Jak islámští vynálezci nezměnili svět: Difference between revisions

Jump to navigation Jump to search

Jak islámští vynálezci nezměnili svět (view source)

Revision as of 19:35, 1 March 2016

177 bytes removed ,  1 March 2016
no edit summary
[checked revision][checked revision]
No edit summary
No edit summary
Line 85: Line 85:
And what of the Combination Lock, did al-Jazari invent it? Again, the answer is an emphatic ''no''. The earliest known combination lock was unearthed in a Roman period tomb in Kerameikos, Athens.<ref>Hoepfner, Wolfram (1970), "Ein Kombinationsschloss aus dem Kerameikos", ''Archäologischer Anzeiger'' 85(2):210–213</ref> The ancient Chinese were also responsible for the creation of some of the earliest key-operated padlocks and beautiful letter-combination padlocks.<ref>[{{Reference archive|1=http://140.116.71.92/lock/english/first.htm|2=2011-02-07}} The Beauty of Ancient Chinese Locks], The Ancient Chinese Machinery Cultural Foundation</ref><ref>[{{Reference archive|1=http://www.locks.ru/germ/informat/schlagehistory.htm|2=2011-02-07}} Schlage's History of Locks/ Inventive Ingenuity], Schlage Lock</ref>
And what of the Combination Lock, did al-Jazari invent it? Again, the answer is an emphatic ''no''. The earliest known combination lock was unearthed in a Roman period tomb in Kerameikos, Athens.<ref>Hoepfner, Wolfram (1970), "Ein Kombinationsschloss aus dem Kerameikos", ''Archäologischer Anzeiger'' 85(2):210–213</ref> The ancient Chinese were also responsible for the creation of some of the earliest key-operated padlocks and beautiful letter-combination padlocks.<ref>[{{Reference archive|1=http://140.116.71.92/lock/english/first.htm|2=2011-02-07}} The Beauty of Ancient Chinese Locks], The Ancient Chinese Machinery Cultural Foundation</ref><ref>[{{Reference archive|1=http://www.locks.ru/germ/informat/schlagehistory.htm|2=2011-02-07}} Schlage's History of Locks/ Inventive Ingenuity], Schlage Lock</ref>


===Quilting===
===Prošívání===
{{Quote||A method of sewing or tying two layers of cloth with a layer of insulating material in between. It is not clear whether it was invented in the Muslim world or whether it was imported there from India or China. But it certainly came to the West via the Crusaders. They saw it used by Saracen warriors, who wore straw-filled quilted canvas shirts instead of armour. As well as a form of protection, it proved an effective guard against the chafing of the Crusaders' metal armour and was an effective form of insulation - so much so that it became a cottage industry back home in colder climates such as Britain and Holland.<ref name="Paul Vallely"></ref>}}
{{Quote||Metoda šití nebo pokus o dvě vrstvy látky s prostřední vrstvou byla vynalezena v muslimském světě anebo možná byla importována z Indie nebo Číny. Ale každopádně přišla na západ skrze křižáky. Viděli, že to používají saracénští válečníci, kteří nosili slámou plněné prošívané trička místo brnění. Tak jako forma protekce, stejně tak to bylo efektivní jako forma izolace - tak moc, že se to stalo domáckým průmyslem u nich doma, v chaldnějších klimatech, jako třeba v Británii nebo Holandsku.<ref name="Paul Vallely"></ref>}}


