic surgery and brain surgery. Usage of anesthesia was well known in ancient India. Over 125 surgical equipment were used. Deep knowledge of anatomy, physiology, etiology, embryology, digestion, metabolism, genetics and immunity is also found in many texts.[32]
Medical Quarantine
Co by se mělo učit: The concept of quarantine was first introduced in the 7th century A.D. by the prophet Muhammad, who wisely warned against entering or leaving a region suffering from plague. As early as the 10th century, Muslim physicians innovated the use of isolation wards for individuals suffering with communicable diseases.[1]
Quarantine was first proposed by Moses who ordered that cases of leprosy should be segregated, that dwellings from which infected Jews had gone should be inspected before again being occupied, and that persons recovering from contagious disease were not to be allowed to go abroad until examined. The modern quarantine harks back to these sanitary regulations of the Old Testament.[33]
Antiseptikum
Co by se mělo učit: Již od 10. století, muslimští fyzici a chirurgové používali čistý alkohol pro zranění. Chirurgové v islámském Španělsku používali speciální metody udržení antisepse před i během operace. Také vymysleli specifické protokoly pro udržení hygieny po operaci. Jejich míra úspěchu byla tak velká, že hodnostáři z celé Evropy chodili do Cordova, Španělsko, aby byli léčeni v místě které bylo "Mayo Clinic" středního východu.[1]
Starověcí egypťané používali ‘olej z jedle’ jako antiseptikum.[31]
Co se týče Cordoba a Mayo Clinic, starověcí egyptští fyzikové byli také hodně žádaní ve starověkém světě. Ramses II posílal fyziky králi Hatti a mnoho vládcům, perský Achaemenids mezi nimi, měl egyptské doktory. Egyptské teorie a praktiky ovlivnily řeky, kteří inspirovali mnoho fyziků římského impéria a později lékaže arabské a západní.
Surgery
Co by se mělo učit: Islamic Spain's illustrious surgeon, az-Zahrawi (d. 1013), began ligating arteries with fine sutures over 500 years prior to Pare. He perfected the use of Catgut, that is suture made from animal intestines. Additionally, he instituted the use of cotton plus wax to plug bleeding wounds. The full details of his works were made available to Europeans through Latin translations.
Despite this, barbers and herdsmen continued be the primary individuals practicing the "art" of surgery for nearly six centuries after az-Zahrawi's death. Pare himself was a barber, albeit more skilled and conscientious than the average ones.
Included in az-Zahrawi's legacy are dozens of books. His most famous work is a 30 volume treatise on medicine and surgery. His books contain sections on preventive medicine, nutrition, cosmetics, drug therapy, surgical technique, anesthesia, pre and post-operative care as well as drawings of some 200 surgical devices, many of which he invented. The refined and scholarly az-Zahrawi must be regarded as the father and founder of rational surgery, not the uneducated Pare.[1]The Ancient Egyptians were quite advanced in surgical medicine. The Edwin Smith Papyrus describing surgical diagnosis and treatments, the Ebers Papyrus on ophthalmology, diseases of the digestive system, the head, the skin and specific diseases like abdominal aortic aneurysm (AAA), which some think may be a precursor of AIDS. As early as 3,000 BC evidence of brain surgery is found in papyrus writings in Egypt. "Brain," the actual word itself, is used here for the first time in any language (Edwin Smith Papyrus).[31]
Blood Circulation
Co by se mělo učit: In the 10th century, Islam's ar-Razi wrote an in-depth treatise on the venous system, accurately describing the function of the veins and their valves. Ibn an-Nafs and Ibn al-Quff (13th century) provided full documentation that the blood circulates and correctly described the physiology of the heart and the function of its valves 300 years before Harvey. William Harvey was a graduate of Italy's famous Padua University at a time when the majority of its curriculum was based upon Ibn Sina's and ar-Razi's textbooks.[1]
Blood circulation appears discussed in full and complex form in The Yellow Emperor's Manual of Corporeal Medicine in China by the 2nd century BC.[29]
Pharmacopeia
Co by se mělo učit: According to the eminent scholar of Arab history, Phillip Hitti, the Muslims, not the Greeks or Europeans, wrote the first "modern" pharmacopeia. The science of pharmacology was originated by Muslim physicians during the 9th century. They developed it into a highly refined and exact science. Muslim chemists, pharmacists and physicians produced thousands of drugs and/or crude herbal extracts one thousand years prior to the supposed birth of pharmacology. During the 14th century Ibn Baytar wrote a monumental pharmacopeia listing some 1400 different drugs. Hundreds of other pharmacopeias were published during the Islamic Era. It is likely that the German work is an offshoot of that by Ibn Baytar, which was widely circulated in Europe.[1]
Pliny the Elder, Caius Plinius Secundus, (23 - 79 AD) wrote 10 books on drugs and medicines in his compendium ‘Natural History’.
