Jak islámští vynálezci nezměnili svět: Difference between revisions

-----NA PŘEKLADU SE DĚLÁ, můžete se přidat ----------

Poznámka: Paul Vallely, autor "How Islamic inventors changed the world" (Jak islámští vynálezci změnili svět), byl kontaktován ohledně tvrzení v tomto článku, nicméně dosud jsme nedostali odpověď.

Úvod

Za posledních pár let bylo mnoho vynálezů připisováno islámským vynálezcům, které ve skutečnosti existovaly v před-islámské době, nebo byly vynalezeny jinými kulturami, nebo oboje. Tato tvrzení byla také vnucována veřejnosti v rámci národního turné, které se otevřelo u exhibice v Museum of Science a Industry v Manchesteru a University of Manchester v Anglii.

Pro oslavu této série událostí, byl Paulem Vallelyem napsán článek s názvem “How Islamic inventors changed the world” (Jak islámští vynálezci změnili svět), publikovaný u The Independent 11. března 2006. Tento nepřesný článek získal velkou chválu od muslimů a hojně koluje po islámských stránkách, fórech, blozích a je dokonce používán jako zdroj (pro potvrzení lživých tvrzení o islámských vynálezech) ve více, než dvaceti ^[1] různých článků na Wikipedii.

Paul Vallely odvážně začal s následujícím tvrzením: "Od kafe, přes šachy, až ke třem hodům, muslimský svět nám dal mnoho inovací, které bereme jako samozřejmost v každodenním životě. Při otevření nové výstavy, Paul Vallely nominuje 20 nejvlivnějších- a identifikuje jejich geniální vynálezce."^[2] Tento článek vyjmenovává a zkoumá všech dvacet “Islámských vynálezů, které změnily svět”, a při tom ukáže jejich opravdové vynálezce a opravdovou roli islámu/muslimů, pokud tam vůbec nějaká byla.

Vynálezy

Kafe

Legenda, na kterou se odkazuje Paul Vallely je probrána na decentcoffee.com (anglicky):

"Arabské pití kávy začalo téměř před dvanácti sty lety (850 n. l.), když si etiopský pastevec jménem Khalid povšimnul, že když když jej odpolední slunce udělalo unaveným, jeho stádo skotačilo poskakovalo, poté co okusovalo nějké bobule. Khalid buď snědl bobule celé, nasbíral a uvařil je.

Když jeho žena uviděla jak je energický je, přičemž normálně by byl unavený, donutila jej aby se podělil o jeho zázračný vynález s místním duchovním v klášteře. Vedoucí mnich nesdílel jeho nadšení. Popsal bobule jeko "satanovo dílo" a hodil je do ohně aby zaplašil jejich hříšnou přítomnost. Brzy se místnost naplnila lahodnou vůní pečených bobulí, a další mnichové přispěchali, aby zjistili zdroj této nové slasti."

Všimněme si výše, že tato pasáž říká, že pastevec jménem Khalid (nebo Kaldi v jiné verzi příběhu) byl z Etopie. Etiopané byli převážně pravověrní křesťané. Navíc, v islámu neexistují kláštery nebo mnichové v islámu. Ve skutečnosti, je to zakázáno (Quran 57:027). Proto, pokud je tato legenda pravdivá, Khalid (nebo Kaldi) by nebyl muslim, ale křesťan.

Zároveň, objevení kafe, podle maronitského mnicha Antonius Faustus Naironus (1635–1707), proběhlo jinak, než říká výše napsaný příběh. V "De saluberrima potione Cahue, seu Cafe nuncupata discursus" (1671) píše, že pastevec si stěžoval převorovi blízkého habešského kláštera, že jeho zvířata nemohou spát. Dva mniši, společně s pastevcem byli vysláni nadřízeným, aby zjistili co zvířata jedly. Objevili kávovník, který donesli do kláštera, kde si z něj uvařili nápoj. Celou noc trávili příjemným povídáním, bez jakékoliv únavy.^[3]

Vidění

Základní optické principy dírky můžeme nalézt v čínských textech z pátého století př. n. l. ^[4] Obě tvrzení, jak to, že vytvoři teorii paprsků jdoucích do oka a že vymyslel dírkovou komoru, jsou lži. Teorie, že světlo jde do oka vzešla z řecké filozofie a jejími podpůrci byli Aristoteles, Galen, a Empedocles. Giovanni Battista della Porta (1538–1615), vědec z Neapole byl dlouho považován za vynálezce, díky jeho popisu nalezeném v Magia naturalis (1558). Nicméně prvním publikovaným obrázkem dírkové komory je kresba v Gemma Frisius' De Radio Astronomica et Geometrica (1545).^[5]

Zatímco latinština i arabština si mezi sebou půjčovaly slovíčka, latinský jazyk je starší, než arabština alespoň o tisíc šest set let. Slovo “kamera” nebylo odvozeno z arabského "qamara". "Camera" je latinské slovo, které znamená klenutý nebo zahnutý prostor, odvozené z řeckého καμαρα, které se vztahuje k čemukoliv, co má zahnutý povrch. Italské slovo "camera", francouzské "chambre", a anglické slovo "chamber" všechny sdílí stejný latinský kořen. "Camera obscura" doslova znamená “temná místnost”.^[6][7] Slovo “kamera”, používané dnes, poprvé nadhodil Johannes Kepler (1571–1630). Arbské slovo “qamara” bylo téměř určitě půjčeno z latinského slova "camera", anebo je podobnost těchto slov náhodná.^[5]