It is interesting that the author states himself that it is "not clear whether it was invented in the Muslim world", yet still chose to include quilting as an Islamic invention. However, the evidence against quilting being a Muslim invention is very clear, though it may have come to Europe through the middle East. The actual origins of quilting remains unknown, but its history can so far be traced to ancient China and Egypt as long ago as 3400 BC<ref>Averil Colby, ''[http://www.amazon.com/Quilting-Averie-Colby/dp/0684160587/ref=ntt_at_ep_dpi_2 Quilting]'', Macmillan Pub Co, 1979, ISBN 9780684160580</ref> with the discovery of a quilted mantle on a carved ivory figure of a Pharaoh of the Egyptian First Dynasty. Moreover, in 1924 archaeologists discovered a quilted floor covering in Mongolia.<ref name="Julie Johnson's History of Quilting"></ref> The estimated age somewhere between the 1<sup>st</sup> century BC to the 2<sup>nd</sup> century AD. There are also numerous references to quilts in literature and inventories of estates,<ref name="Julie Johnson's History of Quilting">Julie Johnson, [{{Reference archive|1=http://www.emporia.edu/cgps/tales/quilte~1.htm|2=2011-02-08}} History of Quilting], Emporia State University</ref> and more recently in September 2007 an ancient male mummy was discovered in Xinjiang, China, wrapped in a cotton quilt.<ref>Chen Lin, [{{Reference archive|1=http://china.org.cn/english/culture/225190.htm|2=2011-02-08}} Male mummy found in Xinjiang], china.org.cn, September 20, 2007</ref>
Je zajímavé, že autor sám tvrdí, že "není jasné, jestli to bylo vynalezeno v muslimském světě" a přesto uvádí prošívání jako islámský vynález. Nicméně důkazy proti tvrzení, že muslimové vynalezli prošívání jsou jasné, přestože to mohlo projít do Evropy skrze střední východ. Opravdový původ zůstává neznámý, ale pokud půjdeme po stopách historie, dojdeme až do starověké Číny a Egypta, kolem roku -3400<ref>Averil Colby, ''[http://www.amazon.com/Quilting-Averie-Colby/dp/0684160587/ref=ntt_at_ep_dpi_2 Quilting]'', Macmillan Pub Co, 1979, ISBN 9780684160580</ref> s nálezem prošívaného pláště s vyřezanou figurkou faraone ze slonoviny z egyptské první dynastie. Navíc roku 1924 archeologové objevili prošívaný koberec v Mongolsku.<ref name="Julie Johnson's History of Quilting"></ref> Odhadované stáří je mezi prvním a druhým stoletím. Je zde také mnoho odkazů na prošívání v literatuře <ref name="Julie Johnson's History of Quilting">Julie Johnson, [{{Reference archive|1=http://www.emporia.edu/cgps/tales/quilte~1.htm|2=2011-02-08}} History of Quilting], Emporia State University</ref> a nedávno v září 2007 byla nalezena mužská mumie v Xinjiang, Číně, zabalená do prošívaného hedvábí.<ref>Chen Lin, [{{Reference archive|1=http://china.org.cn/english/culture/225190.htm|2=2011-02-08}} Male mummy found in Xinjiang], china.org.cn, September 20, 2007</ref>


===Architektura===
===Architektura===
{{Quote||The pointed arch so characteristic of Europe's Gothic cathedrals was an invention borrowed from Islamic architecture. It was much stronger than the rounded arch used by the Romans and Normans, thus allowing the building of bigger, higher, more complex and grander buildings. Other borrowings from Muslim genius included ribbed vaulting, rose windows and domebuilding techniques. Europe's castles were also adapted to copy the Islamic world's - with arrow slits, battlements, a barbican and parapets. Square towers and keeps gave way to more easily defended round ones. Henry V's castle architect was a Muslim.<ref name="Paul Vallely"></ref>}}
{{Quote||Gotický oblouk, který je tak charakteristický pro evropské gotické katedrály byl vynálezem půjčeným od islámské architektury. Byl mnohem silnější, než oblouk používaný římany a normany, čímž umožňoval stavět větší, vyšší a mnohem složitější a velkolepější stavby. Dalšími výpujčkami od muslimských géniů byly žebrové klenby, rozety a and metody stavění kupolí. Evropské hrady byly také přizpůsobeny tak, aby kopírovaly ty z islámského světa - se střílnami, cimbuřím, barbakánem a hradbami. Čtvercové věže a pevnosti se přeměnily na lépe ochranitelné kulaté. Architekt hradu Jindřiha V byl muslim.<ref name="Paul Vallely"></ref>}}