Dioscorides (40 - 90 AD), was a Greek surgeon with the armies of the Roman Emperor Nero. He wrote excellent descriptions of nearly 600 plants, including cannabis, colchicum, water hemlock, and peppermint, contained in his De materia medica. Written in five books around the year 77, this work deals with approximately 1,000 simple drugs.
Medical Theories
Co by se mělo učit: Ar-Razi, Ibn Sina, al-Kindi, Ibn Rushd, az-Zahrawi, Ibn Zuhr, Ibn Baytar, Ibn al-Jazzar, Ibn Juljul, Ibn al-Quff, Ibn an-Nafs, al-Biruni, Ibn Sahl and hundreds of other Muslim physicians mastered the science of drug therapy for the treatment of specific symptoms and diseases. In fact, this concept was entirely their invention. The word "drug" is derived from Arabic. Their use of practical experience and careful observation was extensive. Muslim physicians were the first to criticize ancient medical theories and practices. Ar-Razi devoted an entire book as a critique of Galen's anatomy. The works of Paracelsus are insignificant compared to the vast volumes of medical writings and original findings accomplished by the medical giants of Islam.[1]
The Muslim physicians listed above made great contributions to medical science. For many centuries after the fall of the Roman Empire, the Arabic world was the center of scientific and medical knowledge. Texts from Greece and Rome were translated into Arabic and studied by Islamic scholars. They developed and refined Hippocrate's theories and Islamic physicians began to use the regulation of diet, exercise and the prescription of medicinal herbs in the treatment of their patients. Arabic pharmacists became skilled in the formulation of medicines from plants and minerals.
One of the most important medical books of its time was written by the physician Ali al-Husayn Abd Allah Ibn Sina (also known as Avicenna). His massive manuscript, called the Laws of Medicine, was completed around 1030 AD and translated into Latin in the 12th Century. This encyclopaedia of medicine contained five books detailing the formulation of medicines, diagnosis of disorders, general medicine and detailed therapies. It continued to be a great influence in the development of medicine in medieval Europe for hundreds of years.[34]
However, it must be noted that the Muslim physicians did not invent medicine. They owed a great debt to two Christians in the court of the Caliph Mamun; Yahya ibn Masawayh and his student, Hunain ibn Ishaq who translated Greek medical texts and laid the foundations of Arab medicine.
Development of Medical Science
Co by se mělo učit: Harvard's George Sarton says that modern medicine is entirely an Islamic development and that Setting the Record Straight the Muslim physicians of the 9th through 12th centuries were precise, scientific, rational and sound in their approach. Johann Weger was among thousands of Europeans physicians during the 15th through 17th centuries who were taught the medicine of ar-Razi and Ibn Sina. He contributed nothing original.[1]
The Muslim physicians are generally acknowledged to have made great contributions to medical science, particularly ar-Razi and Ibn Sina. However, while not diminishing their greatness, once again, it must be noted that the foundation of Arab medicine was laid by two Christians; Yahya ibn Masawayh and Hunain ibn Ishaq.
Insane Asylums
Co by se mělo učit: As early as the 1lth century, Islamic hospitals maintained special wards for the insane. They treated them kindly and presumed their disease was real at a time when the insane were routinely burned alive in Europe as witches and sorcerers. A curative approach was taken for mental illness and, for the first time in history, the mentally ill were treated with supportive care, drugs and psychotherapy. Every major Islamic city maintained an insane asylum where patients were treated at no charge. In fact, the Islamic system for the treatment of the insane excels in comparison to the current model, as it was more humane and was highly effective as well.[1]
There is evidence that the institution of the hospital, including the wards for the insane, was inherited by the Muslims from both the Persians and the Byzantines. Already before the rise of Islam, the hospital at Jundhapur, near the present Persian city of Ahvaz, was a major medical institution which, in addition to the care of patients, medical instruction was carried out on an extensive basis. There were also hospitals established by Byzantines in their eastern provinces such as Syria which became rapidly integrated into the Islamic world.[35][36]
The hospital was first introduced into Islamic societies in the reign of the sixth Ummayid caliph, Al-Walid Bin Abdul-Malik (705 - 715 AD) in Jundishapur, a Persian city in the province of Ahwaz.[37]
The early Islamic hospital, the bimaristan, was "an institution built by Muslim caliphs, sultans and kings and by benevolent persons in general, as an act of charity, such as mosques and hospices. Its function was not restricted to the treatment of the ill; it also served as a place for instruction in the sciences and medicine from which students would graduate much as they do from our modern medical schools today." The term “maristan” is a later abbreviation of the original Persian, bimaristan, meaning "house of the ill."
