Na pravou míru: Nezázrak islámské vědy: Difference between revisions

Jump to navigation Jump to search
[checked revision][checked revision]
Line 40: Line 40:
Římané věděli o kyvadlech, jelikož je používali pro věštění a jejich metody byly popsány ve spisech římského historika Ammianus Marcellinus.<ref>[{{Reference archive|1=http://www.paralumun.com/pendulum.htm|2=2011-04-18}} Pendulum Scrying] - Paralumun, New Age Village, accessed April 18, 2011</ref> První ověřené kyvadlové hodiny postavil Christian Huygens roku 1657 přestože Galileo o tom přemýšlel již kolem roku 1602. Někteří si myslí, že Gerbert z Aurillac (c.945 - 1003 n. l.), který se později stal Pope Sylvester II vynalezl kyvadlové hodiny kolem roku 996.<ref>[{{Reference archive|1=http://www.catholic-forum.com/saints/pope0140.htm|2=2011-04-18}} Pope Silvester II] - Saint Joseph Software, accessed April 18, 2011</ref>
Římané věděli o kyvadlech, jelikož je používali pro věštění a jejich metody byly popsány ve spisech římského historika Ammianus Marcellinus.<ref>[{{Reference archive|1=http://www.paralumun.com/pendulum.htm|2=2011-04-18}} Pendulum Scrying] - Paralumun, New Age Village, accessed April 18, 2011</ref> První ověřené kyvadlové hodiny postavil Christian Huygens roku 1657 přestože Galileo o tom přemýšlel již kolem roku 1602. Někteří si myslí, že Gerbert z Aurillac (c.945 - 1003 n. l.), který se později stal Pope Sylvester II vynalezl kyvadlové hodiny kolem roku 996.<ref>[{{Reference archive|1=http://www.catholic-forum.com/saints/pope0140.htm|2=2011-04-18}} Pope Silvester II] - Saint Joseph Software, accessed April 18, 2011</ref>


===Movable Type===
===Tisk pohyblivými písmeny===


{{Quote||'''Co je učeno:''' Movable type and the printing press was invented in the West by Johannes Gutenberg of Germany during the 15th century.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' In 1454, Gutenberg developed the most sophisticated printing press of the Middle Ages. However, movable brass type was in use in Islamic Spain 100 years prior, and that is where the West's first printing devices were made.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
{{Quote||'''Co je učeno:''' Tisk pohyblivými písmeny byl vynalezen na západě Johannesem Gutenbergem v Německu během 15. století.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Roku 1454, Gutenberg vyvinul nejsofistikovanější tiskařský lis ve středověku. Nicméně, tisk pohyblivými mosaznými písmeny používalo islámské Španělsko o 100 let dřív a tam byly vytvořeny první tiskárny na západě.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


The Chinese invented movable type printing. In 1041, a Chinese named, Pi-Sheng, developed type characters from hardened clay but was not totally successful. In the early 1200, Korea invented type characters cast from metal (bronze). The oldest extant metal type printing is ‘Baegun Hwasang Chorok Buljo jikji simche yojeol,’ abbreviated to ‘Jikji,’ which was published in 1377 Cheungju, Korea and is currently kept in the National Library of France.<ref>Memory of the World - [http://www.webcitation.org/query?url=http%3A%2F%2Fportal.unesco.org%2Fci%2Fen%2Fev.php-URL_ID%3D22954%26URL_DO%3DDO_TOPIC%26URL_SECTION%3D201.html&date=2011-04-18 <!-- http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=22954&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html -->Baegun hwasang chorok buljo jikji simche yojeol (vol.II)] - UNESCO, ID No. 22954</ref><ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jikji&oldid=409958875 Jikji] - Wikipedia, accessed April 18, 2011</ref>
Číňané vynalezli tisk pohyblivými písmeny. Roku 1041, Pi-Sheng vyvinul tisková písmena z tvrzené hlíny, ale nebyl moc úspěšný. Na počátku 13. století, Korea vymyslela tisková písmenka z bronzu. Nejstarší tisk kovovými písmenky je ‘Baegun Hwasang Chorok Buljo jikji simche yojeol,’ který byl publikován v Korei roku 1377 a je momentálně uchován v národní knihovně Francie.<ref>Memory of the World - [http://www.webcitation.org/query?url=http%3A%2F%2Fportal.unesco.org%2Fci%2Fen%2Fev.php-URL_ID%3D22954%26URL_DO%3DDO_TOPIC%26URL_SECTION%3D201.html&date=2011-04-18 <!-- http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=22954&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html -->Baegun hwasang chorok buljo jikji simche yojeol (vol.II)] - UNESCO, ID No. 22954</ref><ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jikji&oldid=409958875 Jikji] - Wikipedia, accessed April 18, 2011</ref>


===Optics===
===Optics===
Editors, em-bypass-2
4,744

edits

Navigation menu