Nepochopené verše z Koránu

From WikiIslam, the online resource on Islam
Jump to navigation Jump to search

Mnoho apologetů používá špatně interpretované verše a/nebo zavádějící parafráze Koránových veršů pro propagaci islámu. Tato stránka probírá některé z těch více populárních a poskytuje jejich skutečný význam.

Zabít jednoho člověka, je jako zabít celé lidstvo (5:32)

Verš

A kvůli tomuto jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré.

Význam verše

Tento slavný verš je často špatně citován. Je napsaný v minulém čase, proto zjevně neplatí pro muslimy, ale pro "Děti Izraele", tedy pro židy, kteří podle islámu, dostali dřívější sadu textu. Když si to přečteme v kontextu s dalšími dvěma verši, zjistíme, že je to ve skutečnosti varování pro nevěřící.

A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný kromě těch, kteří se kajícně obrátí, dříve než nad nimi získáte moc. A vězte, že Bůh je odpouštějící, slitovný.

Podle velmi respektované Koránové exegeze od Ibn Kathir- raného komentátora Koránu a Tabi‘un, Sayid ibn Jubayr (který žil za časů Mohameda a byl společníkem Aiši), řekl:

[فَكَأَنَّمَا قَتَلَ النَّاسَ جَمِيعاً]

.....Sa`id bin Jubayr řekl: "Ten, kdo si dovolí prolít krev muslima, je jako ten, kdo si dovolí prolít krev všech lidí. Ten, kdo zakazuje krveprolití jednoho muslima, je jako ten, který zakazuje krveprolití všech lidí." Navíc, Ibn Jurayj žekl, že Al-A`raj řekl, že Mujahid okomentoval verš,

Tento verš také říká, že je v pořádku zabít někoho kdo dělá "pohoršení". V tafsíru ibn Kathir, Qatada, jeden z Mohamedových společníků, vysvětlil definici "pohoršení" podle islámu.

(A když je jim řečeno: "nepáchejte pohoršení na zemi,"), znamená, "Nedělejte činy neposlušnosti na zemi. Jejich pohoršení je neuposlechnutí Aláha, protože kdokoliv se nepodřizuje Aláhovi na zemi, nebo přikazuje, aby Aláh nebyl poslouchán, způsobil pohoršení na zemi.
Meaning of Mischief
Tafsir Ibn Kathir

Závěr

Tento verš neodsuzuje zabíjení ne-muslimů, ale vydává přísné varování těm, kteří se islámu postaví nebo jej odmítají.

Nebudiž žádného donucování v náboženství (2:256)

Verš

Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí.

Význam verše

Velmi známý špatně interpretovaný verš, ve skutečnosti se týká lidí z jiných náboženství, konvertujících k islámu.

Vyprávěl Abdullah ibn Abbas
Když děti ženy (v před-islámské době) nepřežily, přísahala, že pokud její dítě přežije, konvertuje jej na žida. Když byl kmen Banu an-Nadir vyhoštěn (z Arábie), byly zde nějaké děti od Ansar (pomocníci) mezi nimi. Řekli: Neměli bychom opustit své děti. Takže Aláh zjevil: "Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!"

Ibn Kathir ve verzi jeho tafsíru zkráceném Sheikh Muhammad Nasib Ar-Rafa‘i, k tomu říká tohle (všiměme si, že tato část nebyla přeložena Safiur Rahman Mubarakpuri, který je zodpovědný za zkrácenou verzi tafsíru Ibn Kathir široce přístupnou na internetu):

Aláh říká: "Nebudiž žádného donucování v náboženství", to znamená: nenuťte nikoho příjmout islám, protože je to jasné a jeho důkazy jsou jasné. Kohokoliv Aláh vede a otevře srdce islámu, ten jej přijal s jasnými důkazy. Kohokoliv Aláh svede, zaslepí jeho srdce a umístí pečeť do jeho uší a zacpe mu oči, ten nemůže příjmout islám silou... proto Aláh zjevil tento verš. Ale tento verš je zrušen veršem "bojování...proto, všichni lidé světa by měli být zváni k islámu. Pokud to kdokoliv z nich odmítne, nebo odmítne zaplatit džizju, musíme proti nim bojovat, dokud nejsou zabiti. To je ten význam donucování. V Sahih, prorok řekl: "Aláh se podivuje nad těmi lidmi, kteří příjdou do ráje v poutech", to znamená, že zajatci přivedení v okovech do islámského státu, poté příjmou islám a stanou se správnými, a stanou se lidmi, kteří půjdou do ráje.[1]
Tafsír Ibn Kathir, Al-Firdous Ltd., London, 1999: First Edition, Part 3, pp. 37-38
Aláh řekl,

(Nebudiž žádného donucování v náboženství), znamená: "Nenuťte nikoho stát se muslimem, neboť islám je jasný, a jeho důkazy jsou jasné a čisté. Proto, není potřeba nutit nikoho příjmout islám. Spíše, kohokoliv Aláh nasměruje k islámu, otevře jeho srdce a osvítí jeho mysl, příjme islám s jistotou. Komukoliv Aláh zaslepí srdce a zalepí uši a oči, ten nebude mít zisk z toho, že bude donucen příjmout islám.