The commonly held view which prevails to this day was that the bimaristan was an asylum for the insane. This misconception derives from the abbreviation of one of the institution's functions. "Bimaristans were public hospitals for the treatment of all illnesses, whether those requiring surgery or medication, whether physical or mental. With the passage of time, however, these institutions fell into disrepair and were abandoned by all their patients with the exception of the mentally ill. As a result, in recent times the term, if used at all, refers only to a madhouse."[38]
Petrolej
Co by se mělo učit: Muslimští chemikové vyráběli petrolej jako destilát z ropných produktů 1000 let před Gesnerem .[1]
Apologetici mají další jeden bod.
Závěr
Opravdovým účelem tohoto článku bylo vybalancova některé z těchto chybných pohledů se kterými se čtenáři mohou setkat na jiných stránkách a fórech, které používají díla (nebo díla odvozená) od Dr. K. Ajram. Myslíme si, že muslimští vědci ve Zlatém věku (ať už opravdoví stoupenci islámu nebo ne) udělali důležité kroky ve vědě a technologiích, což výrazně přispělo lidskému poznání. Vědecké úspěchy jsou často vyvrcholením nahromaděných vědomostí, spíše než samotné "zázračné" objevy lidmi, kvůli jejich náboženství a kultuře. Je zaznamenáno, že západní vědci, kteří přišli po vědcích zlatého věku, například Roger Bacon a Sir Isaac Newton, si byli vědomi jejich práce a hodně se od nich naučili. Nicméně, analýza tvrzení apologetů ohledně jejich významnosti ukazuje velké přehánění. V tomto spěchu přehánět, Ajram podceňuje příspěvky jiných kultur, podceňuje velikost ne-muslimských vědců, nebo přivlastňuje jejich práci jiným.
Tato analýza zároveň zvýrazňuje největší chybu islámského zlatého věku. Proběhlo jen několik průlomů ve vědě, založených na práci velkých muslimských vědců. Popravdě, ummah povolovala nebo podporovala, aby se tyto objevy dále nerozvíjely, ještě před vzestupem mysticismu na úkor racionálního myšlení, události připisované al-Ghazzalimu na přelomu 12. století. Tedy, islám není důvodem vědeckého pokroku ve zlatém věku. Mnoho lidí zastává názor, že zlatý věk vědeckého pokroku probíhal navzdory islámu, ne kvůli němu.
Skvělým příkladem je velký filozof-fyzik Ibn Sina (Avicenna), na jehož práci se Ajram neustále odkazuje. Je pravdou, že Ibn Sina byl jedním z nejvlivnějších středověkých filozofů, ale byl také jedním z nejčastěji napadaných. Sunitští teologové oponovali jeho názorům na duši a tvoření. Nicméně, byl to již zmíněný Algazali (Abu Hamid ibn Muhammad al-Ghazali, 1058 - 1111), kdo byl jeho hlavním oponentem. V díle "Nesoudržnost filozofů", al-Ghazzali zaútošil na Ibn Sinaovu tendenci odmítat to, že by Aláh měl nějakou sílu nad světem, jeho nevíru ve vzkříšení těla, a víru, že Aláh znal jen svět obecný, (tedy např. pes, strom, racionální zvíře) ne individualitu. Dokonce používal prasata ve svých vědeckých snahách, [39] což je něco, co rozhodně proti-muslimské chování. Dnes, pokud by jej muslimové nepropagovali jako svého velkého vědce, by jej považovali za ateistu.[40] Bez pochyby mnoho dalších islámských vědců by bylo považováno za heretické odpadlíky za své názory.[41]
Viz také
- Články v českém jazyce (Articles in Czech) - Přehled všech článků v českém jazyce na WikiIslam
- Vyvrácení - A hub page that leads to other articles related to Vyvrácení
- Zlatý věk - A hub page that leads to other articles related to "Zlatý věk"
Překlady
- Verze této stránky je také dostupná v těchto jazycích: anglicky. Další jazyky si můžete zvolit na liště vlevo.
External Links
References
- ↑ 1.00 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21 1.22 1.23 1.24 1.25 1.26 1.27 1.28 1.29 1.30 1.31 1.32 1.33 1.34 1.35 1.36 1.37 1.38 1.39 1.40 K. Ajram - The Miracle of Islamic Science - p. 200. ISBN 0911119434
- ↑ Origin of kite - Weifang Kite, accessed April 18, 2011
- ↑ Mirrors in Egypt (Old Kingdom - Roman Period) - Digital Egypt for Universities, accessed April 18, 2011
- ↑ The Prehistoric Era: 469 BC - 1300 AD - The History of Computing Project, accessed April 18, 2011
- ↑ Time Bandit…a brief history of time - Labyrinth, accessed April 18, 2011
- ↑ Clock - The Columbia Encyclopedia, Sixth Edition. 2001-05.
