Editors, em-bypass-2
4,744
edits
[checked revision] | [checked revision] |
Prekladator (talk | contribs) |
Prekladator (talk | contribs) |
||
Line 84: | Line 84: | ||
Indové vymysleli algebru. Prvním textem o algebře je Bakhshali Manuscript. Západní učenci odhadují její datum na 3. nebo 4. století. Věnuje se většinou aritmetice a algebře, s několika problémy o geometrii. Brahmagupta (598 - 665 AD) poskytla pravidla pro řešení kvadratických rovnic. | Indové vymysleli algebru. Prvním textem o algebře je Bakhshali Manuscript. Západní učenci odhadují její datum na 3. nebo 4. století. Věnuje se většinou aritmetice a algebře, s několika problémy o geometrii. Brahmagupta (598 - 665 AD) poskytla pravidla pro řešení kvadratických rovnic. | ||
=== | ===Kubické rovnice=== | ||
{{Quote||'''Co je učeno:''' | {{Quote||'''Co je učeno:''' Složité kubické rovnice (x na třetí) zůstaly nedořešené až do 16. století, kdy je Niccolo Tartaglia, italský matematik, vyřešil.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Kubické rovnice, stejně jako mnoho rovnic i vyšších řádů byly hravě řešeny muslimskými matematiky již v 10. století.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}} | ||
Apologetické tvrzení neposkytuje žádné příklady ani odkazy nebo zdroje, proto nemůže být tvrzeno. Omar Khayyam je uznáván za vyřešení obecných kubických rovnic geometrickými konstrukcemi a kónickými sekcemi, ale on byl svobodomyslný agnostik, ne muslim. | |||
<!-- <ref>Sadegh Hedayat, největší perský novelista a pisatel krátkých příběhu dvanáctého století, was at pains to point out that Khayyám from "his youth to his death remained a materialist, pessimist, agnostic". "Khayyam looked at all religions questions with a skeptical eye", continues Hedayat, "and hated the fanaticism, narrow-mindedness, and the spirit of vengeance of the mullas, the so-called religious scholars".</ref><ref> "''....A hostile orthodox account of him, written in the thirteenth century, represents him as "versed in all the wisdom of the Greeks," and as wont to insist on the necessity of studying science on Greek lines. Of his prose works, two, which were stand authority, dealt respectively with precious stones and climatology. Beyond question the poet-astronomer was undevout; and his astronomy doubtless helped to make him so. One contemporary writes: "I did not observe that he had any great belief in astrological predictions; nor have I seen or heard of any of the great (scientists) who had such belief." In point of fact he was not, any more than Abu';-Ala, a convinced atheist, but he had no sympathy with popular religion. "He gave his adherence to no religious sect. Agnosticism, not faith, is the keynote of his works." Among the sects he saw everywhere strife and hatred in which he could have no part....''" - Robertson (1914). "Freethought under Islam". A Short History of Freethough, Ancient and Modern Volume I (Elibron Classics). Watts & Co., London. pp. 263. ISBN 0543851907. </ref>--> | |||
===Negative Numbers=== | ===Negative Numbers=== |