Islámská velryba: Difference between revisions

Islámská velryba (v arabštině الحوت الإسلامية, al-hút al-islamíja), je obří velryba, zmíněná v prominentních islámských textech, která údajně nese Zemi na svých zádech. Také je zvaná Nún (نون), což je zároveň název arabského písmene ن. Další dvě alternativní jména této velryby jsou Liwash a Lutiaya.^[1] Tento článek analyzuje tuto hypotézu islámské velryby.

Nún v Koránu

Nún je zmíněna ve verši 68:1. Nejuznávanější učenci islámu (Ibn Kathir, At-Tabari, Al-Qurtubi a další) se shodují, že Nún je velryba, která nese Zemi na svých zádech:

Překlad slovo po slovu:

• نٓ - Nún - jméno velryby
• وَٱلْقَلَمِ - ua-al-qalam - při peru (ua- prefix znamená "a" nebo "při")
• وَمَا - ua-má - a co
• يَسْطُرُونَ - yastarúna - píší

V Koránu není mnoho informací, ale jak uvidíme, pochopení existence islámské velryby je potřebné k pochopení jiných veršů v Koránu. Například o tom, že hory jsou jako kolíky:

Pan Hrbek přeložil jako "podpěry" namísto "kolíky", ale v mnoha jiných, anglických překladech, se vyskytuje "pegs" ^[2].

Dále existuje verš, kde je Jonáš zvaný "mužem Nún", protože byl spolknut velrybou ^[3]:

Nún znamená velryba (الحوت, al-hút), podle tafsíru Al-Jalalayn.^[4]

Tafsír Ibn Kathir

První budeme citovat celý komentář k verši 68:1 z anglické zkrácené verze tafsíru Ibn Kathir:

Nic tam není, protože překladač se rozhodl nepřeložit, co o tomto verši bylo napsáno, přestože v arabském originále se o něm Ibn Kathir hodně rozepsal.

Toto je definice ن (Nún) v arabském tafsíru:

Hadís od Ibn Abbase, zvaného turjuman ul-Qur'an

Tafsír Ibn Kathir cituje Tabarího, který cituje Ibn Abbase, který nám dal nějaké detaily ohledně stvoření této velryby:

Další varianta hadísu:

Hadís (vyprávění) od Ibn Abbase je považován za صحيح (sahih)^[7], což znamená autentické vyprávění. Všichni muslimové by měli věřit v sahíh hadísy. A měli by obzvláště věřit na hadísy, ve kterých Ibn Abbás vysvětluje verše z Koránu, protože Mohamed vyslovil prosbu (du'á) pro Ibn Abbase, aby jej Aláh naučil interpretaci Koránu. Ibn Abbas jaké také zvaný turjuman ul-Qur'an (ترجمان القرآن), protože měl hluboké znalosti o interpretaci (tarjama) zjevení.

Jeho vyprávění zároveň vysvětluje, proč jsou hory popisovány jako kolíky v Koránu. Je to proto, že by se Země na hřbetu velryby pohybovala, kdyby nebyly kolíky, které by ji držely. ^[8]:

Zároveň to vysvětluje, proč je Aláhův trůn "na vodě" (protože ALáh stvořil nebesa z vody):

Pan Hrbek přidal slovo "vznášel se", ale to není v arabském originále ^[9].

Tafsír At-Tabari

Nejvíce uznávaný sunnitský tafsír je pravděpodobně od Tabarího. Bohužel, nebyl dosud přeložen do angličtiny. Zde je jeho interpretace Nún ve verši 68:1.

Slovo "Země" je tam v množném čísle. Podle islámu existuje sedm placatých Zemí, stejně tak jako je sedm nebí:

Jsou naskládány na sebe jako palačinky.

ِTafsír Al-Qurtubi

Další velmi respektovaný tafsír od Al-Qurtubího, má stejný názor. Velryba je pod sedmou (nejnižší) Zemí:

Pokud by Al-Qurtubí věděl, že je Země kulatá a považoval by ty "Země", že jsou to vrstvy Země a velryba je uvnitř zeměkoule, použil by slovo "uvnitř" a ne "pod". A velryba uvnitř zeměkoule je nesmysl tak jako tak, tedy Al-Qurtubi evidentně považoval Zemi za placatou.

ِTafsir Al-Kabir (od Ar-Razi)

Opět, vidíme, že existuje několik plochých Zemí, pod nimi je velryba a pod rybou je moře (oceán). Ta velryba plave v moři se Zeměmi připevněnými na svých zádech.