- ↑ Pendulum Scrying - Paralumun, New Age Village, accessed April 18, 2011
- ↑ Pope Silvester II - Saint Joseph Software, accessed April 18, 2011
- ↑ Memory of the World - Baegun hwasang chorok buljo jikji simche yojeol (vol.II) - UNESCO, ID No. 22954
- ↑ Jikji - Wikipedia, accessed April 18, 2011
- ↑ Optics Highlights I. Ancient History - University of Maryland, Department of Electrical & Computer Engineering, accessed April 18, 2011
- ↑ Arab Scientist Alhazen 'Discovers' the Rainbow - UGCS, California Institute of Technology, accessed April 18, 2011
- ↑ John J O'Connor and Edmund F Robertson - Abu Arrayhan Muhammad ibn Ahmad al-Biruni - University of St Andrews, Scotland, accessed April 18, 2011
- ↑ Themes > Science > Mathematics > Trigonometry > History - Cartage, accessed January 9, 2013
- ↑ Joseph Hunt - The Beginnings of Trigonometry: History of Mathematics - Rutgers, Spring 2000
- ↑ Earliest Uses of Symbols for Fractions - History of Mathematics, March 4, 2004
- ↑ Famous Indian Mathematicians Biography - iCBSE, September 2008
- ↑ Al-Sabi Thabit ibn Qurra al-Harrani - The MacTutor History of Mathematics archive (University of St Andrews), November 1999
- ↑ Yuval Ne'eman - Astronomy in Israel: From Og's Circle to the Wise Observatory - Tel-Aviv University, accessed January 10, 2013
- ↑ Andreu Llobera Adan - Integrated Optics Technology on Silicon: Optical Transducers. PDF - Universitat Autònoma de Barcelona (Departament de Física), October 24, 2002, ISBN 8468810037
- ↑ Adding Firepower with the Invention of Gunpowder - Dummies.com
- ↑ Mary Bellis - The Compass and other Magnetic Innovations - About.com (Inventors), accessed January 10, 2013
- ↑ History of Magnetics - University of Washington (School of Oceanography), archived December 4, 2010
- ↑ Four Great Inventions of Ancient China - the Compass - Windham Central Supervisory Union, archived March 11, 2005
- ↑ "Narrated Anas bin Malik: The Prophet said, "Listen and obey (your chief) even if an Ethiopian whose head is like a raisin were made your chief." - Sahih Bukhari 9:89:256
- ↑ See, "Technical Arts Related To Alchemy in Old Egypt" edited by Prof. Hamed Abdel-reheem Ead.
- ↑ Gaston Wiet (Author), S. Feiler (Translator) - Baghdad: Metropolis of the Abbasid Caliphate (Centers of Civilization) - University of Oklahoma Press; 1st edition (Chapter 5), 1971, ISBN 9780806109220
- ↑ Donald W. Davis, Randall A. Detro - Fire and Brimstone The History of Melting Louisiana’s Sulphur - Louisiana Geological Survey, Baton Rouge, Louisiana 1992
- ↑ 29.0 29.1 Who Invented It? When? Chinese Inventions: An Introductory Activity - Ask Asia, archived December 16, 2004
- ↑ Ancient Physicians - Innvista Library, accessed January 10, 2013
- ↑ 31.0 31.1 31.2 Ancient Egyptian Medicine - Pharaonic Egypt, archived March 11, 2009
- ↑ India - the cradle of civilization
- ↑ John D. Keyser - Ancient Bible Health Secrets Revealed Today - Hope of Israel Ministries, accessed January 10, 2013
- ↑ History of Medicine - School Science, archived October 11, 2004
- ↑ Seyyed Hossein Nasr - Islamic Science, an illustrated study - Kazi Publications, 2007, p.154, ISBN 9781567443127
- ↑ Byzantine medicine/ Hospitals - Wikipedia, accessed April 18, 2011
- ↑ Ilene Springer - The Invention of the Hospital A Credit to Islamic Medieval Medicine - Tour Egypt, accessed April 18, 2011
- ↑ Professor Yunan Labib Rizk (Head of Al-Ahram History Studies Centre) - Hospitals of yore - Al-Ahram Weekly Online, 18-24 April 2002, Issue No.582
- ↑ Professor David J. Leaper - Wound Closure Basic Techniques, Scientific paper presented at EWMA Stockholm 2000 - The European Wound Management Association
- ↑ Claims about Ibn Sina being an atheist or Kafir - Islam Web, Fatwa No. 87783, May 20, 2004
- ↑ For proof of this, refer to the mainstream Muslim views and treatment of the Ahmadis and Baha'is.