Šachy

Britští archeologové v červenci 2002 vykopali šachovou figurku ze slonoviny, u byzantského paláce v jižní Albánii, čímž dokázali, že evropané hráli šachy mnohem dříve, než se předpokládalo. Nedávné objevy z šestého století jsou zřejmě ignorovny pro to, aby mohli tvrdit, že vymysleli šachy pro hloupý západ o 400 let později, skrze Španělsko v 10. stoeltí.^[8] A i když forma šachů tak, jak je známe dnes byla z větší části vyvinuta v Persii, byli to zoroastriánští peršané (ne islámští), před muslimskými invazemi. Zároveň je ironickým faktem, že šachy jsou v islámu zakázány, jelikož byly odsouzeny Mohamedem, který přirovnal hraní šachů k barvení rukou prasečím tělem a krví.^[9][10] Takže ve skutečnosti Paul Vallely a samotní muslimové tvrdící, že islám byl důvodem rozšiřování šachů v Evropě je urážkou zbožným a jistě se díky tomu Mohamed obrací v horbě.

Létání

Co se týče létání, první byli draci, a ty vynalezli číňané. Jsou staré až 3000 let a byly dělány z bambusu a hedvábí. Prvním případem lidského letu bylo létáni na draku kolem roku -200. Roku -478 čínský filozof Mo Zi, strávil tři roky děláním jestřába z lehkého dřeva nebo bambusu, který plaval s větrem. Mohl létat, ale po jednom dnu zkoušení se zničil. Draci byli také používáni v čínské armádě po léta. Nesly čeredně nakreslené obličeje, trubky a provázky, které vytvářely zvuky a měly zastrašit nepřítele.

Bylo provedeno mnoho pokusů použít draky k létání lidí, první zaznamenaný úspěch byl velmi brutální. Roku +550 císař Kao Yang překonal své mocné nepřátele, rodiny Thopa a Yuan. Přikázal aby přeživší Thopas a Yuan byli vylepšeni křídly z bambusu a shozeni z vrcholu věže Zlatého Fénixe. Všichni zemřeli. Další zajatci byli přidělaní k drakům udělaným ve formě sov a spuštění dolů. Jen jeden zajatec přežil, poté co letěl 2,5 km. Později tento člověk, Yuan Huang-Thou zemřel hladem. Číňané se také snažili vyrobit létací stroje. V knize Pao Phu Tzu, z roku +320, Ko Hung říká: “Někteří udělali létající vozy z dřeva, s použitím řemenů z volí kůže, upevněných k vracejícím se lopatkám, které uvádějí přístroj do chodu”. Jasně popisuje rotující lopatky připevněné k točící se nápravě a poháněné řemenem z kůže, který je rotor , což je základ moderní helikoptéry. Zdá se, že tento systém fungoval, protože létající vozy byly použity. Stroj, známý jako “bamboo dragonfly” (bambuso-koptéra), je stále používán jako dětská hračka.^[11][12][13]

Na západě, inženýr se starověkého řecka, Hero z Alexandria, pracoval s tlakem vzduchu a páry, aby vytvořil zdroj energie. Jedním jeho experimentem byl aeolipile, který používal proudy páry pro vytvoření rotačního pohybu. Důležitostí aeolipile je, že značí počátek vývoje motoru — pohyb vytvořen motorem se později stane základem historie létání.^[14]

Pokud uvážíme všechny informace napsané výše, jak bychom mohli připsat vynález létání muslimovi, který v 9. století skočil z mešity ve Španělsku?

Mytí

První věci, kterou musíme zmínit, je "muslim" o kterém se Paul Vallely zmiňuje. Jeho jméno bylo Sake Dean Mahomed a on nebyl muslim, ale konvertitou ke křesťanství.^[15] Narodil se muslimským rodičům roku 1759, konvertoval ke křesťanství a vzal si anglo-irskou ušlechtilo ženu, Jane Daly, v anglickém obřadu roku 1786^[16] (dlouho před otevřením "Mahomed's Indian Vapour Baths" roku 1821).^[17] Dvě z jeho dětí (Amelia a Henry) byly také pokřťeny do anglikánské víry, a jeden z jeho vnuků, Rev. James Kerriman Mahomed, byl jmenován vikářem v Hove, Sussex.^[18] Zároveň stojí za to zmínit fakt, že islám není jediným náboženstvím, které dává pravidla osobní hygieny. Židé mají také pravidla ohledně hygieny.

Materiál podobný mýdlu byl nalezen v hlíněných cylindrech během vykopávek ve starověkém Babylonu, jako důkaz, že výroba mýdla byla známá již od roku -2800. Nápisy na láhvích nám říkají, že byly tuky uvařeny s popelem, což je metoda výroby mýdla, ale nemluví o účelu tohoto "mýdla". Takové materiály byly později použity pro tvorbu účesů. Stejně jako starověcí egypťané, denní mytí bylo důležitou událostí ve starověkém Řecku^[19] a podobný zvyk v Japonsku ve středověku. A na islandu, bazény zahřáté vodou z teplých pramenů byly populárními místy pro setkávání o sobotních večerech. Výroba mýdla byla zavedeným řemeslem v Evropě od 7. století. Spolek tvůrců mýdla si střežil své výrobní tajemství. Zelenina a živočišné oleje byly použity s popelem rostlin, s vůní. Postupně více druhý mýdla přibývalo pro holení a šampónování, stejně tak koupání a praní. Angličané začali dělat mýdlo během 12. století. Mýdlový byznys byl tak dobrý, že roku 1622, King James I udělil monopol výrobci mýdla za $100,000 ročně. Až do 19. století bylo mýdlo těžce zdaněno jako luxusní zboží v mnoha zemích. Když byly vysoké daně odstraněny, bylo mýdlo dostupné obyčejným lidem a standard čistoty byl zvýšen. Komerční mýdla v amerických koloniích začly roku 1608 s příchodem několika výrobců z drué lodi z Anglie, která příjela do Jamestown, VA. Věda moderní výroby mýdla se zrodila 1820 s vynálezem francouzského chemika Michel Eugene Chevreul, ohedně chemické povahy a vzahů tuků, glycerolu a mastných kyselin. Jeho studie postavily základ jak pro tukovou tak mýdlovou chemii.^[20]