Bylo zonámeno, že Ansar byli důvodem pro zjevení tohoto verše, přestože jeho význam je obecný. Ibn Jarir zaznamenal, že Ibn `Abbas řekl, ﴿že před islámem﴾, "Když (Ansar) žena nemohla splodit dítě, které by přežilo, tak přísahala, že pokud porodí dítě, které přežije, vychová jej jako žida. Když byl kmen Banu An-Nadir vyhnán ﴿z Medíny﴾, některé děti od Ansar byly vychovány mezi nimi, a Ansar řekl, `Neopustíme své děti.'

Aláh zjevil,

(Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!)

Abu Dawud a An-Nasa'i také zaznamenali tento hadís. Co se týče hadísu, který Imam Ahmad zaznamenal, ve kterém Anas řekl, že posel Aláhův řekl muži, Abu Dawud a An-Nasa'i také zaznamenali tento hadís. Co se týče hadísu, který Imam Ahmad zaznamenal, ve kterém Anas řekl, že posel Aláhův řekl člověku: ("Přijmi islám. Muž řekl: "Mě se nelíbí. Prorok řekl, "I když se ti nelíbí.)

Zaprvé, toto je autentický hadís, s jen třemi vypravěči mezi Imam Ahmad a prorokem. Nicméně, není to důležité pro diskutované téma, neboť prorok nenutil toho člověka stát se muslimem. Prorok jej pouze pozval, aby se stal muslimem a on odpověděl, že se mu nechce být muslim. Prorok mu řekl, že i když se mu nelíbí příjmutí islámu, měl by ho příjmout, neboť Aláh ti udělí upřímnost a opravdový záměr.'

Závěr

Tento verš nemá nic společného s tolerancí jiných věr.

Ti, kteří se vyhodí do povětří se vhazují do destrukce (2:195)

Verš

Rozdávejte na stezce Boží, avšak nevrhejte se do zkázy vlastníma rukama! Konejte dobré skutky, neboť Bůh miluje ty, kdož dobré skutky konají.

Význam verše

V tomto verši, destrukce ve skutečnosti znamená opuštění džihádu a jako verš 5:32, znamená přesný opak toho, co tvrdí apologetové.

"Muž z Ansar zlomil nepřátelské (Byzantské) linie v Konstantinopoli (Istanbul). Abu Ayyub Al-Ansari byl tehdy s námi. Takže někteří lidé řekli: `On se vhazuje do destrukce.'

Abu Ayyub řekl: `My známe tento verš (2:195) lépe, neboť byl zjeven o nás, Společnících Aláhova posla, kteří se zúčastnili džihádu s ním a pomáhali a podporovali ho. Když se islám stal silným, my, Ansar, jsme se setkali a řekli jeden druhému: `Aláh nás poctil tím, že jsme Společníci jeho proroka a v tom, že jej podporujeme dokud islám nevyhraje a nebude mít mnohem víc následovníků. Dříve jsme ignorovali potřeby našich rodin, statků a dětí. Válčení přestalo, tak nás nech jít zpět k našim rodinám a dětem a věnovat se jim.' A tak byl zjeven tento verš o nás:

(A věnujte se Aláhovi a nevhazujte se do destrukce.) destrukce znamená zůstat s našima rodinama a majetkama a opuštění džihádu."[2]
Abu Dawud, At-Tirmidhi, An-Nasa'i, `Abd bin Humayd v jeho tafsíru, Ibn Abu Hatim, Ibn Jarir, Ibn Marduwyah, Al-Hafiz Abu Ya`la v jeho Musnad, Ibn Hibban a Al-Hakim

Závěr

Ti, kteří se dopouštějí destrukce a sebevraždu v Aláhově očích jsou mírumilovní muslimové, kteří odmítají se zúčastnit džihádu. Sahíh (autentický) hadís zaznamenal Mohameda jak nazývá tyto vlažné muslimy "pokrytci".