ِTafsir Fath Al-Qadir (od Shawkani)

Tento tafsír je z 18. století:

Hadith Al-Kafi (šítský)

Můžeme se dočíst o islámské velrybě i z šítských hadísů. Toto vyprávění vysvětluje spojení mezi velrybou a zemětřeseními:

Tafsír Al-Tusi (šítský)

Tento tafsír říká o Nún:

Jak vidíme, vyprávění od Ibn Abbáse je hluboce respektováno jak sunnitskými tak šítskými muslimy.

Důkazy

Neexistují žádné vědecké důkazy, které by naznačovaly existenci obří velryby, která by nesla Zemi na svých zádech. Dnes víme s jistotou, že Země je kulatá (a neexistuje sedm placatých Zemí naskládaných na sebe). Zároveň víme, že se Země pohybuje vesmírem a je udržována ve své oběžné dráze díky gravitační síle Slunce. Nejsou žádná gigantická zvířata, která by držela Zemi, jak islámské tafsíry a hadísy tvrdí.

Zároveň, hory nejsou jako kolíky. Například sopečná hora by se dala považovat za opak kolíku, protože má uprostřed tekutou lávu. Tekoucí láva s její vysokou teplotou nemůže připevnit Zemi k obří velrybě.

Další interpretace nún

Přestože turjuman ul-Qur'an Ibn Abbas vysvětlil Nún, že je to velryba která nese Země na svém hřbetu, existují i ne-velrybí interpretace Nún.

"ن je písmeno abecedy"

ن ("n") je písmeno arabské abecedy zvané نون (Nun).

• To vůbec nevysvěluje ten verš. Pokud to něco znamená, tak tedy, že Aláh dává náhodná písmena do svého zjevení pro lidstvo, bezdůvodně.
• Mohamed byl negramotný a nepsal zjevení. On je recitoval. "Korán" znamená recitace. Možná to nebylo jen to písmeno ن ("n"), ale celé jméno نون ("nun"). Dá se to napsat oběma způsoby. Možná to tedy nemělo být jen to jedno písmeno z abecedy. Možná to bylo tří-písmenné slovo n-ú-n.
• Verš 68:1 "نٓ وَٱلْقَلَمِ وَمَا يَسْطُرُونَ" může být přeložen jako "Nún a pero a to co píší", jelikož و vetšinou znamená "a". Zdá se, že Aláh dělá výčet těchto tří věcí (a výčet obvykle nemíchá věci a písmena):
  • Nún (ن nebo نون)
  • a (و) pero (ٱلْقَلَمِ)
  • a (و) co (مَا)
  • píší (يَسْطُرُونَ)

"N" v "Ar-Rahmaan"

Slovo الرحمن, Ar-Rahman, "milosrdný" je jedním z Aláhových jmen. 13. súra začíná třemi písmeny الر, a několik súr začíná písmeny حم. Když dáme dohromady الر + حم + ن, dostaneme الرحمن.

• Slovo Ar-Rahman se dnes ve skutečnosti píše jako الرحمان, protože ve starším Uthmani script je psáno bez ا (alifu) před ن. Byl přidán později, aby indikoval "á" samohlásku.
• Mnoho veršů začíná na jiná písmena a dávat je dohromady nevytvoří žádné zajímavé slovo. Tedy vybrat z nich tři a udělat z nich zajímavé slovo by se dalo považovat za cherry-picking.

Nun znamená "inkoust"

Verš 68:1 by mohl znamenat "Inkoust a pero a to co píší".

• Korán použil slovo مِدَادًا (midádan) pro "inkoust" ve verši 18:109, zatímco použil slovo نون (nun) ve významu "velryba" ve verši 21:87. Tedy je více pravděpodobné, že významem nún je zde velryba.
• Podle této interpretace, se to vztahuje k inkoustu se kterým byl napsán Korán. Což se moc nehodí, jalikož primární formou Koránu je recitace. Slovo "Korán" znamená "recitace".

"Aláh ví nejlíp"

"Aláh ví nejlíp", jinými slovy "autor ví, co tím myslel", není žádná interpretace. "Aláh ví nejlíp" by se dalo říct o všech verších Koránu. Vlastně, mohl by existovat celý tafsír říkající pouze "Aláh ví nejlíp" ke každému verši. Ale byl by k ničemu, protože "Aláh ví nejlíp" nijak význam nevysvětluje.

Apologetika

Někteří muslimové, kteří považují velrybí hypotézu za neplatnou, ^[16] se stydí za to, že je to součástí jejich náboženství a pokouší se vznést argumenty, kterými by dokázali, že to ve skutečnosti není součástí jejich náboženství.