Destilace

Speculation has linked some Egyptian illustrations with distillation, but the earliest evidence for its invention so far is a distillation apparatus and terra-cotta perfume containers recently identified in the Indus Valley (pre-Islamic Pakistan) dating from around 3,000 BC, and Miriam the Prophetess (also known as “Maria the Jewess”) invented the kerotakis, an early still dated around the 1^st century AD.^[22] The first firm documentary evidence for distillation in the West comes from Greek historian Herodotus' record of the method of distilling turpentine dated 425 BC.^[23] Also, the origins of whisky is dated to the 5^th century AD, introduced to Ireland by Saint Patrick (390–461 AD), the patron of the Irish.^[24]So the Arabs may have improved upon the process of distillation some 3500 years later, but they most definitely did not invent it.

It is also of great interest to note that the authorship of many books previously attributed to Jabir ibn Hayyan (including "his" most famous work, Summa Perfectionis) have now been attributed to an unknown European alchemist, sometimes to the little-known Paul of Taranto, writing shortly after 1300 AD.^[25] According to the Encyclopædia Britannica:

"[Geber was an] unknown author of several books that were among the most influential works on alchemy and metallurgy during the 14th and 15th centuries.

The name Geber, a Latinized form of Jābir, was adopted because of the great reputation of the 8th-century Arab alchemist Jābir ibn Ḥayyān. A number of Arabic scientific works credited to Jābir were translated into Latin during the 11th to 13th centuries. Thus, when an author who was probably a practicing Spanish alchemist began to write in about 1310, he adopted the westernized form of the name, Geber, to give added authority to his work, which nevertheless reflected 14th-century European alchemical practices rather than earlier Arab ones.

Four works by Geber are known: Summa perfectionis magisterii (The Sum of Perfection or the Perfect Magistery, 1678), Liber fornacum (Book of Furnaces, 1678), De investigatione perfectionis (The Investigation of Perfection, 1678), and De inventione veritatis (The Invention of Verity, 1678). They are the clearest expression of alchemical theory and the most important set of laboratory directions to appear before the 16th century. Accordingly, they were widely read and extremely influential in a field where mysticism, secrecy, and obscurity were the usual rule."^[26]

Kliková hřídel

Naneštěstí pro našeho geniálního muslima al-Jazari, kliková hřídel byla známá již číňanům z dynastie Han.^[27] Dynastie Han trvala od roku 206 př.n.l. do 220 n.l. Již v prvním století byly hřídele používány v římských zdravotních zařízeních, ale až roku 834 můžeme najít zmínku o hřídeli v Evropě. A picture in a graphic codex of a man sharpening a sword on a grindstone turned by a crank.^[27][28] 206 BC to 834 AD is certainly a lot earlier than when Paul Vallely claims a 12^th century Muslim invented 'one of the most important mechanical inventions in the history of humankind'. What Al-Jazari described was a crank and connecting rod system in a water pump. He incorporated a crankshaft, but it was unnecessarily complex indicating that he did not fully understand the concept of power conversion.^[29]

Piston technology was also used by Hero of Alexandria in the 1^st century AD with the creation of the worlds first steam-powered engine—the aeolipile, more than a thousand years before al-Jazari. (please refer to Invention 4: Flying for further details.) In his works "Pneumatica" and "Automata" he also described over a hundred machines and automata, including mechanical singing birds, puppets, a fire engine, a wind organ (please refer to Invention 11: The windmill for further details), and a coin-operated machine, so if anyone deserves the title given to al-Jazari by Paul Vallely as the "father of robotics" it's Hero of Alexandria. It must also be noted that Hero's works "Mechanica" (in three books) survive only in their Arabic translations, so the Muslims had access to all this pre-Islamic genius,^[30] yet writing a factually accurate article on Islamic achievements seems to have proved too much for some.

Co se týče vodních hodin, starověcí egypťané používali měřič času, který byl poháněn vodou. Jeden z nejstarších byl nalezen v hrobce Egyptského faraona z let -1500 a číňané začali vyvíjet mechanické hodiny kolem roku 200. Řekové také měřili čas pomocí různých druhů vodních hodin. Dojemnější mechanické vodní hodiny byly vyvinuy mezi lety -100 a +500 řeckými a římskými horology a astronomy.^[31] Víme, že mechanismus Antikythera byl objeven v troskách lodi roku 1900 u ostrova Antikythera.

Historik vědy Derek Price, dospěl k závěru, že to byl starověký počítač, používaný k předpovědi pozice slunce a měsíce v jakýkoliv čas. Michael Wright, správce mechaického inženýrství ve vědeckém muzeu v Londýně si myslí, že původní zařízení modelovalo celou sluneční soustavu. Zdroje starověkého Řecka se odkazují na taková zařízaní, takže je to dost možné. Římský filozof Marcus Tullius Cicero (106–43 př. n. l.), píše o zařízení “nedávno konstruovaném naším kamarádem Poseidonius, které při každé obrátce produkuje stejný pohyb Slunce, měsíce a pěti planet.” Řecký matemati, fyzik, inženýr, vynálezce a astronom Archimedes ze Syracuse (287–212 př. n. l.) prý také udělal takové zařízení. ^[32][33] V 9. století byly vyvinuty mechanické hodiny, kterým chyběl pouze krokový mechanismus.