Bylo vyprávěno z pověření Abu Huraira, že posel Aláhův (swt) řekl: Ten, kdo zemřel a nebojoval za Aláha, ani nevyjádřil žádný zájem (nebo odhodlání) pro džihád zemřel jako pokrytec.
Kdokoliv zemře a ani nebojoval (pro Aláha), ani upřímně neuvažoval o bojování, zemře smrtí Jahiliyyah (před-islámská éra "nevědomosti".
Jihad is made Obligatory
Sahíh hadís, Tafsir Ibn Kathir
“Proroku, bojuj usilovně proti nevěřícím a pokrytcům a buď k nim přísný! Jejich útočištěm bude peklo - jak hnusný je to cíl konečný!” Svatý Korán (66:9)

“Jděte v boj lehcí i těžcí a bojujte majetky i osobami svými na cestě Boží! A to bude pro vás lepší, jste-li vědoucí.” Svatý Korán (9:41)

Džihád je posvátná povinnost povinná pro všechny muslimy od Aláha, všemocného. Muslimové by se měli bránit, pokud jsou napadeni, aby zachovali svoji víru, šířit islám a postavit se tyranům a utlačovatelům. Aláh udělal džihád povinným, ve všech jeho formách, ať už je to džihád společnosti nebo sebe, mluvení slova pro zachování islámské Da'wah, nebo bránění útočišť muslimského národa. Džihád je považován za nejlepší formu uctívání Aláha, nejvyššího.

Ten kdo utratí jen malou část peněz pro Aláha, bude odměněn mnohokrát Stvořitelem. Kdokoliv je zraněn na cestě pro Aláha, bude odměněn Aláhem v Den vzkříšení.

Mučedník, který se obětuje a zemře pro svoji víru najde své místo v ráji. Dostane požehnání od proroků a spravedlivých. Je naživu a stará se o něj Aláh.

Pokud by chtěli mír, tak ho chtěj taky, Aláh nesnáší agresory (8:61)

Verš

A budou-li ochotni k míru, buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On slyšící je i vševědoucí.

Význam verše

Zrušení (Naskh) znamená, že jeden verš z Koránu nahrazuje jiný a je to podporováno verši Koránu a různými hadísy. Podle Ibn ‘Abbāse (Mohamedův bratranec), verš 8:61 byl nahrazen jiným velmi známým veršem.

‘Tento verš byl zrušen "veršem meče" [Q. 9:5]’
Súra Al-'Anfāl (Kořist) 8:61
Ibn Abbas v tafsíru Ibn Abbas a tafsír al-Jalalayn (Suyuti)

A zde je ten verš celý

A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.

Všiměme si, že říká "pokdu se kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít". Jedinou cestou, kterou se nevěřící může kát a dodržovat modlitbu je konverzí k islámu. Mohamed také řekl, že bojování musí pokračovat i když přestane.

(Dokud válka pokládá své břímě.) Mudžahíd řekl: "Dokud `Isa bin Maryam (mír s ním) sestupuje. Vypadá to, jako by odvodil tento názor od proroka, který řekl: Vždy tu bude skupina v mé Ummě vítězná v pravdě, dokud poslední z nich bojuje proti Ad-Dajjal.) Imam Ahmad zaznamenal od Jubayr bin Nufayr, který oznámil od Salamah bin Nufayl, že šel k poslu Aláhovu a řekl: "Nechal jsem jít svého koně, a odhodil svoji zbraň, neboť válka skončila. Už není další bojování. Poté mu prorok řekl: Právě nastal čas bojovat. Vždy bude skupina v mé Ummě dominovat ostatním. Aláh odkloní srdce některých pryč (od "pravdy"), takže oni budou (ta skupina) bojovat proti nim

Závěr

Verš 8:61 se již neaplikuje na muslima a mnoho učenců souhlasí.

"Je konsenzem učenců této Ummy, že pokud část náboženství je Aláhova a druhá část ne, boj musí pokračovat dokud celé náboženství není Aláhovo".[3]
Ibn Taymiyyah
"Džihád a zbraň samotné. ŽÁDNÉ vyjednávání, ŽÁDNÉ konference a ŽÁDNÝ dialog."
Join The Caravan, p9
Sheikh Abdullah Yusuf Azzam
"Takže, pokud bojování přestane, nevěřící budou dominovat, a fitnah, což je Shirk (polyteismus), se bude šířit."
Join The Caravan, p20
Sheikh Abdullah Yusuf Azzam

Bojujte proti těm, kteří bojují proti vám (2:190)

Verš

A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí.

Význam verše

Znova, tento verš byl zrušen verši z kapitoly deváté.