Není to v Koránu

O tom by se dalo polemizovat. Nún je zmíněno v Koránu ve verši 68:1 a je použito i v dalším verši 21:87 ve významu "velryba". Není jasně stanoveno v Koránu, že je Nún velryba, která nese Zemi na zádech, ale Korán mluví o horách jako o kolících, což podporuje "velrybí kosmologii". Pokud není velryba pod Zemí, tak není důvod, aby hory fungovaly jako kolíky.

Dále, pokud něco není v Koránu, tak to neznamená, že to není součástí islámu. "5 pilířů islámu" také nejsou popsány v Koránu, ale jsou považovány za součást islámu. Islám (nebo alespoň mainstreamový islám) je odvozen z Koránu, hadísů a síry.

Ten hadís je mawqoof

Když je hadís (vyprávění) zvané mawqoof, znamená to, že ten citát není původně od Mohameda, ale je od někoho ze Sahaba (jeho společníci). V tomto případě Ibn Abbas.

Existuje fatwa, která říká, že hadís mawqoof může být použit jako důkaz, pokud proti němu nikdo neprotestoval:

Velrybí interpretace byla široce rozšířena mezi učenci a nikdo z nich ji nijak nezdiskreditoval.

Tomu věřili pouze raní učenci

Jak jsme viděli, učenec Shawkani, který se narodil více, než tisíc let po Mohamedově smrti, stále psal o té velrybě. Není to tedy záležitost jen raných učenců.

• Asi sto let poté, co Shawkani psal o placaté Zemi na zádech obří velryby, ne-muslimům z Ruska se povedlo opustit kulatou Zemi a přistát na Měsíci.

To je od židů

Tóra ani Talmud nemluví o velrybě, která by nesla Země na zádech. Tedy tato myšlenka nevychází z židovství. Také bylo řečeno, že Ibn Abbas se to pravděpodobně naučil od Ka‘b al-Ahbar, který byl muslimský ex-žid. Respektovaný sunnitský učenec Ibn Hajar řekl o Ka‘b al-Ahbar:

Tedy "Je to pravděpodobně od al-Ahbara" je jen neúspěšné ad-hominem.

Učenci se mohou mýlit

Kdokoliv se může mýlit. Například Mohamed se mohl mýlit, když předpokládal, že je prorok a muslimové se mohou mýlit, když věří na islám. Jelikož kdokoli se může mýlit a tento argument by mohl být použit na obě strany, není to platný argument pro žádnou stranu.

Zároveň je to případ shooting the messenger, a ad hominem. Muslimové tradičně považovali islámské učence za odborné autority ve všech náboženských záležitostech. Vlastně, islám se rozdělil na mnoho škol práva (madhaby), jelikož každá škola považovala určité učence jako jediné autority. Pokud muslimové chtějí zdiskreditovat své vlastní učence, kvůli těmto trapným tvrzením, dávají tím celý islámský argument "Islám je jediné správné náboženství, je dokonalé a je od boha" na vratkou zem. Někdo by si mohl pomyslet "Jaká je skutečná historie islámu a jaké jsou správné islámské zákony, pokud jsou učenci zavrhnuti jejich vlastními následovníky ? Byli to samí lháři a vymýšleči? A proč?"

Aláh se nikdy nemýlí

To neznamená, že nemyslel velrybu která nese Země na svých zádech. Možná, že Země ve skutečnosti je připevněna na záda obří velryby a veškeré důkazy proti tomu jsou dílem Satana, který se snaží přivést lidi k nevíře?

A pokud ten jediný komu se dá věřit je Aláh, tak nemůžeme věřit Koránu, protože Korán k nám nebyl donesen přímo od něj, ale skrze mnoho generací omylných lidí.

Nutným předpokladem pro víru v islám je víra v lidi, kteří k přenášeli jeho doktrínu.

Závěry

• Nún rozhodně znamená "velryba", protože Jonáš (kterého snědla velryba) byl zvaný "mužem Nún".
• Turjuman ul-Qur'an Ibn Abbas, spolu s nejvíce uznávanými islámskými učenci, jak sunnitskými tak šítskými, všichni souhlasí, že Nún ve verši 68:1 se týká velryby, která nese Země na svých zádech.
• Země je údajně připevněna k velrybě horami. Hory fungují jako kolíky.
  • Tedy islámská velryba pomáhá vysvětlit verš 78:7 o horách, které jsou "kolíky".
• Učenci, jejichž znalosti vycházely z čtení arabského Koránu a z hadísů, věřili, že Země je placatá a je připevněna horami k velrybě.

Viz také

• Video: The Masked Arab - Islam & the whale that carries the Earth on its back
• Scientific Errors in the Quran (anglicky)

Reference