A co ten heslový zámek, vynalezl jej al-Jazari? Opět, odpovědí je jasné ne. Nejstarší známý heslový zámek byl vykopán v římské hrobce v Kerameikos, Athény.^[34] Starověcí číňané byli také zpodpovědní za vytvoření prvních heslových visacích zámků.^[35][36]

Prošívání

Je zajímavé, že autor sám tvrdí, že "není jasné, jestli to bylo vynalezeno v muslimském světě" a přesto uvádí prošívání jako islámský vynález. Nicméně důkazy proti tvrzení, že muslimové vynalezli prošívání jsou jasné, přestože to mohlo projít do Evropy skrze střední východ. Opravdový původ zůstává neznámý, ale pokud půjdeme po stopách historie, dojdeme až do starověké Číny a Egypta, kolem roku -3400^[37] s nálezem prošívaného pláště s vyřezanou figurkou faraone ze slonoviny z egyptské první dynastie. Navíc roku 1924 archeologové objevili prošívaný koberec v Mongolsku.^[38] Odhadované stáří je mezi prvním a druhým stoletím. Je zde také mnoho odkazů na prošívání v literatuře ^[38] a nedávno v září 2007 byla nalezena mužská mumie v Xinjiang, Číně, zabalená do prošívaného hedvábí.^[39]

Architektura

Co se týče revolučních architektonických vynálezů, nic není větší, než vytvoření betonu, materiálu zdokonaleném římany. To jim umožnilo stavět budovy, které nebylo možno postavit s použitím tradičních kamenů a stavebních překladů. Tento vynález udělal možnost konstruovat amfiteátry, koupelny a chrámy v horách v římském světě.^[40] Když si ujasníme tohle, přestože gotický oblouk začal být používán až ve 13. století, byli to habešové (ne muslimové), kdo jej první používal již od roku -722.^[41]

Co se týče islámských technik stavění kupolí, nejlepším příkladem kupole ve starověkém světě je panteon v Římě, postaven téměř 500 let před islámem v roce 118–135 Apollodorusem z Damašku a opět, bylo to možné jen díky vynálezu betonu, který byl zdokonalen římany. Původně chrám pro římské bytosti, stal se křesťanským kostelem od 7. století. Je to důležitý a dojemný příklad designu, budova, která má už více, než 2000 let při nepřetržitém používání, svoji původní střechu. Kopule má rozpětí 43.2 metrů. Byla největší kopulí ve světě, až do 15. století, kdy byla postavena katedrála ve Florenci (1420–36).

Druhou nejpůsobivější před-islámskou kopulí, je ta u Hagia Sophia (kostel svaté moudrosti) v Istanbulu, Turecko. Postavena pod dohledem byzantského císaře Justiniána během let 532–537 AD, byla konvertována na mešitu po invazi muslimů, kteří dobyli Konstantinopol roku 1453 AD. Kopule má šířku 31 metrů a narozdíl od tvrzení v článku, muslimové si půjčovali nápady od starší křesťanské architektury. Byl to ve skutečnosti tento byzantský kostel ze 6. století, který byl používán o tisíc let později jako model pro mnoho Ottomanských mešit, včetně Sultan Ahmed Mosque (dokončena v 1616 AD), Şehzade Mosque (dokončená 1548 AD), Süleymaniye Mosque (dokončená 1557 AD), Rüstem Pasha Mosque (dokončená 1563 AD), a Kılıç Ali Paşa Mosque (dokončená 1580 AD).^[42]

Článek se také zmiňuje o tom, že rozety jsou islámským vynálezem, přestože jejich původ lze vystopovat k římkému okulusu, opět nalezeném v kopuli Panteonu. Navíc, vynález rozet zcela záleží skle a řemeslnictví. Výroba skla vzešla z blízkého východu kolem roku -2000. První tvůrci tlačili sklo do surové formy. Kolem roku -1500, jemnější nádoby byly vytvářeny v Egyptě. Nejlepšími výrobci a vývozci skla tehdy byli féničané, kteří měli velké zásoby křemenatých písků. Foukání skla se vyvinulo kolem 1. století př. n. l. v Palestině.^[43] První známe vitráže dělali saxoné v 7. století a jejich výroba byla považována za záhadu.

A nakonec, tu máme žebrové klenby, které byly vyvinuty z římské architektury středověkými evropskými staviteli^[44] a které byly poprvé použity v in St. Etienne, Francie. První přeživší ukázka žebrové klenby může být nalezena v Durham Cathedral (postavěna od 1093–1133 AD) Durhamu v Anglii.^[45]

Když se zamyslíme nad těmito fakty, myslíme si, že je v pořádku předpokládat, že vývoj architektury v Evropě a zbytku ne-islámského světa by se, a taky že se obešlo bez té údajné "muslimské geniality".

Nástroje

Více, než tisíc let před al-Zahrawi, řečtí a římští lékaři v klasickém světě měli přístup k širokému spektru chirurgických nástrojů. Tohle je známo skrze mnoho starověkých textů, které dávají stručné popisy a také z nález z roku 1887 nalezeném v ruinách v Pompeii. Dům, který patřil řeckému chirurgovi roku 79 byl identifikován díky jeho velkým zásobám chirurgického nářadí, kterého bylo více, než sto. Tyto lékařské nástroje, které jsout teď k prohlédnutí v muzeích po celém světě, byly všechny přístupné starověkému řeckému lékaři Hippocrates (460–370 př. n. l.), který žil více než tisíc let, před islámem a mnoho z nich v podobné formě se používá dodnes. Tyto nástroje zahrnují široké spektrum skalpelů, háků, uvulu držící kleště, kostní vrtáky, kostní kleště, katetry a dokonce i přenostnou tašku pro jejich přenášení.^[46] Zároveň to byl řecký lékař a zkoumatel Claudius Galenus (129–217), kdo obrovsky ovlivnil západní zdravotnictví, kdo poprvé použil nit z vnitřností pro zašití ran a ne al-Zahrawi. Ve skutečnosti "Muslimský" lékař Ibn Sīnā (Avicenna) o 700 let později (920 AD) používal produkt z prasete.^[47] Čin zbožného muslima, rozhodně.