When it comes to revolutionary architectural inventions, nothing is greater than the creation of concrete, a material perfected by the Romans. This enabled them to erect buildings that would have been impossible to construct using the traditional stone post-and-lintel system. This development made possible the construction of the amphitheatres, baths and hillside temples of the Roman world.<ref>[http://encarta.msn.co.uk/text_761556319___2/Roman_Art_and_Architecture.html Roman Art and Architecture], MSN Encarta</ref> With that said and done, although the pointed arch only came into general use in the 13<sup>th</sup> century, it was in fact the Assyrians (not the Muslims) who first used it as early as 722 BC.<ref>{{cite web|url=http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/arch|title=arch|publisher=The Columbia Electronic Encyclopedia 2007, Columbia University Press|author=|date=|archiveurl=http://archive.is/jUvJO|deadurl=no}}</ref>  
Co se týče revolučních architektonických vynálezů, nic není větší, než vytvoření betonu, materiálu zdokonaleném římany. To jim umožnilo stavět budovy, které nebylo možno postavit s použitím tradičních kamenů a stavebních překladů. Tento vynález udělal možnost konstruovat amfiteátry, koupelny a chrámy v horách v římském světě.<ref>[http://encarta.msn.co.uk/text_761556319___2/Roman_Art_and_Architecture.html Roman Art and Architecture], MSN Encarta</ref> Když si ujasníme tohle, přestože gotický oblouk začal být používán až ve 13. století, byli to habešové (ne muslimové), kdo jej první používal již od roku -722.<ref>{{cite web|url=http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/arch|title=arch|publisher=The Columbia Electronic Encyclopedia 2007, Columbia University Press|author=|date=|archiveurl=http://archive.is/jUvJO|deadurl=no}}</ref>  
[[File:Dome-pantheon-.jpg|thumb|left|A view of the impressive dome from inside the Pantheon in Rome, which was built almost 500 years before Islam in 118–135 AD.]]
[[File:Dome-pantheon-.jpg|thumb|left|Ukázka působivé kopule zevnitř panteonu v Římě, která byla postavena téměř 500 let před islámem, kolem roku 118–135 n. l.]]
As for the Islamic techniques of domebuilding; the best example of a dome in the ancient world is the Pantheon in Rome, built almost 500 years before Islam in 118–135 AD by Apollodorus of Damascus and again only made possible through the concrete mixture perfected by the Romans. Originally a temple to the Roman deities, it has been a Christian church since the 7<sup>th</sup> century. It is an important and impressive feat of design, a building which after almost 2,000 years of continuous use has its original roof intact. The dome has a span of 43.2 metres (142 feet). It remained as the greatest dome in the world until the 15th century construction of the Florence Cathedral (1420–36).
Co se týče islámských technik stavění kupolí, nejlepším příkladem kupole ve starověkém světě je panteon v Římě, postaven téměř 500 let před islámem v roce 118–135 Apollodorusem z Damašku a opět, bylo to možné jen díky vynálezu betonu, který byl zdokonalen římany. Původně chrám pro římské bytosti, stal se křesťanským kostelem od 7. století. Je to důležitý a dojemný příklad designu, budova, která má už více, než 2000 let při nepřetržitém používání, svoji původní střechu. Kopule má rozpětí 43.2 metrů. Byla největší kopulí ve světě, až do 15. století, kdy byla postavena katedrála ve Florenci (1420–36).


The second most impressive pre-Islamic dome is that of the Hagia Sophia (the Church of the Holy Wisdom) in Istanbul, Turkey. Built under the supervision of Byzantine Emperor Justinian during the years 532–537 AD, it was converted into a mosque by the invading Muslims who conquered Constantinople in 1453 AD. The dome has a breadth of 31 metres (102 feet) and opposed to the article's claims, we find Muslims borrowing from older Christian architecture. It was in fact this 6<sup>th</sup> century Byzantine church which was used over a thousand years later as a model for many of the Ottoman mosques including the Sultan Ahmed Mosque (completed 1616 AD), the Şehzade Mosque (completed 1548 AD), the Süleymaniye Mosque (completed 1557 AD), the Rüstem Pasha Mosque (completed 1563 AD), and the Kılıç Ali Paşa Mosque (completed 1580 AD).<ref>Holly Hayes, [{{Reference archive|1=http://www.sacred-destinations.com/turkey/istanbul-hagia-sophia|2=2011-02-08}} Hagia Sophia, Istanbul], Sacred Destinations, September 19, 2009</ref>
Druhou nejpůsobivější před-islámskou kopulí, je ta u Hagia Sophia (kostel svaté moudrosti) v Istanbulu, Turecko. Postavena pod dohledem byzantského císaře Justiniána během let 532–537 AD, byla konvertována na mešitu po invazi muslimů, kteří dobyli Konstantinopol roku 1453 AD. Kopule má šířku 31 metrů a narozdíl od tvrzení v článku, muslimové si půjčovali nápady od starší křesťanské architektury. Byl to ve skutečnosti tento byzantský kostel ze 6. století, který byl používán o tisíc let později jako model pro mnoho Ottomanských mešit, včetně Sultan Ahmed Mosque (dokončena v 1616 AD), Şehzade Mosque (dokončená 1548 AD), Süleymaniye Mosque (dokončená 1557 AD), Rüstem Pasha Mosque (dokončená 1563 AD), a Kılıç Ali Paşa Mosque (dokončená 1580 AD).<ref>Holly Hayes, [{{Reference archive|1=http://www.sacred-destinations.com/turkey/istanbul-hagia-sophia|2=2011-02-08}} Hagia Sophia, Istanbul], Sacred Destinations, September 19, 2009</ref>