Poté, co bylo prorokovi zabráněno navštívit Dům v roce Hudajbíjské bityv, udělal pakt s nevěřícími, že mu bude povolen návrat příští rok, kdy vyklídí Mekku na tři dny. Připraven odjetní na návštěvu, [on a] věřící měli starosti, že Kurajš nedodrží svůj slib a bude chtít bojovat. Muslimové se nechtěli zúčastnit bitvy, když prováděli pouť do Svaté Ohrady [al-haram] a během posvátných měsíců, takže bylo zjeveno následující: A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí. Tato dohoda byla zrušena veršem barā’a [Q. 9:1], nebo jeho slovy níže:
Surat Al-Baqarah (The Cow) 2:190
Tafsir al jalayn (Suyuti)
(A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám,) Abu Al-`Aliyah řekl: "Toto byl první verš o bojování, který byl zjeven v Medíně. Od té doby, Aláhův pose bojovával jen proti těm, kteří bojovali proti němu a vynechával ne-bojovníky. Později, súra Bara'ah (kapitola 9 v Koránu) byla zjevena." `Abdur-Rahman bin Zayd bin Aslam řekl podobně, poté řekl tohle bylo později zrušeno tím veršem

Závěr

Al Taubah (Pokání) je považována za závěrečné slovo Aláhovo.

Abu Ishaq řekl, že slyšel al-Bara' b 'Azib říkat: Poslední zjevená kompletní súra (v Koránu) je súra Tauba (aka al-Bara'at), a poslední zjevený verš se týká Kalala.

Shrnuto podtrženo, nemělo by být velkým překvapením, zjistit, že tato poslední kapitola není v žádném případě o vytváření míru mezi lidmi.

Bojujte proti nim, dokud neskončí utlačování (8:39)

Verš

Bojujte tedy proti nim, aby už nebylo pokušení k odpadlictví [Fitna] a aby všechno náboženství bylo jen Boží.Jestliže však přestanou, pak Bůh jasně vidí vše, co dělají.

Význam verše

Arabské slovo Fitna (فِتْنَةٌ‎) bylo některými přeloženo jako "utlačování".

Aláh poté přikázal bojování proti nevěřícím, když řekl:

(...dokud neskončí Fitnah) tzn. shirk. Tento názor má Ibn `Abbas, Abu Al-`Aliyah, Mujahid, Al-Hasan, Qatadah, Ar-Rabi`, Muqatil bin Hayyan, As-Suddi a Zayd bin Aslam.

Aláhovo tvrzení:

(...aby všechno náboženství bylo jen Boží) znamená: `Aby se náboženství Aláhovo stalo dominantní nad všemi jinými náboženstvími.' Je oznámeno v dvou sahíh hadísech, že Abu Musa Al-Ash`ari řekl: "Prorok byl tázán: Ó Aláhově posle! Muž bojuje z odvahy a jiný bojuje aby se ukázal, který z nich bojuje na stezce Aláhově? Prorok řekl:

(Ten, který bojuje aby Aláhovo slovo bylo nadřazené, ten bojuje na ztesce Aláhově.) Navíc, je oznámeno ve dvou sahíh hadísech:

(Bylo mi přikázáno Aláhem bojovat proti lidem dokud neprohlásí: `Nikdo nemá právo být uctíván, než Aláh'. Kdokoliv to řekne, zachrání přede mnou svůj život a majetek.)
Takže bojujte proti nim, dokud neskončí shirk, a nikdo nesmí být uctíván, než Aláh bez žádných dalších společníků, a pokusy a pohromy, což jsou nevíra a polyteismus, jsou zvednuty z otroků Aláha na zemi, a náboženství (je píčovina - pozn. překladatele) patří jen Aláhu, takže poslušnost a uctívání bude jen pro něj a nikomu jinému.[4]
Tafsir al-Tabari

Závěr

Utlačování nebo ne, muslimové musí pokračoval v boji, dokud nebude jiného náboženství, než islámu.

Ti, kteří věří v boha, křesťané a židé, půjdou do nebe (2:62)

Main Article: Christians, Jews and Muslims in Heaven

Verš

Věru ti, kdož uvěřili, a ti, kdož jsou židy, křesťany a sabejci , ti, kdož uvěřili v Boha a v den soudný a konali zbožné skutky - ti naleznou odměnu u Pána svého a nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.

Význam verše

Tento verš je často citován muslimy ve snaze dokázat, že islám je tolerantní a zahrnuje jiné víry. Vždyť co může být více tolerantnější, než dovolit následovatelům jiných věr dostat se do islámské vize nebe?