Co se týče krevního oběhu, mohl být popsán muslimským medikem Ibn Nafis 300 led před William Harvey, ale čínská kniha medicíny toto popisuje 1600 let před Ibn Nafis.^[48]

Článek zároveň uvádí, že muslimští doktoři poprvé vyvinuli duté jehly pro vycucnutí zákalu z oka, a anestetika ze směsi opia a alkoholu. Není tomu tak. Chirurgie zákalu byla vykonávána po mnoho století. První zmínka o chirurgii zákalu byla napsáno hinduistickým chirurgem Susruta v rukopisech z 5. století př. n. l. V Římě, archeologové našli chirurgické nástroje používané pro léčbu zákalu, z 1. a 2. století. Duté jehly byly používány pro zrušení zákalu a odstranění vycucnutím.^[49] Anestetika z opia a alkoholu byly používána jak číňany tak římany. Řecký lékař, farmakolog a botanik Pedanius Dioscorides (40–90 AD) v jeho práci Materia Medica (jedna z nejvlivnějších knih o rostlinách v historii) se zmiňoval o použití extraktu alkoholu před operací. To naznačuje, že to bylo typické pro chirurgy ve starověkém římě, zmírňovat bolest při operaci tím, že jím dají sedativa.^[50]

Větrný mlýn

Větrný mlýn nebyl vynalezen roku 634 pro perského chalífu. Přestože arabové napadli Persii roku 634 AD, navzdory tomu, co článek tvrdí, nebyl zde žádný chalífa v Persii v té době, byl v Medíně, Saudské Arábii. Chalífa Abu Bakr zemřel dřív toho roku a Umar ibn al-Khattab převzal velení. Fīrūz (Abu-Lu'lu'ah), ne-muslimský otrok vlastněný araby, který byl roku 644 AD zavražděn chalífou Umarem v mešitě v Medíně, je popisován islámskými zdroji jako perský stavitel větrných mlýnů.^[51] Proto, konstrukce větrných mlýnů bylo již založené řemeslo v Persii, před příchodem islámu.

Pokud se podíváme na historii větrných mlýnů, první rotační mlýn byl oběven v Catal Hayuk v Turecku a existoval asi před 8000 lety,^[52] zatímco nejstarší větrné mlýny byly vyvinuty mnohem později pro automatizaci mletí obilí a čerpání vody. Jeden z prvních větrných mlýnů o kterém máme zmínku, může být nalezen v řeckých textech z 1. století, kde je větrný mlýn nazván hydraletēs, ale díky těžkému použití otrocké práce, nenacházíme archeologické důkazy o větrných mlýnech až do 4. století. ^[53] Nejstarší zmínka o typu větrného mlýna může být nalezena v knize Pneumatica napsané v 1. století pisatelem jménem Hero, v ní je popisováno tvoření druhu ústrojí poháněného větrem. ^[54] Myšlenka nicméně nebyla nikdy realizována a nenacházíme nejstarší design vertikální osy, až do jeho vyvinutí v Persii v letech 500–900 AD. Čína je také často považována za vynálezce větrných mlýnů. Víra, že to bylo vynalezeno v Číně před více než 2000 lety je široce rozšířená a možná i přesná, ale nejstarší vlastní dokumentace čínského mlýna byla až roku 1219 AD čínským státníkem Yehlu Chhu-Tshai.^[55]

Očkování

It was smallpox that was used for inoculation by the Turks, not cowpox. Inoculation was widespread at the time, and involved the use of smallpox scabs. The use of the much less dangerous cowpox virus to induce immunity is known not as inoculation, but as vaccination. It was in fact Jenner who first reported the use of cowpox to vaccinate against the much more lethal smallpox, hence he invented vaccination. And Yes, Jenner and Pasteur were not the inventors of inoculation but neither were the Muslims. What Paul seems to be continually doing is referring to anything that originated from the Eastern hemisphere (regardless of whether it was before or after the advent of Islam or not) as originating from 'the Muslim world' when even the most unenlightent amongst us will realize that China and India are not a part of this so-called Muslim world. It has been said that Inoculation against smallpox began in China during the 10^th century,^[11] but the earliest documented reference to smallpox inoculation in China comes from text written in 1549.^[56] The earliest known attempts to produce artificial immunity involved powdered smallpox scabs being blown into the sinuses, and in the 17^th century, they prepared pills made from the fleas of cows in an effort to prevent the disease. In India, physicians conferred immunity by applying scabs to the scarified skin of the healthy. The technique of inoculation spread west to Turkey and then Europe.^[57]

Plnicí pero

Historie plnícího pera nemůže začít jinak, než brkem. Brk byl používán pro psaní egyptských králů před 4000 lety. Většinou používali husí brk se zabroušenou špičkou a ponořovali jej do inkoustu ze zeleniny. Přestože první tužka byla vynalezena Conrad Gessnerem roku 1567^[58], zůstalo to tak až do 18. století, kdy bylo vymyšleno kovové pero. Daniel Schwenter napsal o jeho nápadu vytvořit plnicí pero v jeho Delicia Physic-Mathematicae roku 1636 ^[59]; pokusy o výrobu pera s jeho vlastní zásobou inkoustu začalo roku 1656. Například Samuel Pepys měl jedno v roce 1663. Fungovalo tím způsobem, že malá roura nad špičkou brku byla naplněna pomocí malého pístu. Ale o něco více použitelné pero přišlo na svět v 19. století. Plnící pero, které fungovalo na stejném principu (pero s pístem) vynalezl Folsch roku 1809.^[60] Později roku 1931, László Bíró prezentoval první kuličkové pero v Budapešti,^[61] kuličkové pero bylo designováno pro lepší použití inkoustu, který by se nerozmazával a nedělal kaňky.^[62]

Ti, kteří tvrdí, že kuličkové pero bylo vynalezeno roku 953 muslimem potřebují uvést nějaký důkaz plnicího pera a důkaz o typu použitého inkoustu.