The Article also mentions that rose windows are an Islamic invention, but its origins may be traced back to the Roman oculus, again found on top of the dome of the Pantheon. Also, the invention of rose windows depend entirely on glass and craftsmanship. Glass making originated in the Near East around 2,000 BC. The earliest makers pressed glass into crude molds. Around 1500 BC, finer vessels were being made in Egypt. The best glass manufacturers and exporters of this time were the Phoenicians who had a great supply of silica rich sands. Glass blowing developed around the 1<sup>st</sup> century BC in Palestine.<ref>Jamie Humphrey and Linda Phelps, [{{Reference archive|1=http://www.smith.edu/hsc/museum/ancient_inventions/stainedglass2.html|2=2011-02-08}} Stained Glass, Europe, Medieval], Smith College History of Science, Museum of Ancient Inventions</ref> The earliest known stained glass is Saxon (7<sup>th</sup> century, Jarrow), and the making of it was regarded as a mystery.
Článek se také zmiňuje o tom, že rozety jsou islámským vynálezem, přestože jejich původ lze vystopovat k římkému okulusu, opět nalezeném v kopuli Panteonu. Navíc, vynález rozet zcela záleží skle a řemeslnictví. Výroba skla vzešla z blízkého východu kolem roku -2000. První tvůrci tlačili sklo do surové formy. Kolem roku -1500, jemnější nádoby byly vytvářeny v Egyptě. Nejlepšími výrobci a vývozci skla tehdy byli féničané, kteří měli velké zásoby křemenatých písků. Foukání skla se vyvinulo kolem 1. století př. n. l. v Palestině.<ref>Jamie Humphrey and Linda Phelps, [{{Reference archive|1=http://www.smith.edu/hsc/museum/ancient_inventions/stainedglass2.html|2=2011-02-08}} Stained Glass, Europe, Medieval], Smith College History of Science, Museum of Ancient Inventions</ref> První známe vitráže dělali saxoné v 7. století a jejich výroba byla považována za záhadu.


And finally, we have ribbed vaulting which was developed from Romanesque architecture by medieval European builders<ref>[{{Reference archive|1=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/624158/vault#ref=ref749739|2=2011-02-08}} Vault (architecture)], ''Encyclopædia Britannica'', accessed February 8, 2011</ref> and which was first used in St. Etienne, France. The earliest surviving example of ribbed vaulting can be found in Durham Cathedral (built from 1093–1133 AD) in Durham, England.<ref> John Julius Norwich, ''[http://www.amazon.com/World-Atlas-Architecture-Julius-Norwich/dp/0517668750 The World Atlas of Architecture]''. Publisher: Crescent, pg.202, ISBN 9780517668757 </ref>
A nakonec, tu máme žebrové klenby, které byly vyvinuty z římské architektury středověkými evropskými staviteli<ref>[{{Reference archive|1=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/624158/vault#ref=ref749739|2=2011-02-08}} Vault (architecture)], ''Encyclopædia Britannica'', accessed February 8, 2011</ref> a které byly poprvé použity v in St. Etienne, Francie. První přeživší ukázka žebrové klenby může být nalezena v Durham Cathedral (postavěna od 1093–1133 AD) Durhamu v Anglii.<ref> John Julius Norwich, ''[http://www.amazon.com/World-Atlas-Architecture-Julius-Norwich/dp/0517668750 The World Atlas of Architecture]''. Publisher: Crescent, pg.202, ISBN 9780517668757 </ref>


With all these facts considered, we think it's safe to assume that architectural development in Europe and the rest of the non-Islamic world would and indeed did move along fine without the so-called 'Muslim genius'.
Když se zamyslíme nad těmito fakty, myslíme si, že je v pořádku předpokládat, že vývoj architektury v Evropě a zbytku ne-islámského světa by se, a taky že se obešlo bez té údajné "muslimské geniality".


===Nástroje===
===Nástroje===
Prekladator
Editors, em-bypass-2
4,744

edits

Retrieved from "http://wikiislamica.net/wiki/Special:MobileDiff/114868"

Navigation menu