Nicméně, to je v přímém rozporu s následujícím:

A kdo nevěří v Boha a posla Jeho. . . pro nevěřící jsme připravili plamen šlehající.

Jak si je většina muslimů vědoma, tohle není samo o sobě kontradikce, pokud do úvahy započítáme zrušení. Verš 2:62 byl zrušen veršem 3:85.

Kdo touží po jiném náboženství než po islámu , nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.

Závěr

Nebe v islámu je výhradně pro muslimy. Křesťané a židé mohou věřit v boha, ale oni nevěří v "jeho posla". Proto jsou odsouzeni k "šlehajícímu ohni".

Jedinou cestou, jak se křesťan nebo žid může dostat do nebe, je přijetím Mohameda jako proroka, ale poté už by nebyli křesťany, nebo židy, byli by muslimy.

Vlastně, muslimové budou ušetřeni ohně pekelného od Aláha v Den zmrtvýchvstání tím, že vezme nevinné křesťany a židy, kteří nahradí hříšné muslimy, a budou vhozeni do pekla.

Abu Musa' oznámil, že Aláhův prorok (swt) řekl: Když příjde Den zmrtvýchvstání, Aláh přidělí každému muslimovi žida nebo křesťana a řekne: To je tvá záchrana před ohněm pekelným.

Vy mějte své náboženství a já budu mít své (109:1-6)

Verš

Rci: „Nevěřící!
Já nebudu uctívat to, co vy uctíváte,
a vy nejste ctitelé toho, co já uctívám,
a já nejsem ctitelem toho, co vy jste uctívali,
a vy neuctíváte to, co já uctívám.
Vy máte své náboženství a já své náboženství mám.“

Význam verše

Jednou v Mekce, přestože vyvstala vlna opozice v pohanské společnosti Kurajšovců proti islámu kázaném prorokem (swt), vůdci Kurajš stále doufali, že můžou dosáhnout nějakého kompromisu. Proto jej čas od času navštívili s různými nabídkami nebo kompromisy, aby něco z toho akceptoval a jejich rozepře skončily.
. . .
Pokud je súra čtena v tomto kontextu, zjistíte, že to není zjeveno pro kázání náboženské tolerance jak si někteří lidi dnes myslí, ale byla zjevena aby odloučila muslimy od náboženství pohanů, jejich způsobu uctívání, a jejich bohů, a vyjádřit jejich kompletní znechucení a nezájem o ně a říct jim, že islám a kufr (nevíra) nemá nic společného a není žádná možnost jejich kombinace do jedné entity. Přestože to bylo původně adresováno kmenu Kurajš v reakci na jejich nabídky ke kompromisu, nevztahuje se to jen k nim, ale jelikož je to součástí Koránu, Aláh dal muslimům věčné učení, že se mají oprostit slovem a činy od "nevěřících" vyznání, kdekoli a v jakékoliv formě, a měli by prohlašovat, bez jakýchkoliv výhrad, že neudělají žádný kompromis s nevěřícími, co se týče víry. Proto byla tato súra nadále recitována když lidi, kterým byla adresována jako odpověď, zemřeli a byli zapomenuti, a muslimové ji stále recitují jako vyjádření znechucení a distancování se od kufr a jejich rituálů.
Commentary on Qur'an Chapter 109:1-6
Sayyid Abul Ala Maududi, Tafhim al-Qur'an

Závěr

Když si to přečteme v kontextu, jako mnoho jiných veršů špatně interpretovaných pro apologetické účely, súra al-Kafiroon (Nevěřící) propaguje opak toho, co je někdy tvrzeno. Tato súra není prohlášením náboženské tolerance a svobody nebo uznání náboženského pluralismu.

This page is featured in the core article, Islam and Propaganda which serves as a starting point for anyone wishing to learn more about this topic
Error creating thumbnail: Unable to save thumbnail to destination

Viz také

Reference

  1. Tafsír Ibn Kathir, Surah Al-Baqarah, verš 253 až 286, Surah Al-Imran, verš 1 až 92, zkrácen Sheikh Muhammad Nasib Ar-Rafa‘i [Al-Firdous Ltd., London, 1999: First Edition], Part 3, pp. 37-38
  2. The Command to spend in the Cause of Allah - Tafsir Ibn Kathir
  3. Shaykh ul-Islaam Taqi ud-Deen Ahmad ibn Taymiyyah - The Religious and Moral Doctrine of Jihaad - p.28, 2001 Maktabah Al Ansaar Publications, ISBN 0953984753
  4. The reason why jihaad is prescribed - Islam Q&A, Fatwa No. 34647