Systém číslování

Algebra mohla být pojmenována podle knihy al-Khwarizmiho zvané Al-Jabr wa-al-Muqabilah, ale kořeny algebry samotné mohou být vystopovány až ke starověkým babyloňanům, kteří byli schopni dělat výpočty algoritmickým způsobem.^[63] Pokud máte něco pojmenováno po něčem co to zpopularizovalo nebo vylepšilo, ještě neznamená, že jste vynálezce. Navíc byste museli nepočítat práci matematika Diophantus z Alexandrie (200 a 214 AD–284 a 298 AD), který napsal sérii knih jménem "Arithmetica" a je běžně označován za "otce algebry".

Paul Vallely s nevolí přiznává, že systém číslování, který se používá po celém světě je 'pravděpodobně' z Indie, nicméně titulek tohoto údajného islámského vynálezu je stále "Systém číslování". První známé použití čísel bylo kolem roku -30 000 , ale je obecně uznáváno, že číselný systém, který používáme dnes (čísla 0 až 9) byl vynalezen v Indii.^[64][65] Důvodem, proč se jím říká "arabská" na Západě, je že byly představeny evropanům skrze araby, kteří je přijali dríve od hinduistů. Podobně, sami arabové je běžně nazývají "hindské číslice".^[66]

Použití nuly jako čísla je nalezeno v mnoha starověkých indických textech. Koncept negativních čísel byl uznán mezi lety 100-500 př. n. l. číňany. Řečtí a indičtí matematikové studovali teorii racionálních čísel. (Nejznámější z těchto děl je Euklidovy elementy, datované 300 př. n. l.. Euclid ja často také označován za "Otce geometrie".) První použití iracionálních čísel je v indické Sulba Sutras (800–500 př. n. l.). První výsledky ohledně transcendentních čísel udělal Johann Heinrich Lambert roku 1761. První známý koncept matematického nekonečna se objevuje v hindském textu Yajur Veda (1,400 a 1,000 př. n. l.). První zmínka o odmocnině ze záporného čísla udělal řecký matematik a vynálezce Heron z Alexandrie (10–70 AD). Prvočísla byly studovány celou psanou historii. Matematická větev trigonometrie byla studována starověkým egypťany a babyloňany, ale byli to až starověcí řekové, kteří dokázali teorémy, které jsou shodné s moderní trigonometrií. A nakonec, první známé algoritmy byly vyvinuty starověkýmy babylónany (1600 BC).^{[67][68][69][70][71]}

Co se týče al-Kindi, zatímco je považován za prvního, kdo popsal analýzu frekvence, samotná technika možná nebyla objevena al-Kindim jak je tvrzeno. Nikdo neví, kdo vlastně objevil/vynalezl/uvědomil si, že frekvence písmen mohou být použity pro dešifrování,^[72] a sama kryptologie může být vystopována až do časů Julia Cesara.

Tří chodové jídlo

Having to include the three course meal in any religion's top 20 list of inventions is embarrassing. The expression scraping the barrel comes to mind, but did a Muslim actually invent it? Unsurprisingly, the answer is no. The Romans invaded Britain in 43 AD (almost 600 years before the advent of Islam) and with them they brought the concept of the three-course meal^[73] which consisted of a first course, main course, and dessert.^[74] A typical starter/first course would be haddock, herring, mullet, or mackerel; the main course roasted beef, pork, or venison served with a prepared sauce and boiled vegetables; followed by a dessert of stuffed fried dates, apples soaked in a cream sauce, or pastries covered in honey and pepper; and to wash it all down, plenty of wine.^[75] It was the pre-Islamic Persians who introduced the dessert into Asia Minor as far as Ephesus (condemning the Greeks for its omission in meals).

Also, Abbas ibn Firnas did not invent crystal glass. Clear glass appeared during the 15^th century in Venice, and was called cristallo. Crystal was invented 175 years later, after glassmaker George Ravenscroft added lead oxide to glass, creating lead crystal glass.^[76]; ^[77]

Koberce

The earliest known carpet was discovered by Russian Professor Rudenko in 1949 during excavations of burial mounds in the Altai Mountains in Siberia. Called the Pazyryk rug,^[78][79] it dates from the fifth century BC^[80] and is now kept in the Hermitage museum of St. Petersburg.^[81] It was preserved from decay, due to water seeping into the burial mound and freezing.^[82] The advanced weaving technique used in the Pazyryk carpet indicates a long history of evolution and experience in this art. Most experts believe that the Pazyryk carpet is a late achievement of at least one thousand years of technique evolution and history. Evidence suggests that some forms of rug-weaving were used in Egypt, Mesopotamia, and the Middle East and Asia about 4,000 years ago. Therefore, the carpet is a pre-Islamic invention.

What of the West and the flooring being referred to by Paul Vallely? The Colosseum in Rome which was completed in 80 AD had wooden (not earthy) flooring. In fact, the typical Roman home as early as the 2^nd century BC had mosaic flooring, as found in the "House of the Tragic Poet" in Pompeii, Italy.^[83]; ^[84] The Romans also made use of rugs on the floors and the walls of their palaces. In 47 BC when the Egyptians banished Queen Cleopatra from Egypt, replacing her with her brother, she had herself delivered to the Roman Emperor Julius Caesar, smuggled inside a rolled up carpet. Their love for carpets was so great that many considered them to be more valuable than money and they even used them to pay their taxes.^[85]

Moderní šek

The ancient Romans are believed to have used an early form of cheque known as praescriptiones in the first century BC,^[86] and the saqq (or sakk, which developed into the modern word cheque)^[87] system being referred to by Paul Vallely was a 3^rd century pre-Islamic innovation of the Persian Sassanid Empire. Modern cheques need paper to be written, so clues to the invention of cheques can be traced following the lead of the invention of paper. Closely related is also the history of money and banking.

Paper is thought to have been invented in China 1^st century BC. It was kept as a secret for five centuries and went to Japan in AD 610. It was not used only for writing and books (The Chinese are also responsible for the invention of printing, possibly between the 4^th and 7^th century AD.) but also for making umbrellas, flags, house holds, toilet paper, and even armour so strong as to resist arrows. More to the point of cheques, they used it for the first promissory note, the first paper money. The invention was necessitated by the highway men who became so numerous that the merchants were not able to pay their taxes to the state. The state machinery was vital to the Chinese Empire to survive for so many thousand years. The civil servants brought the idea of notes marked with certain value that can be exchanged to gold at the end of the journey. Thus was developed the first cheques in history.^{[11][88][89][90]}

Země je kulatá

Fakt, že je Země kulatá byl běžnou znalostí mezi středověkými evropany, což je dokázáno většinou učebnic raného středověku, koule (globus cruciger; latinský název pro "kouli s křížem") křesťanský symbol reprezentující Kristovu (kříž) vládu nad světem (koule) použitá v korunovačních klenotech mnoha království a ve svaté říši římsé již od roku 395 a skrze celý středověk,^[91] a psaní raných křesťanských učenců, včetně Anicius Boëthius (480–524 AD), biskupa Isidore ze Seville (560–636 AD), biskupa Rabanus Maurus (780–856 AD), mnicha Bede (672–735 AD), biskupa Vergilius ze Salzburg (700–784 AD) a nejdůležitější teolog středověku: Tomáš Akvinský (1225–1274 AD). Víra, že středověcí křesťané věřili v placatou Zemi je chybná,^[92] a byla jmenována druhou největší chybnou představou v historii, podle Historical Association of Britain roku 1945.^[93] Což by nemělo být žádným překvapením, když uvážíme, že řecký vědec Pythagoras (570–495 BC), Aristoteles (384–322 BC) a Hipparchus (190–120 BC) také dospěli k závěru, že je Země kulatá ještě o tisíc let dříve.

Eratosthenes (275–194 BC) roku 240 BC změřil obvod Země číslu velmi blízkému tomu, které známe dnes. Změřil vzdálenost mezi Alexandrií a Aswanem a také změřil zakřivení země mezi těmito dvěma body na povrchu koule (Země) a došel k číslu udávajícím obvod Země. Eratosthenovu metodu později použil Hermannus Contractus (1013–1054 AD), středověký křesťanský učenec. Řecký filozof a matematik Aristarchus (320–230 BC) dokonce věděl, že se Země točí kolem Slunce a ne naopak (viz geocentrismus).^[94]

Na východě, práce klasických indického indického astronoma a metematika Aryabhata (476–550 AD) se také zabývá kulatostí Země a pohybem planet. Poslední dva díly jeho sanskrtského magnum opus Aryabhatiya, které byly nazvány "Kalakriya" (počítání času) a "Gola" (míč), říkají, že Země je kulatá a že její obvod je 4,967 yojanas, což je v moderních jednotkách 39,968 km, což je blízko dnešní hodnotě 40,075 km.^[95] Zároveň prohlásil, že zdánlivá rotace objektů na obloze je způsobena rotací Země, vypočítal délku hvězdného dne na 23 hodin, 56 minut, a 4.1 sekund.^[96]

Shrnuto: všechno co bylo připisováno arabským muslimům Paulem Vallelym, bylo nejen objeveno před-islámským východem, ale také před-křesťanskými řeky. Islámská víra brzdí vědecký pokrok a nic to nedemonstruje lépe, než moderní víra, že Země je plochá. Bylo to roku 1993, kdy nejvyšší náboženská autorita Saudské Arábie Sheik Abdul-Aziz Ibn Baaz prohlásila, že "Země je plochá. Kdokoliv tvrdí, že je kulatá je ateista, zasluhující trest."^[97] and in October 2007 on Al-Fayhaa TV in Iraq, a Muslim scientist also declared that the Earth is flat as evidenced by Qur'anic verses and that the Sun is much smaller than the Earth and revolves around it.^[98]

Střelný prach

Jak článek již přiznává, číňané vynalezli ledkový střelný prach, a ledek je ve skutečnosti dusičnan draselný.^[99] Je zde také pouze jeden odkaz z křížové výpravy mluvící o jakémsi druhu střely, který však nezpůsobil žádné škody. Pokud byl v době křížových výprav opravdu použit střelný prach, prvním zařízením, kde by byl použit by byl kanén, ale byli to ve skutečnosti číňané, kteří vystřelili z prvního kanónu.^[100]

Přestože datum uvedení není znám, psaní naznačují, že roku 994 AD číňané použili ohnivé šípy v bitvě. Ohnivé šípy byly tradiční šípy zakončené hořlavými materiály jako pryskyřice. Roku 994 AD čínské město Tzu T'ung bylo napadeno armádou 100,000 mužů. Vůdce obranných sil, jménem Chang Yung, přikázal odpovědět na útok s pomocí ohnivého střelectva, katapultovaného kamení a ohnivíš šípů střílených z luků.

Roku 1045, úředník čínské vlády jménem Tseng Kung-Liang napsal kompletní kompletní výčet událostí, kdy číňané použili střelný prach, včetně jeho adaptace pro zbraně. Zavné "Wu-ching Tsung-yao" práce podrobně popisovala použití balistických ohnivých šípů, nevystřelených luky, ale pomocí střelného prachu. Zatímco datum jejich uvedení zůstává nejasné, ohnivé šípy vystřelené střelným prachem jsou považovány za první opravdové rakety. Tyto ohnivé šípy byly tradičně okřídlené šípy poháněné zapáleným střelným prachem umístěným v trubici přidělaném k šípu. Ohnivé šípy nesly vznětlivé materiály nebo někdy jedovatou špičku. Ve formě více podobné moderním raketám, trubice byla prodloužena až ke špičce šípu a dostala kulatý nos, byla zrušena potřeba tradiční šípové špičky.

Roku 1258, mongolové používali gunpowder-propelled fire arrows in their effort to capture the Arab city of Baghdad. The Mongols reportedly launched gunpowder propelled fire arrows from ships during their attacks on Japan in 1274 and 1281. By the end of the 13th century, armies of Japan, Java, Korea, and India are believed to have acquired sufficient knowledge of gunpowder propelled fire arrows to begin using them against the Mongols. Use of the weapons quickly spread throughout Asia and Eastern Europe.

At the same time gunpowder propelled fire arrows were blazing in battle, scientific papers on the subject of the preparation of gunpowder and its application in weaponry were being published in Europe. Notable works were prepared by Roger Bacon, Albertus Magnus, and Marchus Graecus before the close of the 13^th Century. In 1379, an Italian named Muratori used the word "rochetta" when he described types of gunpowder propelled fire arrows used in medieval times. This is believed to be the first use of the word later translated in English as "rocket".^[101]

Zahrady

Zahrady byly arabskou tradicí dlouho před islámem, takže aby islám tvrdil, že je to jeho vynález je ignorace tisíců let před-islámské arabské kultury, not to mention the legendary Hanging Gardens of Babylon which were built by the Chaldean king Nebuchadnezzar II around 600 BC to please his sick wife, Amytis of Media.^[102] It also ignores the Roman tradition of gardens and fountains used for meditation and the beautifully artistic Chinese Suzhou gardens (770–476 BC) which were designed specifically for relaxation.^[103] The oldest pictorial records of gardens are from Ancient Egyptian tomb paintings. Much like modern gardens, they came complete with shelters, pools, shady walks, pergolas, and plants growing in terracotta pots. In ancient times, temples contained what would be recognised as gardens. When they were closed to the public they became compounds for priests. Planting positions have been located in the Egyptian Temples of Hatshseput and Mentuhotep, and the Greek Temple of Hephaistos.^[104] Also one of the centerpieces of a Roman period home was the oeci or (peristyle) garden. Sometimes the center included a fish pond or swimming pool instead of a garden. Depending on the size of the home, the floorplan could continue indefinitely, with gardens leading to rooms leading to other gardens.^[83]

Závěr

Článek, který napsal Paul Vallely je zcela zavádějící. Vynechává, zkresluje a dělá chyby ohledně nejzákladnějších historických faktů, aby dal čtenáři falešný dojem. Nechá vás to přemýšlet nad tím, co ho mohlo vést k napsání takového klamného žurnalistického kousku? Tato ukázka měla ukázat 1001 islámských vynálezů. Pokud prvních dvacet jsou prokazatelně špatně, jak na tom asi bude zbylých 981? Neměly by Museum of Science and Industry a University of Manchester raději pátrat a zachovávat přesnou historii, než pomáhat stránkám jako MuslimHeritage.com, zvěčňovat chyby o historii a okrádat jiné civilizace, jako je starověká Čína, starověký Řím, Indie a před-islámský Egypt o uznání, které si právem zaslouží?

Nezávisle na Paul Vallelyově pokusu (kterému chybí fakta) změnit historii světa, aby ukázal islám v lepším světle a jeho levým pokusem bagatelizovat ne-islámské civilizace a jejich historické dědictví, zůstává to bolestivě jasné, že vědecký a literární pokrok je pomalý anebo stagnující v islámském světě, specificky kvůli islámské víře a jejím restrikcím na její stoupence.

Navíc, pan Isaac Newton, který byl Michaelem H. Hartem označen za druhého nejvlivnějšího člověka v historii, byl oddaným křesťanem,^[105] ale jeho objevy nejsou nikdy popisovány jako "křesťanské objevy". Popravdě, toto nedávné označování vynálezů údajnými náboženskými přesvědčeními jejich vynálezců je docela zvláštní praktika. Pokud bychom měli udělat to samé pro vynálezy od následovatelů křesťanství, židovství, hinduismu nebo i řecko-římského pohanství, seznam by byl téměř nekonečný.

Viz také

• Články v českém jazyce (Articles in Czech) - Přehled všech článků v českém jazyce na WikiIslam
• Vyvrácení - A hub page that leads to other articles related to Vyvrácení
• Zlatý věk - A hub page that leads to other articles related to "Zlatý věk"

Překlady

• Verze této stránky je také dostupná v těchto jazycích: anglicky. Další jazyky si můžete zvolit na liště vlevo.

Externí odkazy

• Islam’s Gifts to the World - A pictorial presentation of some of Islam's great contributions to the world. (satire)
• paulvallely.com - Paul Vallely's official site

Reference